Historik umění Jiří Fajt

Host (Jiří Fajt): Tak, já bychom jenom řekl, že ten titul ředitel vlastně nevím co jaksi teď řídím, já jsem řídil kdysi sbírku starého umění Národní galerie, ale galerii jsem v roce 2000 opustil, takže jaksi ředitelem již nejsem, ale jinak se cítím poměrně v klidu. Já myslím, že ty nervy jsme měli spíš v průběhu přípravy, teď už jde opravdu o finiš a ty věci probíhají velmi v klidu a myslím, že teda se mají diváci na co těšit.

Moderátor (Jana Klusáková): Já se k vám obracím jako k řediteli výstavy.

Host (Jiří Fajt): My používáme spíš pojmy kurátor výstavy nebo autor koncepce.

Moderátor (Jana Klusáková): Dobrá, vraťme se ale k triumfu téže výstavy v Metropolitním muzeu v New Yorku. Co zajímalo Američany na 14. století v dalekých Čechách?

Host (Jiří Fajt): Toto umění není v Americe příliš známé, řekněme české umění nebo jaksi v tom širším kontextu středoevropské, já si myslím, že to bylo v podstatě o znovuobjevení střední Evropy, Čech, jako uměleckého centra ve 14. století.

Moderátor (Jana Klusáková): Chodily tam rodiny s dětmi?

Host (Jiří Fajt): V každém případě ano. Ta návštěvnost tam byla ohromná, američtí kolegové hovoří o 170 až 180 tisíci návštěvníků, což je samozřejmě velmi úctyhodný počet.

Moderátor (Jana Klusáková): Blahopřeju. Kolik odhadujete, že přijde lidí sem k nám, v Praze?

Host (Jiří Fajt): Ty odhady jsou v podstatě jasně kalkulovatelné, a to proto, že výstavní prostory Obrazárny Pražského hradu mají určité klimatické parametry, které my musíme také dodržet, takže ta návštěvnost je v podstatě předem naplánována a . . .

Moderátor (Jana Klusáková): A limitovaná, ano.

Host (Jiří Fajt): Ano a limitovaná, žel bohu, počítá se zhruba asi se 130 tisíci návštěvníky, pokud se nemýlím, ale je to rozhodně přes 100 tisíc návštěvníků.

Moderátor (Jana Klusáková): Pro výstavu jste shromáždili na 220 exponátů z 15 zemí světa, především z Evropy a pak ze Spojených států. Z muzeí, z galerií, ale také ze soukromých sbírek. Stalo se, že jste třeba někde o něco prosili, leč marně?

Host (Jiří Fajt): To se samozřejmě stalo, to jsou případy, které myslím provázejí každé pořadatele kterékoliv výstavy. Musím ale říct, že obecně jsme se setkávali s velikým pochopením, s velikým nadšením a také s velikou podporou, takže těch případů, kdy jsme nedostali to, co jsme chtěli, byly spíše tedy výjimky.

Moderátor (Jana Klusáková): Podařilo se mi získat seznam vystavovaných pokladů i se stručným popisem a uvědomila jsem si, že to poměrně vysoké vstupné je skutečně oprávněné. Jen velmi stručně, co také návštěvníci výstavy Karel IV. císař z Boží milosti uvidí. Mimochodem, proč jste zvolili tento název s dodatkem císař z Boží milosti?

Host (Jiří Fajt): Já jsem ten název zvolil záměrně, a to i s vědomím určitého omezení, které ten titul v sobě skrývá. My totiž tou výstavou se nekoncentrujeme pouze na Karla IV., na dobu Karla IV., ale v podstatě na celou jaksi dynastii Lucemburků, kteří na českém trůně, ale i na trůně římského císařství vládli od počátku 14. století do roku 1437, protože vymírali, jak jistě posluchači ví, Zikmundem Lucemburským. Takže je to vlastně příběh o řekněme třech generacích jednoho rodu, který se vyšvihl z poměrně nevýznamného hrabského rodu na západě říše, v podstatě přední rod, který obsazoval tedy po více jak 100 let nejen trůn Českého království, ale jak jsem již uváděl, trůn římského krále a římského císaře. Karel IV. je jaksi zavedenou značkou. Já si slibuji od toho, že návštěvníci budou jistě přitahováni tou osobností, která je jistě naprosto centrální v této dynastii a my se snažíme celý tento rod představit jako umělecké mecenáše a to, co nás zajímalo, je jaksi proměňující se vztah k výtvarnému umění a proměňující se role umění, kterou tedy připsali v rámci svých politických koncepcí a své umělecké reprezentace, takže ten titul je poněkud řekněme koncentrovaný na Karla, ale my se snažíme představit i Jana Lucemburského i Václava IV. a i Zikmunda Lucemburského.

