Nádherná rána Moniky Pavlíčkové

Po dvou příručkách, několika povídkách a mnoha článcích vyšla nedávno našemu hostu, je jím Monika Pavlíčková, próza. Všechny tři její knihy spojuje to, že mají v titulu slova, která jsme nedávno buď neznali nebo znali jen zprostředkovaně, to je ze zahraničí. Jsou to slova jako manažer, marketink, dále strukturovaný životopis, delegovaná zodpovědnost, korporátní image, cílová skupina, raut, logistika a tak dále. A i když od převratu uplyne na podzim 17 let, mnozí spoluobčané, především ti dříve narození, vnímají tyhle termíny dodnes jako nesrozumitelná slova cizího jazyka. Jsou to, paní Pavlíčková, důležitá slova?

Host (Monika Pavlíčková): Ne, já si myslím, že o slovech to rozhodně není, spíš je o tom, co pro lidi znamenají a jak je lidi používají a využívají.

Moderátor (Jana Klusáková): Kdo je manažer?

Host (Monika Pavlíčková): Já myslím, že manažer je člověk, který umí vést, ať už firmu, lidi nebo nějakou strategii.

Moderátor (Jana Klusáková): Vaše první knížka vyšla v roce 1998. Jmenuje se Taky jsem si myslel, že jsem úspěšnej manažer anebo pravidla společenského chování pro manažery. Znamená to, že manažeři by se měli chovat nějak speciálně, jinak než učitelé, lékaři nebo třeba instalatéři?

Host (Monika Pavlíčková): To rozhodně ne, ale já si myslím, že tam je důležité to slovo společenské chování nebo slušné chování. Ta knížka už vyšla dávno a já jsme tenkrát měla možnost se účastnit celé řady společenských i obchodních aktivit a byla jsem vždycky velmi nemile překvapená, jaké mají lidé problémy s tím, jak se ve společnosti chovat, jak reagovat a právě proto vyšla tahle knížka.

Moderátor (Jana Klusáková): Lidé často žasnou, když vidí filmy z první republiky, jaký je obrovský rozdíl mezi běžným chováním tehdy a dnes, možná je to především tím, že dnes tomu slušnému chování nebo-li bontonu, že nás to nikdo neučí.

Host (Monika Pavlíčková): Možná, ale já si myslím, že je to spíš o tom, jak to lidé vnímají, protože pravidla jsou jedna věc a druhá věc je, jak je vlastně každý naplňuje. Ono to nemusí být o tom, jak držíte vidličku, ale je to o tom, jestli se ke svému okolí chováte aspoň trošku slušně a pod tím si můžeme představit třeba i pokorně, zodpovědně nebo jenom ohleduplně.

Moderátor (Jana Klusáková): V té vaší knížce mne zaujalo a poučilo leccos, ale v parných dnech začátku letošního léta ocituju větu z kapitoly Signály tělesných pachů. Uvážlivý obchodník vozí s sebou v autě neustále náhradní boty a mění si je minimálně jednou denně. Myslíte si, že to činí čeští obchodníci?

Host (Monika Pavlíčková): Myslím, že ne, ale nechci jim sahat do svědomí.

Moderátor (Jana Klusáková): Vaše pravidla společenského chování pro manažery, to je svérazná a poutavá učebnice. Co říkají vaše bohaté zkušenosti, Moniko, člověk se schopným manažerem rodí nebo se jím může díky houževnatému úsilí a školení stát?

Host (Monika Pavlíčková): Já si myslím, že jde naučit leccos, ale určitě musíte mít v sobě alespoň pár vlastností a schopností, které potom třeba jenom rozvíjíte a já bych tady zase zopakovala ale tu, to slovíčko pokora, protože mě se zdá, že to se nám nějak z těch slovníků vytratilo a myslím si, že mnoho současných manažerů se prostě nedívá napravo, nalevo a jdou za svými cíly. A to je to, co já hodně kritizuju.

Moderátor (Jana Klusáková): Tak jaký by měl být správný manažer?

Host (Monika Pavlíčková): Správný manažer by určitě měl vědět, co chce, proč to chce a umět přesvědčit ty kolem, že to je to správné. Měl by tedy směřovat, ať tu firmu nebo lidi kolem sebe k nějakému cíli, který je nastavený a který asi je prospěšný.

