Hvězda seriálu Devadesátky: Je mi líto, že jsem to nezažil, byl bych za vodou. V 90. letech stačil dobrý nápad

V Devadesátkách měla vaše postava dvě klíčová setkání: s Ivanem Jonákem a poté s Františkem Mrázkem...

Z toho mě mrazilo. Bylo to těžké, Mrázek pořád mluví a mluví a moje postava jen sedí, čumí a nedělá nic, zkrátka něco, co teď dělám já s vámi. Nehrálo se to špatně. Myslím, že jsem byl velmi dobře nacastovaný, protože Kozák se v prvních dílech teprve učí dělat svoji práci. Totéž platilo o mně – nevěděl jsem, kam si před kamerou stoupnout, na jakou kameru hrát… Při castingu jsem věděl, že tohle je role pro mě, že tohle by mohlo být ono.

Podle toho, co jsem o vás četl, jste se chtě nechtě musel stát expertem na devadesátky, protože se vás na ně každý ptá.

Já nevím! (smích) Když devadesátky končily, bylo mi osm. Prožívali jsme hlavně to, že je svoboda.

Vy jste ten rozpor pojmenoval: pro někoho jsou devadesátky nejvíc kriminální dobou v historii České republiky, na druhou stranu se tu zakládaly firmy, někteří bohatli legálně... A pak jsou tu ti, kdo říkají, že kdo si pamatuje devadesátky, ten je neprožil.

Muselo to být divoký, je mi líto, že jsem to nezažil. Být tehdy čerstvě v produktivním věku, byl bych za vodou. Pravděpodobně bych vlastnil nějakou nemovitost, což se mi dnes coby čerstvému třicátníkovi těžko podaří. Můžu být klidně hostem vašeho pořadu a být na titulních stranách televizních magazínů, ale to neznamená, že nejsem na účtu v minusu. (smích)

Vy už jste probendil, co jste za ten seriál dostal?

Tak co myslíte? Byl covid, neměl jsem jako herec na volné noze žádnou práci a trochu jsem za to žil. To víte, život v Praze je poměrně nákladný a já to popravdě řečeno nikdy s penězy neuměl.

V tomhle mohly být devadesátky super, když měl člověk aspoň trochu dobrý nápad, tak se dalo zbohatnout. Hospodářské zločiny lidí, jako byl Kožený, Krejčíř a další, ale považuju za nejzávažnější zločiny devadesátek. Mají na nás vliv dodnes. 

Celý rozhovor s Kryštofem Bartošem si poslechněte ze záznamu.