Prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek

Hezký den, u poslechu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítá Jana Klusáková. Dnes si budeme povídat s hostem, který je předsedou Stomatologické komory. Je jím doktor Jiří Pekárek a je docela jistě nejznámější český zubař. Těší vás to, pane doktore?

Host (Jiří Pekárek): Nevím, jestli jsem znám jako zubní lékař, spíš jako prezident České stomatologické komory, samozřejmě, že je to svým způsobem pocta.

Moderátor (Jana Klusáková): Stomatologickou komoru u nás vedete od roku 91 a na karlovarském sněmu, který se konal před rokem a půl jste byl znovu potvrzen ve vedoucí funkci až do roku 2009. Co vás na té práci těší?

Host (Jiří Pekárek): Je to práce s lidma a je to práce pro lidi. Není to žádná vedoucí funkce, kde by člověk mohl uplatňovat jednorázově své názory, ale musíte samozřejmě diskutovat s těmi lidmi, znát jejich potřeby a bojovat za ně. Je to svým způsobem služba.

Moderátor (Jana Klusáková): Kolik českých zubařů jsou členové vaší komory?

Host (Jiří Pekárek): V naší republice všichni zubní lékaři, kteří chtějí pracovat jako zubní lékaři, musí být povinně členy České stomatologické komory.

Moderátor (Jana Klusáková): Kolik jich celkem je?

Host (Jiří Pekárek): Zhruba 8 tisíc.

Moderátor (Jana Klusáková): Kolik jich znáte osobně?

Host (Jiří Pekárek): No, poměrně dost velkou částku, myslím, že se to počítá na stovky, možná i tisíce.

Moderátor (Jana Klusáková): Jsou mezi nimi i cizinci?

Host (Jiří Pekárek): Jsou mezi nimi cizinci, pokud můžeme za cizince považovat především naše kolegy ze Slovenska, těch je tady nejvíc. Cizinců z ostatních zemí je přece jenom o něco méně.

Moderátor (Jana Klusáková): Jaké s nimi máte zkušenosti?

Host (Jiří Pekárek): Velice dobré, tak dobré, že v podstatě nemohu říci, že by byl nějaký rozdíl mezi českým zubním lékařem v tom pravém slova smyslu, že má napsáno v občanském průkazu, že je Čech a někým jiným.

Moderátor (Jana Klusáková): Já jsem se ptala, co vás na té práci těší a je také něco, co vás na ní obtěžuje?

Host (Jiří Pekárek): Zvláště poslední doba, protože mám pocit, že jsme ztratili jistoty právního státu, že všechno se pouze odkládá, čeká se až na postu pana ministra bude jiná osoba, aby se věci zase mohly dát do normálu.

Moderátor (Jana Klusáková): Z výše řečeného vyplývá, že jste přežil všechny polistopadové ministry zdravotnictví a že jich bylo. Mezi ostatními šéfy resortů se střídají nejčastěji. Proč se jejich křeslo takhle neustále třese?

Host (Jiří Pekárek): zdravotnictví je nesmírně složitý segment našeho hospodářství nebo našeho života, prolíná se zde strašná spousta vlivů a samozřejmě je to velmi citlivá oblast, protože každému jde o to, aby byl zdráv, aby služby v této oblasti byly poskytovány co nejkvalitněji, aby za ně vydal co nejméně peněz, takže i předmětem určitých politických šarvátek, ba dokonce i bojů.

Moderátor (Jana Klusáková): A co byste řekl člověku, který tvrdí, že před rokem 90 tady bylo zdravotnictví zadarmo, že ta péče byla dostupná všem a že to v tomto ohledu bylo lepší?

Host (Jiří Pekárek): zdravotnictví nebylo nikdy úplně zadarmo, dokonce mohu říci, že v zubním lékařství se protézy platilo i za socialismu, za totality, takže to není pravda a to, co jsme mohli poskytovat kdysi a to, co můžou čeští zdravotníci poskytovat dnes svým pacientům je naprosto nesrovnatelné.

Moderátor (Jana Klusáková): Máte vůbec čas na práci stomatologa? Kdy jste stál naposledy u zubařského křesla?

Host (Jiří Pekárek): Moc času na práci zubního lékaře nemám, spíš dneska poskytuji konzultace. Je to z toho důvodu, že výkon povolání, tak se to musí nazvat, prezidenta České stomatologické komory je prostě na plný úvazek a já bych vůči svým pacientům nebyl zodpovědným lékařem. Musel jsem je vždycky často přiobjednávat a to není správné, to je v rozporu s etikou zubního lékaře.

Moderátor (Jana Klusáková): Máte ordinaci vůbec?

Host (Jiří Pekárek): Nemám ordinaci, chodím ordinovat ke své partnerce čas od času.