Moderátor (Jana Klusáková): A jak by se měl chovat k těm lidem kolem sebe?

Host (Monika Pavlíčková): Měl by se chovat tak, aby ti lidé za ním šli ty cíle plnit. To je velmi individuální, každý asi z nás potřebuje trošku jiný způsob vedení, trošku jiný způsob motivování, řízení, takže manažer musí být i psycholog a musí ty lidi kolem sebe poznat a pochopit, jakým způsobem je nejlépe směřovat k těm cílům.

Moderátor (Jana Klusáková): Lidé ve vedoucích funkcích, známe to ze zkušeností, neradi delegují svoje povinnosti na své podřízené ani na ty nejbližší, myslí si, že všechno nejlíp zvládnou sami a končívá to smutně, občas dokonce i v nemocnici.

Host (Monika Pavlíčková): To je pravda, ono takovéto rčení, já si to radši udělám sám, protože já to udělám nejlíp, do jisté míry asi vychází i z řady zkušeností, ale já vždycky v této souvislosti vzpomínám na jednoho ze svých prvních šéfů, který mě řekl větu, kterou se snažím aplikovat doteď, víš, já ti budu věnovat tolik času, abych tě ty věci naučil, abych ho potom jednou ušetřil a tohle funguje.

Moderátor (Jana Klusáková): V roce 2004 vám vyšla druhá knížka, Praktický marketink, aneb co vám učebnice zatajily. Jak byste vysvětlila co je marketink posluchači, který si myslí, že je neslušné slovo.

Host (Monika Pavlíčková): Marketink je určitý přístup, marketink je způsob, jakým se díváme na trh, způsob, jak ten trh zkoumáme a jak potom reagujeme na ty věci, souvislosti, které na tom trhu vznikají, jakým způsobem nabízíme naše produkty. On je to strašně široký pojem a já vždycky říkám, marketinkovýma očima se dá dívat na svět. Třeba když si vezmete pozvánku k zubnímu lékaři, je to marketink? Je, protože ten zubní lékař vás prostě láká, abyste přišli a zrovna tak jízdní řád autobusů je marketink, protože přesně tímhle způsobem dávají dráhy nebo autobusová doprava najevo, jak si u nich můžete koupit služby, jak je využít, takže ten marketink je opravdu široký.

Moderátor (Jana Klusáková): V knize Praktický marketink píšete mimo jiné o etice byznysu. Etika byznysu, českému uchu to zní skoro jako protimluv nebo ne?

Host (Monika Pavlíčková): Nemělo by, proboha, nemělo by to tak znít. Ta etika byznysu se rozhodně nesmí vytrácet a myslím, že je na nás, na všech, kteří můžeme aspoň trochu, abychom bojovali za její zachování.

Moderátor (Jana Klusáková): A tím hostem je Monika Pavlíčková, obchodní ředitelka společnosti Universal Production Partners, říkám to dobře?

Host (Monika Pavlíčková): Říkáte.

Moderátor (Jana Klusáková): Je to jeden z největších tvůrců filmových triků a postprodukce ve střední Evropě. ÚPP. Já jsem kdysi pracovala v ÚPF, Ústřední půjčovně filmů, ta ovšem nebyla největší v Evropě. Moniko, co je to post produkce?

Host (Monika Pavlíčková): Post produkce je proces, ve kterém ve chvíli, kdy dotočíte film nebo nějaký videoklip, tak ho zpracováváte před tím finálním momentem, než ho uvidí divák v kině.

Moderátor (Jana Klusáková): Jiří Menzel teď dotočil svůj film po dlouhé pauze, Obsluhoval jsem anglického krále, ten film je teď u vás, co s ním děláte?

Host (Monika Pavlíčková): Ten film je teď u nás, pan režisér ho střihá společně se střihačem, my děláme filmové triky některé a potom se ten film bude dobarvovat, bude se tam ještě ladit trošku atmosféra a potom se vypálí zase zpátky na filmový pás a půjde do kin.

Moderátor (Jana Klusáková): Čili to je jeden z vašich zákazníků a ti další?

