Geopatogenní zóny, názor profesora Jana Gruntoráda
Dnešní téma určila posluchačka, která se ptala na vliv takzvaných geopatogenních zón. Mnozí skeptikové a vědci tvrdí, že nic takového neexistuje. Ale jiní odborníci, i mimořádné osobnosti, si naopak myslí, že něco takového existuje a je potřeba to komplexně zkoumat. Jedním z takových lidí je profesor geofyziky Jan Gruntorád. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy působil od roku 1952. Nyní se můžete seznámit s jeho názorem na takzvané geopatogenní zóny.
Gruntorád: Geopatogenní zóny je termín, který se vžil během desetiletí. Dalo by se říci, že se vyskytují nad tektonickými poruchami v zemské kůře, podél nich je ze zemského nitra vynášena energie do prostoru v němž se nalézáme. Energie může mít různou podobu, třeba je to radon a i jiné radionukleidy.
Také další prvky - sodík, vápník, draslík, které jsou součástí našeho organismu. Tyto zóny podle profesora Gruntoráda zkreslují magnetická pole, která také působí na náš organismus. Přitom účinek těchto jevů může být pozitivně stimulující, pokud nepřekročí určitou mez a pokud povzbudí zejména kvalitu DNA, což je fenomén, který ovlivňuje náš metabolismus.
Gruntorád: Jestliže překročí určitou mez, může dojít k poškození organismu. Poruchové zóny v zemské kůře mohou mít pozitivní i negativní účinek.
Lze to objektivními metodami zjistit. Například staří Číňané měli zákon, který nedovoloval stavět domy na nezdravých místech. A jak ta místa hledali? Jednoduše. Na ploše, kterou chtěli zastavět, ve čtvercové síti rozmístili kotce se selaty. Po roce je všechna porazili a podle poškození jater zjistili, které místo je nebezpečné. Nutno podotknout, že organismus vepřů je velmi podobný tomu našemu. Něco podobného, ale s ovcemi, dělali i římské legie.
Gruntorád: Dalo by se říci biologické monitorování. Dneska máme metody, kterými se dá zjistit, kde tyto zóny jsou, co je podél nich vynášeno a co může i nemusí našemu zdraví škodit.
Tyto metody jsou celkem složité a není prostor je zde vysvětlovat, ale rozhodně se nejedná o proutek nebo virguli. Co ale pan profesor říká na zaryté odpůrce geopatogenních zón, kteří tvrdí, že důkazy neexistují?
Gruntorád: Celé neštěstí je v tom, že tady máme jeden termín, nehovoříme o komplexu jevů. Mohl bych ocitovat Hypokrata, který 500 let před naším letopočtem napsal knihu O vzduchu, vodách a místech. Věděl, že je důležité, kde je postaveno obydlí, v němž člověk dlouhodobě žije.
Jan Gruntorád vychoval několik generací přírodovědců. Podle některých jde o mimořádnou osobnost českých přírodních věd dvacátého století. Dnes je už v penzi. Co by si přál v oblasti výzkumu takzvaných geopatogenních zón?
Gruntorád: Je smutné konstatovat, že v poslední době se daleko víc, třeba z Hubbelova teleskopu, dovídáme o velice vzdáleném kosmu. Od fyziků víme daleko více o ionosféře, než o prostředí, ve kterém se pohybujeme. Bylo by potřeba vytvořit kolektiv, který by podle mnoha faktorů, spolu se současnou měřící a výpočetní technikou komplexně zjistil, kde prostředí v němž se pohybujeme je škodlivé a kde není.