Moderátor (Jana Klusáková): Já si vzpomínám, že jsem kdysi v Písku k panu doktoru Dubnovi chodila do zubní ordinace a ten ještě šlapal, poháněl vrtačku nohou. Jak vypadá to zubařské křeslo, u kterého pracujete vy dnes?

Host (Jiří Pekárek): Kdyby jste přišla do nového sídla České stomatologické komory, tak byste hned v předsálí narazila na takovou to šlapací vrtačku, ale dneska je ta situace opravdu jiná, ta křesla jsou vybavena moderními vrtacími nástroji a samozřejmě jsou vybavena i například intraorální kamerou, to je takový přístroj, který vám umožní shlédnout to, co má pacient v zubech na obrazovce, a to jak lékaři, tak samozřejmě i tomu pacientovi někdy to vyvolává i jejich zděšení.

Moderátor (Jana Klusáková): A přece se pacienti k zubnímu lékaři bojí jít převážně, proč?

Host (Jiří Pekárek): Je to práce v ústech, kdy ten pacient je vlastně vydán v šanc svému zubnímu lékaři, nemůže se příliš bránit, je to na hlavě, myslím si, že každý určité obavy z ošetření u zubního lékaře má, i když bych řekl, že přibývá pacientů, kteří chodí na pravidelné prohlídky a dokonce i jdou k zubnímu lékaři, kde si popovídají docela rádi.

Moderátor (Jana Klusáková): Sténal vám někdy pacient pod vaší rukou?

Host (Jiří Pekárek): Zcela určitě, já jsem pracoval 15 let na dětské stomatologické klinice v Motole, byly to dětičky, tak ty samozřejmě někdy dokonce i křičely, ale snažil jsem se vždy být jemný.

Moderátor (Jana Klusáková): Nedávno jsem v tramvaji zaslechla rozhovor dvou mladých lidí, mluvili o zubech, z jak zázračného musí být materiálu a jak chytře musí být ukotveny, když vydrží člověku v ústech několik desítek let. Koušou bifteky, louskají ořechy, vytahují zátky z lahví, prostě ti dva mladíci pěli ódu na zuby a na jejich stvořitele. Co vy na to jako odborník v oboru stomatologie?

Host (Jiří Pekárek): Určitě měli pravdu, je to zázrak a zázrakem je to, že při dobré péči mohou vydržet dokonce celý život a to bych hodně pacientům, téměř všem pacientům přál. Samozřejmě sklovina je vlastně to nejtvrdší, co se lidském těle vůbec nachází.

Moderátor (Jana Klusáková): Dobrá péče, to znamená, že poučeně zuby čistíme, co ještě?

Host (Jiří Pekárek): Dneska skutečně je to především hygiena, hygiena, hygiena, trošičku jiné je to u dětí, kde by se k tomu měly přidat floridované zubní pasty, ale to se dostáváme na téma, které bych řekl, že dneska poměrně dost dobře známo.

Moderátor (Jana Klusáková): Co to znamená, pane doktore, když se řekne orální zdraví?

Host (Jiří Pekárek): Znamená to zdraví všeho, co se v dutině ústní nachází, samozřejmě můžeme začít u zubů, budeme pokračovat přes dásně a ten aparát, který mi vlastně ty zuby drží v kosti, znamená to sliznice v dutině ústní, jazyk, slinné žlázy, rty.

Moderátor (Jana Klusáková): Čistit jazyk, o tom se teď mluví.

Host (Jiří Pekárek): Hodně se o tom mluví, je to i předmětem některých východních nauk, například v józe se můžete dočíst, že se čistí jazyk, dneska bych řekl, že toho trošičku zneužily některé firmy v rámci inovace zubních kartáčků, ale je to věc každého.

Moderátor (Jana Klusáková): Zanedbáním péče o dutinu ústní mohou vzniknout mnohdy i vážné nemoci. To cituji vaše slova, pane doktore Pekárku. Můžete být konkrétní, jaké nemoci?

Host (Jiří Pekárek): No samozřejmě, že zanedbáním péče například o zuby vzniknou další komplikace, odumře dřeň, vytvoří se zánět kolem zubu, ten zánět se může propagovat dál do všech ostatních prosto, které souvisí s dutinou ústní i dále, pokud je někdo kardiak, má problémy se zuby, také může dojít k dalším komplikacím, takže vše souvisí se vším, může to ovlivnit zdravého člověka a tím více člověka, který mu už nějakou vrozenou nebo získanou nemoc.

Moderátor (Jana Klusáková): Může se na zuby i umřít?

