Fenway Park je pro obyvatele Bostonu víc než jen baseballový stadion. Žije a dýchá s městem
Patří mezi takzvané šperkovnice a proslavily ho například červená sedačka nebo Zelená příšera. Fenway Park v americkém Bostonu je už více než 100 let jedním z nejznámějších baseballových hřišť na světě. Domov týmu Red Sox ročně přiláká miliony fanoušků i turistů. A přestože dnes patří k nejmenším stadionům v americké nejvyšší baseballové lize, je to místo, na které je hrdý každý obyvatel Bostonu.
„Tenhle stadion je pro nás velmi důležitý. Je tu už od roku 1912. Red Sox nás v průběhu těch let dostali nahoru a dolů. Myslím tím, že měli dobré roky, ale i špatné,“ popisuje mi důchodkyně Ellen. Dřív pracovala jako učitelka a dnes provází turisty Fenway Parkem. „Pocházím z New Yorku. Poprvé jsem tu byla v roce 1975, když se hrála Světová série, a tenhle stadion jsem si zamilovala.“
Zelená příšera
Bostonský baseballový stadion byl původně největší v celé lize. Dnes má kapacitu téměř 38 tisíc diváků a je naopak druhý nejmenší. Ale právě tohle je podle Ellen kouzlo Fenway Parku: „Je prostě takový, jaký je… Je malý, tráva je naprosto nádherná a všechno je tu mimořádné, protože jsme součástí hry a týmu. Jinde jste jen divák.“
Pro mnoho Bostoňanů Fenway Park není jen o hře. Stadion je doslova vmáčklý do husté zástavby čtvrti Fenway Kenmore. Architekti proto museli některé jeho části přizpůsobit, díky čemuž vznikly trochu bizarní, ale dnes už ikonické prvky.
Asi nejznámější z nich je zhruba 11 metrů vysoká zeď v levé části stadionu přezdívaná Green Monster – Zelená příšera. Postavili ji ve 30. letech minulého století jako zábranu, aby odpálené míčky neničily autosalon sousedící s hřištěm. Dnes slouží jako tribuna a ukazatel skóre.
Stadion, kde to žije
Přestavby stadionu ale měly dopad také na jeho okolí. Fenway Park se stal také místem pro odpočinek a setkávání s přáteli.
„Líbí se mi, že je uprostřed všeho dění v Bostonu a že přímo před stadionem je spousta skvělých barů, restaurací a dalších možností, jak se zabavit. Můžete si objednat čaj, vzít si ho přímo do areálu a dělat, co chcete,“ popisuje fanoušek Red Sox Jared.
Sezóna trvá od března do října a baseballisté při ní odehrají 162 utkání. Polovinu z nich doma, takže podvečerů jako tento obyvatelé Bostonu zažijí přes 80. Nejde ale jen o skóre a umístění v lize. Součástí je také velká show mezi jednotlivými směnami – ať už je to vzdávání úcty veteránům, nebo různé hudební vsuvky.
„Jsme teď v půlce osmé směny, což je čas na další tradici spojenou s Red Sox a Fenway Parkem, kdy celý stadion zpívá píseň Sweet Caroline Neila Diamonda,“ komentuje průvodkyně Ellen.
Víc než baseball
V historii Bostonu ale bylo i několik smutných okamžiků. Jedním takovým byl bombový útok na bostonský maraton v roce 2013. Atentát nepřežili tři lidé a přes 260 bylo zraněných. Stadion a hlavně domácí Red Sox tehdy podle Ellen obyvatele města dokázali po tragédii stmelit.
„Tým ten den hrál od jedenácti dopoledne a neměl tušení, co se stalo. Další den hráli v Clevelandu a nechali si ušít speciální dres s nápisem „Silný Boston“. V ten rok navíc tým vyhrál Světovou sérii, přitom v ní ani neměl být. Hodně nás to povzbudilo,“ přibližuje.
A nebylo to poprvé ani naposledy, kdy Red Sox i jejich stadion pomohly udržet obyvatele Bostonu nad vodou. V době velké hospodářské krize například tehdejší majitel rozhodl o rozšíření a zastřešení tribun, čímž zajistil práci tisícovkám dělníků.
Potřebným ostatně pomáhá i dnes – současné vedení Fenway Parku nechalo na střechách některých budov založit zeleninové zahrádky. Úrodu z nich dostávají charity i lidé z okolí. Jak ale Ellen dodává, opravdový význam Fenway Parku pro Bostoňany může člověk pochopit, jen když ho navštíví. Jinak to pro něj bude jen obyčejný baseballový stadion.
Související
-
Discgolf zapojuje tělo i hlavu, přitom je to sport pro každého, shodují se fanoušci
V USA se na konci srpna konalo mistrovství světa v diskgolfu. Na turnaji v Lynchburgu ve státě Virginie mělo dva zástupce i Česko.
-
Býci v koridách, dětská a fotbalová hřiště měli ve Španělsku donedávna něco společného
Pokud jste viděli býčí arénu tedy koridu, víte, že povrch, na kterém bojuje matador s býkem je žluté barvy. Většina býčích stadionů není pokrytá pískem, ale tzv. „alberem“.
-
