„Horší vzduch než v Číně.“ Kvůli zemědělství Thajci každoročně vypalují lesy, české firmy nabízejí řešení
Na více než 1100 místech současně hoří v těchto dnech les a džungle na severu Thajska. Požáry tam lidé založili úmyslně, aby se zbavili zbytků sklizně a zároveň získali novou zemědělskou půdu. Výsledek? Vůbec nejhorší vzduch na celém světě i prudký nárůst respiračních onemocnění. S pomocnou rukou nyní přicházejí české firmy.
Jakmile na úrodných polích na severu Thajska skončí sklizeň, farmářům se na polích hromadí rýžová sláma, kukuřiční odpad, klestí a další druhy biomasy. Jednotný svoz ani spalovny v horách neexistují, a tak farmáři to, co zůstalo ze sklizně, zapálí přímo na polích.
„Na indexu kvality vzduchu je dnes 200 jednotek. Čili jsme nejhorší na světě. Horší než ta nejvíc znečištěná města v Číně, v Indii nebo v Bangladéši,“ vysvětluje v horách na thajsko-barmské hranici pan Phop Natee.
K tomu se ještě přidává po staletí běžná praxe, kdy lidé zapalují les, aby získali novou zemědělskou půdu. Zároveň věří, že dým spustí v oblacích reakce, které způsobí vytrvalý déšť. Hledá se proto cesta, jak pro biomasu najít využití a skoncovat s každoročním pálením.
Čtěte také
Česká technologie
Pomoct s tím nyní mohou i Češi. Vyvinuli stroj určený ke kompostování na biologicky rozložitelný materiál. „Je malý a relativně levný, je schopný zvládnout tři tuny organického materiálu denně,“ popisuje Tomáš Ledajaks, který v Thajsku dlouhodobě žije a podniká.
Česká fermentační jednotka vypadá jako kovový kvádr – tři metry široký, tři metry vysoký a čtyři metry dlouhý. Zbytky z polí nejprve naseká drtička na stravitelné kousky a pásový dopravník se vzápětí nasype do fermentačního zařízení.
Produktem, který nakonec z českého výrobku vypadne, je ekologicky nezávadná, tmavá biomasa, kterou farmáři mohou použít jako hnojivo – buď do zeleninových skleníků, do ovocných sadů, nebo zpátky na kukuřičná a rýžová pole.
Projekt posvětil nejvýše postavený muž provincie
„Český projekt se nám velmi líbí. Tím, že jsou to malé jednotky, se jich může po provinciích rozmístit hodně a nenarušuje to krajinu,“ zamýšlí se Charoenrit Sanguansat, guvernér provincie Chiang Mai.
To, že se osobně zúčastnil spuštění první jednotky v oblasti Mae Chaem, dokazuje, že Thajci českému řešení věří. V silně hierarchizované thajské společnosti není osobní návštěva nejvýše postaveného muže celé provincie na podobné akci ani zdaleka běžná.
A kolik by se tedy v thajských horách mělo oněch zeleno-černých hranolů objevit? „Aby to mělo účinnost, mělo by to být kolem 150 až 200 jednotek,“ odpovídá Tomáš Ledajaks.
Čtěte také
Dobré reference pro Česko
O českou technologii je zájem a má výsledky. Teď přijde na řadu další, veledůležitá fáze projektu, a sice pořizovací cena. Cena za jednu jednotku se podle výrobce pohybuje kolem půl milionu korun, a pokud jich má být v horách rozmístěno 150 až 200, není to dohromady malá částka.
Přesto, že Thajsko nepatří mezi šest prioritních zemí České republiky z hlediska zahraniční rozvojové spolupráce, české ministerstvo zahraničí uhradilo bezmála 90 procent nákladů, a to v rámci programu takzvaných malých, lokálních projektů.
Úspěšným projektem získává Česko dobré reference pro další projekty, se kterými tu mohou české firmy prorazit. V zemi, jakou je Thajské království, je přitom politická podpora jakéhokoli podporu naprosto stěžejní.
Související
-
Hotelová karanténa v Bangkoku: jídlo na přání a starostlivá péče. Až se člověku nechce ven...
Největší překážkou cestování v Asii není strach z covidu-19, ale z ochranné karantény, kterou tam nařizují všechny země bez výjimky. David Jakš si zkusil, jaké to je.