„Horší vzduch než v Číně.“ Kvůli zemědělství Thajci každoročně vypalují lesy, české firmy nabízejí řešení

Jakmile na úrodných polích na severu Thajska skončí sklizeň, farmářům se na polích hromadí rýžová sláma, kukuřiční odpad, klestí a další druhy biomasy. Jednotný svoz ani spalovny v horách neexistují, a tak farmáři to, co zůstalo ze sklizně, zapálí přímo na polích.

„Na indexu kvality vzduchu je dnes 200 jednotek. Čili jsme nejhorší na světě. Horší než ta nejvíc znečištěná města v Číně, v Indii nebo v Bangladéši,“ vysvětluje v horách na thajsko-barmské hranici pan Phop Natee. 

K tomu se ještě přidává po staletí běžná praxe, kdy lidé zapalují les, aby získali novou zemědělskou půdu. Zároveň věří, že dým spustí v oblacích reakce, které způsobí vytrvalý déšť. Hledá se proto cesta, jak pro biomasu najít využití a skoncovat s každoročním pálením.

Čtěte také

iROZHLAS

V Asii zabíjí znečištěné ovzduší více než koronavirus. V Tokiu má tento rok na svědomí již 30 000 lidí

Česká technologie

Pomoct s tím nyní mohou i Češi. Vyvinuli stroj určený ke kompostování na biologicky rozložitelný materiál. „Je malý a relativně levný, je schopný zvládnout tři tuny organického materiálu denně,“ popisuje Tomáš Ledajaks, který v Thajsku dlouhodobě žije a podniká. 

Česká fermentační jednotka vypadá jako kovový kvádr – tři metry široký, tři metry vysoký a čtyři metry dlouhý. Zbytky z polí nejprve naseká drtička na stravitelné kousky a pásový dopravník se vzápětí nasype do fermentačního zařízení.

Produktem, který nakonec z českého výrobku vypadne, je ekologicky nezávadná, tmavá biomasa, kterou farmáři mohou použít jako hnojivo – buď do zeleninových skleníků, do ovocných sadů, nebo zpátky na kukuřičná a rýžová pole.

Česká technologie může Thajsku pomoct s ochranou ovzduší|foto:David Jakš,Český rozhlas

Projekt posvětil nejvýše postavený muž provincie

„Český projekt se nám velmi líbí. Tím, že jsou to malé jednotky, se jich může po provinciích rozmístit hodně a nenarušuje to krajinu,“ zamýšlí se Charoenrit Sanguansat, guvernér provincie Chiang Mai. 

To, že se osobně zúčastnil spuštění první jednotky v oblasti Mae Chaem, dokazuje, že Thajci českému řešení věří. V silně hierarchizované thajské společnosti není osobní návštěva nejvýše postaveného muže celé provincie na podobné akci ani zdaleka běžná. 

A kolik by se tedy v thajských horách mělo oněch zeleno-černých hranolů objevit? „Aby to mělo účinnost, mělo by to být kolem 150 až 200 jednotek,“ odpovídá Tomáš Ledajaks.

Čtěte také

Nejen plasty nebo komunální odpad trápí lidstvo. Jihovýchod Asie řeší, co s bioodpadem

Dobré reference pro Česko

O českou technologii je zájem a má výsledky. Teď přijde na řadu další, veledůležitá fáze projektu, a sice pořizovací cena. Cena za jednu jednotku se podle výrobce pohybuje kolem půl milionu korun, a pokud jich má být v horách rozmístěno 150 až 200, není to dohromady malá částka. 

Přesto, že Thajsko nepatří mezi šest prioritních zemí České republiky z hlediska zahraniční rozvojové spolupráce, české ministerstvo zahraničí uhradilo bezmála 90 procent nákladů, a to v rámci programu takzvaných malých, lokálních projektů.

Úspěšným projektem získává Česko dobré reference pro další projekty, se kterými tu mohou české firmy prorazit. V zemi, jakou je Thajské království, je přitom politická podpora jakéhokoli podporu naprosto stěžejní.