Hranická propast může mít až několik kilometrů, pátráme dál, říká Michal Guba
Před rokem získala Hranická propast jedno významné celosvětové prvenství. Oficiálně se stala nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní na zeměkouli. Speleologové se dostali až do hloubky 404 metrů, a jak říká Michal Guba, jeden z tehdejšího týmu, ani zdaleka ještě není konec.
„Máme směr, kterým bychom měli pátrat dál, jistí si ale být nemůžeme,” upřesňuje v rozhovoru s Lucií Výbornou. „Podle výzkumů některých geologů a hydrogeologů by mohla jeskyně pokračovat až do hloubky čtyř kilometrů.”
Pod Hranickým krasem se tak můžou nacházet impozantní, dosud neprouzkoumané hlubiny. Ovšem prozkoumat je? To není tak jednoduché. „Do takové hloubky se člověk nemůže potopit, v současnosti proto vyvíjíme robota s delším kabelem, který to udělá za nás,” říká Michal Guba.
Od olovnice k robotům
Historie průzkumů v Hranické propasti sahá až do začátku 20. století. Místní učitel Josef Václav Šindel tehdy z loďky opakovaně spouštěl olovnici a dospěl k tomu, že hloubka Hranické propasti je 36 metrů.
Až v 50. letech došlo k opakovanému měření, v 60. letech pak začal skutečný speleopotápěčský výzkum. A nutno říct, že velmi improvizovaný výzkum.
„V roce 1961 si Bohuš Kopecký doma sestavil potápěčskou výstroj, ponořil se do šesti metrů do propasti - a přežil,” usmívá se Michal Guba. „Výstroj si vyrobil ze dvou obalů na staré plynové masky, do kterých vložil dvě duše z kopacích balonů. Do toho dýchal, byl to skutečně hrdinský výkon.”
Dnešní speleopotápěči naštěstí disponují mnohem sofistikovanějším vybavením. I na to se Lucie Výborná svého hosta zeptala.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte ve videu přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