Host (Monika Pavlíčková): Ti další jsou jednak čeští tvůrci, ale také řada zahraničních tvůrců, takže v tuhle chvíli dokončujeme jeden z největších německých filmových projektů Parfém příběh vraha, kde těch triků bylo docela hodně.

Moderátor (Jana Klusáková): Češi jsou na filmové triky machři, to je staré, ještě od dob režiséra Karla Zemana, mluvím o jeho filmu Cesta do pravěku, nad kterým žasli tehdy i Američané, zaměstnáváte jenom Čechy?

Host (Monika Pavlíčková): Nezaměstnáváme jenom Čechy, pracují u nás i kolegové ze zahraničí, třeba z Irska, z Kanady, ze Švédska.

Moderátor (Jana Klusáková): Jak jsem řekla, vy jste tady v tomhle velkém podniku obchodní ředitelka, co děláte?

Host (Monika Pavlíčková): Snažím se prodat tu naši práci, ať už tady nebo do zahraničí, ale já mám hlavně na starosti ty zahraniční trhy, takže mým cílem je kontaktovat co nejvíc firem v Americe, ve Velké Británii, v Německu a snažit se prodat naši práci.

Moderátor (Jana Klusáková): A slyší na to?

Host (Monika Pavlíčková): Zatím zaplaťpánbůh slyší.

Moderátor (Jana Klusáková): Už tradičně k vašim klientům patří i karlovarský filmový festival.

Host (Monika Pavlíčková): Ano, vždycky pro karlovarský filmový festival připravujeme znělku filmovou, post produkčně, takže i letos se u nás zpracovávala a dodělávala.

Moderátor (Jana Klusáková): A já ráda připomínám, že všechny české filmy, které získaly cenu Český lev za rok 2004 a 2005 prošly právě vaším studiem.

Host (Monika Pavlíčková): Ano, je to tak, jsme na to pyšní.

Moderátor (Jana Klusáková): Tak, Moniko Pavlíčková, teď krátce něco o vás. Odkud jste?

Host (Monika Pavlíčková): Já jsem z Prahy, křtěná Vltavou.

Moderátor (Jana Klusáková): Ke to pro vás důležité, že jste z Prahy?

Host (Monika Pavlíčková): Nevím, nechci být tak velký patriot, ale určitě Prahu miluju, mám ji ráda a nikdy jsem se nezamýšlela nad touhle otázkou, nicméně líbí se mi tu.

Moderátor (Jana Klusáková): Máte rodiče?

Host (Monika Pavlíčková): Mám maminku, tatínek bohužel nedávno zemřel.

Moderátor (Jana Klusáková): Vídáte maminku často?

Host (Monika Pavlíčková): Snažím se vídat maminku tak často, jak to jde a vídám, protože maminka pro mě udělala moc, mimo jiné, hodně pomohla s výchovou mého syna, takže jsem ji hodně dlužná.

Moderátor (Jana Klusáková): Vy jste vystudovala vysokou školu ekonomickou, jste paní inženýrka, obor ekonomika služeb a cestovního ruchu. Jak si vede Česká republika, země plná historických památek, ležící uprostřed Evropy z hlediska cestovního ruchu?

Host (Monika Pavlíčková): To mi asi nepřísluší hodnotit, navíc já jsem z toho oboru hodně zběhla, ale když se tak dívám kolem sebe, tak myslím si, že jsme už mnohé udělali a taky určitě máme mnohé před sebou. Česká republika je zemí takzvané druhé návštěvy, protože nemáme to moře, takže k nám se jezdí většinou jenom třeba na kratší čas a je tedy na nás, abychom tady vytvářeli takové prostředí, které tady ty turisty zdrží a já si myslím, že třeba co se týká hradů, zámků, tak už se udělalo strašně moc. No a Praha je krásná sama o sobě.

Moderátor (Jana Klusáková): Máte rodinu, třináctiletého syna, jak se jmenuje?

Host (Monika Pavlíčková): Jmenuje se Honzík.

Moderátor (Jana Klusáková): Je hodný?

Host (Monika Pavlíčková): Určitě.