Moderátor (Jana Klusáková): Já vás poslouchám, pane doktore Fajte, a říkám si, protože člověk je tak postižen tou dobou, v které žije, jestlipak ve vysokých kruzích tehdy v tomhle středověku panovala korupce?

Host (Jiří Fajt): Já si myslím, že korupce panovala, nevím, jestli to bylo v té míře, v které se s ní setkáváme dnes, to si netroufám soudit, ale jsou samozřejmě známy kronikářské záznamy o tom, jak italský diplomat musel uplácet královskou radu, aby se dostal k Václavovi IV., takže určité náznaky toho, čemu bychom dnešním žargonem tedy říkali korupce, tady jsou, ale myslím si, že toho nebylo jaksi tím řekněme nosným problémem, který si myslím teda dneska trápí celou naši společnost.

Moderátor (Jana Klusáková): A teď výběr z těch slíbených exponátů. Křišťálové a achátové konvice, obrazy na dřevě a na pergamentu, iluminovaný rukopis, šperkovnice, ornáty, výšivky, sochy, přenosný oltářík, modlitební kniha Václava IV., monstrance, lustr, sedlo, poháry. A tak dále. Dá se o nějaké té věci říci, že je ze všech nejdražší?

Host (Jiří Fajt): Nejdražší ve smyslu materiální hodnoty asi opravdu těžko, protože každý z těch exponátů samozřejmě má svoji hodnotu, já bych spíše hovořil o té hodnotě řekněme kulturně historické a ta se nedá vyjádřit penězi. Já si myslím, že si tam každý z návštěvníků najde ten svůj myslím objekt, pro mě osobně je to samozřejmě několik favoritů, já bych jenom připomněl, že na výstavě bude možné spatřit takzvané Kaufmonovo ukřižování, což je deska z druhé čtvrtiny 14. století, která tady nebyla dlouhou dobu vystavována.

Moderátor (Jana Klusáková): Odkud je?

Host (Jiří Fajt): Ta deska je z berlínské Ginaldegalerie, pak tady bude dyptychon, který pravděpodobně objednal sám Karel IV. a to z Nového Yorku a z těch mladších věcí pro mě je samozřejmě vždycky nesmírným potěšením vidět ten soubor jaksi rukopisů, které vznikly v Praze kolem roku 1400 pro Václava IV.

Moderátor (Jana Klusáková): Jak může tak vzácný historický předmět získat soukromý sběratel?

Host (Jiří Fajt): Drtivá většina toho podstatného se nachází ve veřejných sbírkách, ale samozřejmě ta provinenční historie těch objektů vede přes ty soukromé sběratele, ať už to byl Rockefeler nebo ať už to byl Morgan, což byli samozřejmě v první polovině 20. století ti nejmovitější sběratelé, kteří měli velmi šťastnou ruku, zvolili si za poradce umělecké historiky, kteří jim opravdu tedy doporučovali ke koupi to nejlepší, takže z těchto sbírek je tady řada věcí. Jinak soukromý sběratel se v podstatě dneska k těmto exponátům dostane velmi složitě. My máme ze soukromých sbírek zapůjčeny některé vyřezané iniciály z rukopisů, takže jak říkám, jde v podstatě o drobnější materiál, který ještě na aukcích nebo na tom uměleckém trhu se dá čas od času koupit, ale jistě nejde o ty teda zásadní kusy. Ty jsou už pevně usazeny v těch veřejných sbírkách.

Moderátor (Jana Klusáková): Jak jsem tady jmenovala ty poklady, tak mě napadá, copak zbude po nás?

Host (Jiří Fajt): Tu otázku si taky kladu. Dnešní doba trpí, jak už jsme říkali na začátku, určitou korupcí, takže ty veřejné zakázky se tady odehrávají ve velmi uzavřeném okruhu lidí, ale jsou tady vlaštovky, je tady Géryho Kráčící dům, za kterým se bude jistě do Prahy jezdit.

Moderátor (Jana Klusáková): A Miluničův.

Host (Jiří Fajt): A Miluničův, takže to jsou jaksi ty vlaštovky, které mě naplňují optimismem, že jsme na té správné cestě, jenom jde o to přežít těch 10, 20 let možná, aby se ta situace znovu teda jaksi znormalizovala, ale tím nemyslím ten jaksi normalizační proces, který byl u nás v 70. letech.

Moderátor (Jana Klusáková): A tím hostem je Jiří Fajt, spoluautor a organizátor a kurátor výstavy Karel IV, císař z boží milosti, která startuje ve čtvrtek na Pražském hradě. Vy jste, pane doktore Fajte, takovým netypický kunsthistorik nebo-li historik umění, protože jak se tak na vás přes ten stůl dívám, tak vidím snad prvního historika umění, který vypadá jako opravdový chlap. Krátce o vás. Je vám 45 let, vystudoval jste dvě vysoké školy, vysokou zemědělskou, obor zootechnický, jste tedy inženýr. Proč jste studoval zemědělskou?

Host (Jiří Fajt): To je velice jednoduché. Já jsem se nemohl dostat v té době na Filosofickou fakultu.

Moderátor (Jana Klusáková): Tak je to jasné a pak dějiny umění na Filosofické fakultě, to bylo později na Univerzitě Karlově a v roce 99 jste obhájil doktorandskou práci, jste tedy doktor. V roce 94 a o pět let později znovu jste zvítězil v konkurzu na ředitele Sbírky starého umění Národní galerie v Praze, před chvílí jste řekl, že jste tam byl jenom do roku 2000. Proč jste odešel?

Host (Jiří Fajt): Já jsem odešel proto, že došlo k výměně na postu generálního ředitele a jaksi vůbec jsem nedostal ani jasné informace o tom, kam nový generální ředitel Knížák chce Národní galerii přivést. Po opakovaných dotazech, kdy tedy se mi nedostalo odpovědi, jsem se rozhodl, že tu instituci opustím, protože jsem se nechtěl jmenovat do postu ředitele jenom proto, že zkrátka mám tedy pod sebou tu židli a můžu se těšit tím, že mi někdo bude říkat pan ředitel, na toto jsem nikdy neslyšel a v podstatě je mi to velmi cizí, takže já jsem se chtěl té funkce zhostit za situace, že budu mít jasné kompetence a budu moct také spolurozhodovat, ale to za stávající situace v Národní galerii není vůbec možné.

Moderátor (Jana Klusáková): Přednášíte na německých univerzitách v Lipsku a v Berlíně. Na českých univerzitách také?

Host (Jiří Fajt): Na českých univerzitách jsem zatím toho moc neodpřednášel, teď v poslední době jsem byl požádán kolegy z Filosofické fakulty z Ústavu pro dějiny umění, zda bych nějaké přednášky nebo semináře tady vedl, takže to jsem samozřejmě s velikou radostí odsouhlasil a v nastávajícím školním roce bych měl tady cosi i nabízet studentům v Praze, v Čechách.

Moderátor (Jana Klusáková): Výčet vaší vědecké a publikační činnosti by zabral zbytek našeho pořadu, tak tedy zpět k výstavě Karel IV. císař z boží milosti. Prý vychází stejnojmenná velkokniha?

Host (Jiří Fajt): My k té výstavě děláme v podstatě dva knižní tituly, jeden je katalog, kterému říkáme malý, ten má 130 stran, asi 100 barevných fotek a tam se mohou zájemci seznámit v podstatě s těmi objekty, které jsou vystaveny na té výstavě. Vedle toho připravujeme ale velikou knižní monografii, jejímž vydavatelem je Akademie, tady Pražské nakladatelství ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Ta kniha má 700 tiskových stran, má přes 700 barevných fotek a je to opravdu kompendium, které si myslím bude řekněme základním kamenem pro další studia tématu tedy Lucemburského umění ve střední Evropě.

