Hlad, bičování a zneužívání. Americká vláda zveřejnila výsledky vyšetřování nucené převýchovy indiánských dětí
Vláda Spojených států se podílela na smrti nejméně pěti set indiánských dětí v internátních školách, které sloužily k nucené převýchově. Reálně to ale budou tisíce, možná i desetitisíce obětí za 150 let této praxe. Vyplývá to z úvodní zprávy administrativy Joea Bidena. První vyšetřování tohoto druhu nařídila za resort vnitra Deb Haalandová, historicky první ministryně americké vlády z řad původních obyvatel.
Deb Haalandová zadržovala pláč, když veřejně představovala závěry první části vyšetřování. Tato praxe násilného odebírání indiánských dětí rodičům a jejich umisťování do internátních škol fungovala ve Spojených státech až do roku 1969 a postihla i její prarodiče. Ty podle ní vláda ukradla z jejich přirozeného prostředí v osmi letech.
Trauma trvá dodnes
„Mnoho dětí, jako byli oni, se nikdy nevrátilo domů. Některé odebírali už ve čtyřech letech. Každé z těch dětí je chybějícím členem rodiny, co nenaplnilo smysl svého života. Ztratily ho kvůli tomuto strašnému systému, který rozděloval rodiny a snažil se vymýtit naši kulturu,“ prohlásila.
Nutili je měnit jména, sexuálně zneužívali, bičovali či fackovali. Běžná byla nucená dětská práce, hladovění, zanedbávání zdravotní péče nebo tresty za pokus o útěk.
„Je to srdcervoucí. Ale není to pro nás nové. Žijeme s tímto mezigeneračním traumatem dlouhodobě. Co je nové, to je vůle současné vlády snažit se to napravit. Protože to trauma se projevuje i v současných problémech kmenových komunit,“ poukázala ministryně Haalandová na problémy indiánů s duševním zdravím, chudobou nebo nízkým průměrným věkem dožití.
Dětská práce a hladovění
Zpráva z vyšetřování ukazuje, že americkou vládou financovaných internátních škol bylo víc než čtyři sta. Potírali v nich kulturní identitu indiánských dětí, nutili je měnit jména, sexuálně zneužívali, bičovali či fackovali. Běžná byla nucená dětská práce, hladovění, zanedbávání zdravotní péče nebo tresty za pokus o útěk.
Čtěte také
„Moji předci žili udržitelně na jihozápadě dnešních Spojených států. Jejich federální vláda se zároveň s rozpínavostí směrem na západ snažila i vyhladit, vykořenit a asimilovat původní obyvatelstvo,“ rekapitulovala Deb Haalandová.
Paměť indiánského národa
„Nedá mi to, abych nemyslela na současné tragédie životního prostředí, jako je vymírání živočišných druhů nebo stále extrémnější požáry. I tomu všemu jsme se mohli vyhnout, kdyby americká vláda respektovala původní obyvatele a spolupracovala s nimi na jejich způsobu péče o Zemi, kterou si vyvíjeli tisíce let.“
První ministryně americké vlády z řad původních obyvatel teď oznámila start iniciativy, díky které se přeživší z indiánských internátních škol budou moct podělit o své příběhy a udělat z nich součást sbírky orální historie. Budou mít také šanci vyhledat odbornou pomoc se svými traumaty z dětství.
Související
-
Do vlády USA zasedne první indiánka v historii. „Je to skvělý krok kupředu,“ tvrdí původní obyvatelé
Dosavadní kongresmanka Deb Haalandová se ujme resortu vnitra, který má v Americe na starosti správu federální půdy, přírodních zdrojů a záležitosti indiánských obyvatel.
-
Život s Indiány mi přinesl klid a pokoru, vypráví antropoložka Valterová
Co může být pro sociální antropoložku lepší, než když ji pandemie donutí zůstat mezi místními déle, než plánovala. Veronika Valterová žila s gaučos v argentinských horách.
-
Pozapomenuté indiánské tradice znovu ožívají. Ženy kmene Juroků se vracejí k řemeslu pletení košíků
Indiáni z kmene Juroků sídlí v divočině severní Kalifornie. Kromě rybolovu či stavby příbytků z padlých sekvojí jsou proslulí pletením košíků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka