Ikonický motýl se vrátí do Krkonoš. V minulosti vyhynul, teď ho ochranáři znovu vypustí do přírody

Jsme na zahradě u Miloše Andrese, chovatele motýlů. Ten tu má několik chovných stanic. V ruce drží krabičku s vajíčky. „Jsou to vajíčka jasoně červenookého. Doprovodný chov je v sousedním Polsku, odkud také pochází můj chovný materiál. Tento materiál prodělal v chovných zařízeních první sezónu, nakladl vajíčka, která mám právě v této Petriho misce,“ říká.

„Vajíčka mají velikost něco přes jeden milimetr. Mám jich tu asi čtyři tisíce kusů. Za předpokladu, že vše půjde tak, jak má, by mohlo být nějakých 10 až 15 procent ztrát, zbytek by mohli být motýli.“

Jak vypadá chov?

„Mým úkolem je nyní to, aby se to do podzimu nevylíhlo. Vajíčka potom nainstaluji přímo do chovných zařízení k živným rostlinám, oni už si potom projdou zimním obdobím přirozeně sami. Na jaře, mnohdy už od poloviny února, se vajíčka začínají líhnout.“

Jasoň červenooký|foto:Entomologický ústav Biologického centra AV ČR

Housenky pak vyrostou, zakuklí se a zrodí se dospělí motýli. Zhruba pět až šest stovek z nich zůstane u Miloše Andrese na další chov. Zbytek se ochranáři pokusí vysadit v Krkonoších.

„Potřebují nezarostlé druhově bohaté louky na skalách, kde hojně roste jejich živná rostlina, což jsou různé druhy rozchodníků. A potřebují sluníčko,“ popisuje koordinátor ochranářské skupiny JARO Jaroměř David Číp.

Čtěte také

Úbytek motýlů za poslední léta je extrémní, prakticky všechny druhy jsou ohrožené, varuje entomolog

K tomu je ale nejdříve potřeba upravit prostředí. Vytipované jsou k tomu zatím dvě několikahektarové lokality v nadmořské výšce kolem 600 metrů, která jasoňovi vyhovuje. „Nejdříve se to území musí vyřezat a potom udržovat v nezarostlém stavu. Může tam být občas nějaký strom nebo keř, aby to pomáhalo celé škále živočichů, kteří žijí na stejném místě.“

Ikonický motýl

Připravena k vypuštění motýlů musejí být území do jara příštího roku, aby mohli ochranáři motýly vypustit. „Jasoň je ikonický motýl, který pomůže rozšířit biodiverzitu národního parku,“ míní mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Pokud se návrat jasoně do přírody podaří, chtěli by ochranáři upravovaná území pro něj zvětšit i na stovky hektarů.