Moderátor (Jana Klusáková): V těchto dnech vydal BBArt knihu americké historičky Barbary Tuchmanové Zrcadlo vzdálených časů aneb 14.století, století pohrom. Autorka se věnuje dosti podrobně vládě Karla IV. u nás. Rok před jeho smrtí, to mu bylo 61 ho popisuje takto. Přestože chodil trochu nahrbený a měl bledou tvář, býval to svého času krásný muž s dlouhými, tmavými vlasy i plnovousem a zářivýma černýma očima. Nevymýšlí si paní Tuchmanová, pane doktore?

Host (Jiří Fajt): Já nevím, jestli byl krásný, o tom se v pramenech nic nedozvíme, nicméně ten popis čerpá z několika kronik, kde se nám zachoval jakýsi popis osobnosti Karla IV. On byl skutečně nahrbený, měl velmi výrazně prominující nos a měl nezvykle velikou hlavu. Já si myslím, že nelze použít adjektivum krásný, myslím, že pod krásou dneska asi bychom rozuměli něco jiného.

Moderátor (Jana Klusáková): Ale zřejmě to byla charismatická osobnost.

Host (Jiří Fajt): V každém případě to byla velká osobnost, charismatická a Machiaveli, on samozřejmě si byl velmi dobře vědom toho, co potřebuje k tomu, aby ovládl tu v podstatě neovládnutelnou říši o 150 letech znovu dokázal velmi důmyslně vytvářenou sítí svých lidí, které dosazoval na nejrůznější posty biskupské, arcibiskupské, znovu ovládnout Svatou říši římskou, a to se mu povedlo a jakou roli v tom hrálo výtvarné umění, jako řekněme nástroj jeho propagandy, si myslím je tématem výstavy, kterou budou moci posluchači vidět na Pražském hradě.

Moderátor (Jana Klusáková): Já jsem řekla, že se koná v Obrazárně Pražského hradu, ale to není všechno.

Host (Jiří Fajt): Hlavní část výstavy se koná v Obrazárně Pražského hradu, ale vedle toho budou moci diváci jít do takzvaného Tereziánského křídla na Pražském hradě, kde je taková menší výstavka, věnovaná každodennosti za doby Lucemburků, takže to je jakési doplnění. Kromě toho na Pražském hradě jistě všichni ví, že je zpřístupněn Příběh Pražského hradu, kde je řada exponátů, které nám tématicky s naší výstavou souvisejí a jistě je třeba zmínit samu katedrálu svatého Víta a vůbec Pražský hrad jako takový, protože to jsou památky svého druhu a jistě bude dobré, jestliže návštěvník potom zavítá do chóru katedrály svatého Víta nebo se podívá do Svatováclavské kaple, to je tématem naší výstavy vlastně také.

Moderátor (Jana Klusáková): A otázka na závěr. Z čeho může mít šéf takovéhle mimořádné výstavy před jejím zahájením obavu?

Host (Jiří Fajt): Já mám obavu jenom z toho, aby výstava se samozřejmě líbila, aby nejenom nejširší veřejnost, ale i odborná veřejnost se věcným způsobem podílela na diskusích, které doufám, že ta výstava podnítí. My jsme tam naprosto záměrně vystoupili s mnoha novými připsáními vlastně, s novou interpretací doby posledních Lucemburků v Čechách nebo tedy ve střední Evropě. Já se na tu diskusi těším, pokud bude držena tedy v té věcné úrovni, pokud nespadne do nějakých osobních invektiv, což ale bohužel tady často tak bývá.

Moderátor (Jana Klusáková): Dnes jsme vám představili Jiřího Fajta, autora mimořádné letošní kulturní akce, výstavy Karel IV. císař z boží milosti, která zahajuje na Pražském hradě tento čtvrtek a potrvá až do 21. května.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.