Host (Jiří Pekárek): Na komplikace, které souvisí s onemocněním zubů nebo i něčeho jiného, co se nachází v dutině ústní, samozřejmě může i pacient umřít a jsou takové případy zcela jistě. Nakonec v neposlední řadě ústa jsou také místem, kde mohou vzniknout zhoubné nádory. Na to často zapomíná.

Moderátor (Jana Klusáková): A tím hostem je doktor Jiří Pekárek, zkušený zubní lékař a už patnáctý rok prezident České stomatologické komory. V jednom vašem článku na téma péče o chrup čteme. V péči o chrup je tím nejdůležitějším výběr zubaře. A jsme u toho hlavního a nejdůležitějšího, o čem budeme dnes mluvit, totiž, zatímco například v roce 2004 přišlo do praxe 120 nových zubních lékařů, do důchodu jich odešlo 1.165. když to tak půjde dál, dopadneme jako v té písničce, nevdávej se má panenko, až ti bude 100 let, až ti zuby vypadají, nebudou tě bolet. Konec folklórního humoru, tak jak je to s tou disproporcí navážno?

Host (Jiří Pekárek): Musím říct, že mě opravdu není do zpěvu a že to do humorné není a už se obávám, že se krizi, týkající se počtu zubních lékařů prostě nemůžete vyhnout. My jsme, tím myslím Českou stomatologickou komoru, i já osobně upozorňovali všechny ministry zdravotnictví za posledních 8 let na to, že takovýto úbytek zubních lékařů hrozí, bohužel do dnešního dne se nic podstatného nestalo a je třeba si uvědomit, že ta výchova zubních lékařů trvá pět let v současné době, že zubní lékaři v tomto ročníku, v prvním ročníku už jsou na školách, je jich pořád málo a že nejdříve tu situaci můžeme změnit až za 6 roků. Pokud bychom v tomto roce opravdu nějaké radikální zásadní kroky udělali.

Moderátor (Jana Klusáková): Logika napovídá, že se jich asi málo hlásí.

Host (Jiří Pekárek): Ten problém je jinde. Zájem je obrovský, ten zájem je tak obrovský, že se i zvedly požadavky na ty studenty, kteří mohou být přijati bez přijímacích zkoušek, protože se opravdu hlásí kvalitní studenti. Problém je v tom, že školy nejsou schopny vyprodukovat větší počet absolventů, než ten zhruba 120 ročně. Já vždycky dávám příklad, já jsem končil v roce 76 a v našem ročníku v Olomouci nás končilo 120. V jednom ročníku z pěti fakult, dneska je to počet za všechny fakulty dohromady a z toho pramení ten problém.

Moderátor (Jana Klusáková): A proč tak málo tedy fakulty přijímají, když se hlásí tolik kvalitních uchazečů?

Host (Jiří Pekárek): To je celá řada problémů, která souvisí především s tím, že jsme museli přejít na nové podmínky výchovy zubních lékařů, které jsou dány Evropskou unií.

Moderátor (Jana Klusáková): Teď možná někdo řekne, už zase diktát Evropské unie.

Host (Jiří Pekárek): Já bych řekl, že je to dobré pro pacienta, protože budoucí zubní lékař už se zhruba od druhého, od třetího ročníku musí velmi prakticky připravovat na své budoucí povolání, a to tak, že od třetího ročníku už přímo ošetřuje pacienty a k tomu samozřejmě musíte mít vybavená pracoviště s křesly, s materiály, v dosahu laboratoř a především musíte mít učitele, kteří se jim věnují. A tady je ta potíž. Nemáme dostatek pracovišť, které jsou takto vybaveny a nemáme, bohužel, dostatek učitelů, protože ty jsou velmi špatně placení a jdou samozřejmě raději do soukromé praxe, kde ten příjem je poněkud lepší, než je na univerzitě.

Moderátor (Jana Klusáková): Když si to Evropská unie přeje, aby to tak bylo, nemůže na to přispět?

Host (Jiří Pekárek): Určitě by mohla přispět, ale bohužel, co se týká zdravotnictví, nebylo využito vlastně prostředků z evropských fondů a nevím, na kolik ve školství určité fondy na rozvoj, především ten rozvoj ordinací na vysokých školách tady je, ale bohužel nikdo nezaplatí lépe učitelům a myslím si, že ten problém není jenom u učitelů zubního lékařství.

Moderátor (Jana Klusáková): No, že jsou u nás vysokoškolští učitelé bídně placeni, řekla bych až hanebně, to je známo. Proč se s tím něco nedělá?

Host (Jiří Pekárek): To je otázka, kterou bychom měli klást asi někomu jinému. Kdysi dávno jsem četl Hovory s Janem Masarykem, který říkal, že pokud bude v zemi lépe placený generál než učitel, že to bude špatné a já s ním naprosto souhlasím.

