Historické město Kiel nemá skoro žádné staré domy. K pamětníkům patří tamní průplav, výtvor velkých, ale nenaplněných ambicí
Německé město Kiel má historii sahající až do 13. století. V jeho centru ale skoro žádný starý dům nenajdete. Po válečném bombardování už většinu z nich neopravili. Jednou z mála staveb, která tuhle éru přežila, je skoro sto kilometrů dlouhý průplav.
Se Sönkem Meesenburgem stojím u koryta průplavu, který protíná celý Jutský poloostrov. Kolem nás skoro neustále proplouvají nákladní lodě. Úzký kanál měl ale kdysi i jiný účel, i když podle Messenburga to nedopadlo moc slavně.
„V 19. století se rozmáhal obchod i doprava, a tak se oprášil nápad, postavit tu velký průplav. Asi to urychlily i vojenské ambice, císař Vilém II. neustále podporoval rozvoj námořnictva a snažil se dohnat anglické loďstvo. Takže i díky tomu tu postavili kanál, i když popravdě, strategicky nehrál skoro žádnou roli. Pomohl jenom nákladní dopravě,“ říká Meesenburg ze správy celého průplavu.
Moc to nedomysleli
Jeho slova potvrzuje i Doris Tillmanová z Kielského městského muzea. Podle ní se váleční stratégové přepočítali a stavbou prý pomohli leda civilním rejdařům.
Čtěte také
„Teoreticky měl námořním flotilám urychlit přesun mezi Kielem a Wilhelmshavenem. V archivu máme i řadu fotek, jak kanálem plují válečné lodě, ale ve skutečnosti žádnou významnou roli neměl. Za války se totiž flotily prakticky neposouvaly. V Kielu byly většinou ponorky, ale ty se přemisťovaly klasicky po moři, protože v průplavu by byly snadným terčem bombardérů,“ popisuje Doris Tillmanová.
Spojenecké bomby
Spojenecké nálety přitom nemířily jen na samotný kanál, ale i na nedaleký přístav, který skoro úplně srovnaly se zemí.
„Kiel byl úplně posledním městem, které spojenci v Německu bombardovali. Protože Američané postupovali od jihozápadu a Sověti zase z východu, takže Kiel a okolní Šlesvicko-Holštýnsko dobyli až úplně na konci. Poslední bomby sem dopadly 5. května.“
Doris Tillmanová ale dodává, že důvody k útoku tu byly. Ve městě se stavěly, a následně i kotvily, celé flotily ponorek. A celý region byl těsně provázaný s námořnictvem.
Čtěte také
„Kiel hrál ve válce důležitou roli. Ostatně první výstřely, které při ní padly, vypálila na ostrov Westerplatte loď Schleswig-Holstein, která tu měla domovskou základnu. Takže město do toho bylo nepřímo zapletené úplně od začátku.”
A jak to bylo dál
Tohle se mimochodem promítlo i do poválečné rekonstrukce. Zatímco jinde se stavěly repliky původních domů, noví správci změnili Kiel k nepoznání.
„Na rozdíl od jiných se tu ani nesnažili opravit starou zástavbu. Městu chtěli dát nový začátek a otevřít cestu k moderně. Měl to být i signál, že přecházíme k demokracii a že se už nevrátíme k dřívějšímu pořádku.“
„Krásně je to vidět na takzvaném Kielském zámku. Je to vlastně moderní budova, kterou postavili na ruinách původní budovy. A na rozdíl od ní neslouží k žádným politickým účelům, je tu čistě pro kulturu,“ říká historička Tillmanová a připouští, že toho část lidí lituje.
„Pomalu se to otočilo a řadě místních se ta moderna nelíbí. Často ukazují na nedaleký Lübeck, kde zrestaurovali středověké centrum, zatímco tady je to o dost jiné. Asi trochu chladnější a město s tou novou architekturou možná přišlo o svou osobitost,“ dodává Doris Tillmanová.
Související
-
Máme víc mostů než Benátky, pyšní se německé Lipsko. Na gondoly zapomeňte a pozor na hlavu!
Německé město Lipsko se chlubí tím, že v něm stojí víc mostů než v Benátkách. Dohromady jich je přes 400. A pod řadou z nich se dá pohodlně proplout na lodi.
-
Panamský průplav. Stavba, která oslavila 107 let od svého vzniku, měnila lidské životy
Kvůli Panamskému průplavu přišli inženýři, stavitelé, dělníci, ale i vojáci. Dodnes existuje spousta připomínek na cizí původ zdejších obyvatel – i těch, kteří už zemřeli.
