Nejen plasty nebo komunální odpad trápí lidstvo. Jihovýchod Asie řeší, co s bioodpadem

Lisováním plodů palmy olejné se získává palmový olej. Kromě toho, že kvůli jejímu intenzivnímu pěstování mizí rozsáhlé plochy deštných pralesů, vzniká při výrobě oleje i velké množství nepotřebného bioodpadu
Lisováním plodů palmy olejné se získává palmový olej. Kromě toho, že kvůli jejímu intenzivnímu pěstování mizí rozsáhlé plochy deštných pralesů, vzniká při výrobě oleje i velké množství nepotřebného bioodpadu

Bioodpad představuje další z problémů planety a ten, kdo ho dokáže rozumně zlikvidovat, respektive znovu využít, může vydělat velké peníze. V Thajsku se o to pokouší jedna thajsko-česká společnost. Po letech pokusů a velkých investic to teď vypadá, že úspěch je blízko.

Malý náklaďák přiváží bioodpad z horských vesnic a plantáží. Jde o zbytky jídel, výlisky z olejových palem nebo třeba už nepotřebné použité kokosy. Všechno dohromady teď stráví drtička a potom přijde na řadu velká kovová bedna, která ze všeho nejvíc připomíná kontejner. A právě kolem ní se točí celý byznys.

Protřepat, zamíchat – a je tu kompost

„Tam začíná fermentační proces, který trvá zhruba čtyřiadvacet hodin. Každých osm hodin dojde k promíchání materiálu, takže spodní vrstvy se dostanou nahoru,“ vysvětluje podstatu celé přeměny Tomáš Ledajaks, který s tímhle českým výrobkem strávil v Thajsku několik posledních let.

Čtěte také

Během čtyřiadvaceti hodin je zařízení schopno přeměnit organický materiál na kompost, o který mají zájem farmáři, majitelé sadů kolem velkých měst i restaurace, které si samy pěstují suroviny do své kuchyně.

Podle pana Chadcharna, majitele restaurace nedaleko thajského města Chiang Mai, je právě tohle teď po celé Asii velmi oblíbený druh podnikání. „Hosté sedí u stolu a jedí zeleninu, kterou si restaurace sama vypěstovala. Host ví, co jí a kde to vyrostlo. Dokonce se od svého stolu na ten pozemek dívá,“ popisuje restauratér.

V Thajsku mají o české kompostovací zařízení zájem

Ekologie? Ano, ale především je to byznys

Jenže pořízení „kontejneru“, který fermentací vyrobí z bioodpadu vysoce ceněný kompost, je pro thajské farmáře velmi drahé. Proto česko-thajský projekt lobbuje u místní vlády i u starostů v horských obcích, aby z veřejných peněz toto zařízení farmářům koupili.

Čtěte také

„Chemie už je u nás v přírodě i na polích moc. Tenhle ekologický kompost je mnohem lepší řešení. Navíc v první fázi likviduje i organický odpad, který nám dělá čím dál tím více starostí,“ vysvětluje pan Santichard Yingsinsuwat, starosta jedné malé obce v horách na severu Thajska.

Jenže pokud má provinční vláda vyjít vstříc podnikatelům, je třeba s ní velmi trpělivě budovat osobní vztahy. A to je v politicky nestabilním Thajsku práce, která vyžaduje až buddhistickou trpělivost.

David Jakš při natáčení reportáže o likvidaci bioodpadu v Thajsku

Budoucnost se jmenuje palma olejná

„Vlády se střídají, takže pokud se člověk trefí zrovna do období, kdy nastupuje nový establishment, začíná celý proces přesvědčování vlastně od začátku,“ potvrzuje Tomáš Ledajaks. „To se nám už také stalo. Asi před čtyřmi roky tady došlo k převratu a naše práce musela začít znova.“

Čtěte také

Pokud vytrvalý thajsko-český projekt uspěje, pošilhávají jeho autoři po dalších dvou zemích v tomhle regionu, kde je velkým problémem hlavně bioodpad z plantáží s palmou olejnou, a sice po Malajsii a Indonésii.