Moderátor (Jana Klusáková): Taky máte profesi náročnou na energii i na čas, při které jste stihla napsat knížku, novelu Nádherná rána aneb příběh ze života manažerů, vydal ji letos Management Press. Nádherná rána, to je, Moniko, jednotné číslo, jedna rána jako úder nebo naopak nádherná rána ve smyslu nádherná jitra? Já jsem tu knížku se zájmem přečetla a ono by to mohlo být jedno, ale i to druhé.

Host (Monika Pavlíčková): Určitě to je záměr, je to nádherná rána nejen v golfu, nádherná rána s milenkou, když to řeknu takhle, ale taky je to nádherná rána v byznysu.

Moderátor (Jana Klusáková): Vy jste sama řekla nádherná rána s milenkou. Milenky, to je teď velká móda, co tomu říkáte?

Host (Monika Pavlíčková): Já zase nerada bych hodnotila, ale každopádně člověk by asi měl být zodpovědný v každém vztahu, ať už manažerském nebo v manželském nebo v osobním.

Moderátor (Jana Klusáková): Ono to vyžaduje jistou ukázněnost, a ta zrovna teď není příliš v módě.

Host (Monika Pavlíčková): Asi není v módě.

Moderátor (Jana Klusáková): Vybírám krátkou ukázku z knížky Nádherná rána, našla jsem ji na straně 56. Rozhodl se pro krátkou rekapitulaci. Je tohle opravdu život, který chtěl žít, rodině, která pro něj vždycky znamenala jednoznačnou prioritu pomalu přestává rozumět. Dcera Eliška už začíná žít svůj život, za pár let ho nebude potřebovat a Jarka? Posledních 8 let nemohl přijít na to, co se mezi stalo. On přece zůstal stejný. A tak dále. Opravdu se člověk, který vede takzvaně manažerský způsob života nemění, zůstává stejný?

Host (Monika Pavlíčková): Já myslím, že se mění. Tady právě jsem chtěla ukázat na to, jak je důležité se vždycky na ten vztah dívat z obou stran. To znamená ten jeden si myslí, že zůstal stejný, ale on stejný nezůstal a zrovna tak nezůstala v tomto případě stejná jeho partnerka, která také vstupovala do toho manželství, aspoň to si čtenář může domyslet, s trošku jinými ideály než s těmi, že on bude trávit v podstatě veškerý svůj čas prací a ona se bude vedle něj cítit taková zneuznaná.

Moderátor (Jana Klusáková): Díky své profesi můžete srovnávat. Jací jsou čeští manažeři ve srovnání s těmi zahraničními a mluvím o těch takzvaných vyspělých civilizovaných zemích.

Host (Monika Pavlíčková): Já myslím, že dneska už ty rozdíly skutečně nejsou veliké a že spíš se už liší jakými národnostními charakteristikami než tím nějakým globálním pohledem na manažera. Navíc já jsem měla to štěstí, že vlastně firmy, ve kterých jsem pracovala, mě vždycky umožnily studium, srovnání a školení v rámci právě mezinárodních manažerských týmů, takže i tam se ty rozdíly stírají a myslím si, že tímhle způsobem už pracuje hodně firem v Čechách.

Moderátor (Jana Klusáková): A otázka na závěr pro Moniku Pavlíčkovou. Nač se těšíte?

Host (Monika Pavlíčková): Já jsem se naučila, že těšit se člověk nemá. Nicméně v skrytu duše se vždycky těším a musím říct, že jsem asi docela šťastná povaha, ale těším se vždycky na každý nový den.

Moderátor (Jana Klusáková): A tak ještě jednou otevírám Pravidla společenského chování pro manažery, abych vám přečetla, co jejich autorka vybrala ze starého irského pramene. Udělej si čas na práci, to je cena za úspěch. Udělej si čas na přemýšlení, to je zdroj síly, udělej si čas na hraní, to je tajemství mládí. Udělej si čas na čtení, to základ vědění. Udělej si čas na přátelství, to je brána ke štěstí. Udělej si čas na snění, to je cesta ke hvězdám. Udělej si čas na milování, to je pravá radost života. Udělej si čas na zábavu, to je hudba duše. Představili jsme vám Moniku Pavlíčkovou, obchodní ředitelku ÚPP, jednoho z největších post produkčních studií ve střední Evropě a autorku knižní novinky Nádherná rána.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.