Moderátor (Jana Klusáková): Vy o tomhle problému mluvíte, pane prezidente, už několik let. Vloni jste dokonce požádal o pomoc předsedu vlády Jiřího Paroubka. Co učinil?

Host (Jiří Pekárek): My jsme se dohodli na tom, že jsou vlastně dvě cesty, jak tento zoufalý stav změnit. Jedna z nich je vytvoření meziresortní komise, která by prozkoumala naše informace, aby skutečně si byla vláda jistá, že ty podklady, které dáváme, jsou správné.

Moderátor (Jana Klusáková): Ano a vznikla komise?

Host (Jiří Pekárek): Ta vznikla letos, ale řekl bych, že jsme se příliš daleko nedostali, zatím jsme se pouze dohodli, že my dáme informace a zpracuje je vysoká škola ekonomická, ale k žádnému navýšení počtu studentů nedošlo a ta druhá cesta je prevence. A tady se vracíme na samý začátek našeho rozhovoru, kde jsem říkal, že vlastně dobrou péčí si může člověk uchránit zuby před kazem a pak samozřejmě potřebuje lékaře v roli toho mučitele podstatně méně, než když se o sebe nestará, a v této zemi chybí národní program orálního zdraví, tak jak jsme o něm mluvili, který je nahrazován pouze některými programy firem, které jistě nejsou špatné, ale vždycky za nimi i jiný cíl, a to je prodej příslušných prostředků dentální hygieny, ať už jsou to pasty, ústní vody, zubní kartáčky a podobně. Pan ministr Rath po nástupu do funkce dokonce preventivní komisi, která se věnovala problémům ve stomatologii, zrušil.

Moderátor (Jana Klusáková): Tak teď ta pauza není technická, to jsem jen tak žasla. A tak co tedy bude, kdo za to zodpovídá, kdo si to zodpoví? Komu si může občan stěžovat?

Host (Jiří Pekárek): Já se obávám, že občan se může pouze rozhodovat ve volbách a že asi stomatologická péče a počty zubních lékařů dneska není to nejdůležitější, co hýbe naším politickým životem.

Moderátor (Jana Klusáková): Nedávno jste pro tisk řekl. Určité role je tady třeba svěřovat jiným subjektům než státu, takže pojištění pojišťovnám, dozor nad kvalitou a registraci komorám, samozřejmě zatáhnout do hry občana jako pacienta, který bude mít svá práva, ale i povinnosti. A nad tím vším ministerstvo sociálních jistot, které to bude kontrolovat, ale bohužel nevidím v politických stranách snahu vytvořit týmy, které by se například vzdělávaly v zahraničí, které by velmi dobře připravily určité koncepty zajišťovacího sociálního systému tak, aby strana ve chvíli, kdy převezme moc nebo podíl na moci, byla schopna takový sociální systém zajistit. Ta slova znějí velice rozumně, to mluvíte o všech stranách, žádná ze stran není mocná něco v tomto smyslu učinit?

Host (Jiří Pekárek): Když se podíváte na jednotlivé politické strany, troufl bych si říci, že zde neexistují týmy odborníků, které by byly schopny se věnovat zdravotnictví nebo znaly celou problematiku zdravotnictví, sociálních věcí, možná někde narazíte na jedince, kteří jsou na to připraveni lépe, než byli v minulosti. Nechci teď personifikovat a mluvit o nich konkrétně, ale proto, aby se řídilo zdravotnictví, aby se řídilo ministerstvo sociálních jistot nestačí jeden, dva lidé, ale je třeba vytvářet opravdu určité týmy, dávat dohromady profesionály.

Moderátor (Jana Klusáková): A tohle to všechno nemáte šestnáctý rok po převratu?

Host (Jiří Pekárek): Nevím, jestli je to ten problém jenom u nás nebo i některých jiných zemí, zvláště zdravotnictví prodělává různé porodní bolesti i v sousedních zemí, ať už je to Slovensko, ať už je to Německo, došlo k zásadním změnám od 1. ledna a například v Holandsku, ale pro zajímavost tam se tyto změny, tyto reformy připravovaly celých 19 let, takže i my musíme počítat s tím, že to někdy bude trvat trošičku déle a to nás vůbec nezbavuje povinnosti na tom pracovat.

Moderátor (Jana Klusáková): Ve středu 19. července jste, milý pane doktore Pekárku, oslavil čtyřiapadesáté narozeniny. Dodatečně vám blahopřeji, jak se cítíte?

Host (Jiří Pekárek): Děkuji, to číslo je ošklivé, ale cítím se velmi dobře.

Moderátor (Jana Klusáková): Dnes jsme vám, vážení posluchači, představili doktora Jiřího Pekárka, prezidenta České stomatologické komory.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.