Býci v koridách, dětská a fotbalová hřiště měli ve Španělsku donedávna něco společného. Tamní býčí arény změnu nechystají

Slovo „aréna“ sice znamená ve španělštině „písek“, býčí aréna je ale pokrytá něčím jiným, a to alberem. Prastarý materiál má žlutou až okrovou barvu, na pohled je písku podobný a má různé využití.

Postav z albera třeba zeď

José Antonio Mora, majitel stavební firmy říká, že albero se může přidávat do cihel, případně na stavbách také do vápna, a může se z něho i stavět. Nejvíc je však takto materiál vidět v parcích, převážně v jižním Španělsku. Jsou z něho udělané chodníčky a v minulosti se dávali i na dětská hřiště.

Čtěte také

Obliba toreadorů ve Španělsku se vyrovná té rockových hvězd. Fanoušci na ně čekají před halou a touží po společné fotce

Albero je vlastně typ vápence. Z 80 % je to kalcit, 12 % křemen, zbytek tvoří například dolomit, živec a goethit. A právě posledně jmenovanému minerálu vděčí albero za charakteristickou okrovou barvu. Tedy přesně tu, kterou mají býčí arény.

V rodném městečku José Antonia v Andalusii měli z albera do nedávna i fotbalová hřiště. Ty si ještě z 90. let pamatuju také já. A vzpomínám si i na to, jak jsem se divila, proč Španělé nehrávají fotbal jen na trávě, ale mají plno hřišť s touto divnou žlutou zeminou.

Prohánějí se po něm býci

Tehdy jsem ještě netušila, že „žlutá země“ je právě to albero. A že Španělé často hrají fotbal na stejném povrchu, na jakém se pohybují i matadoři a býci v koridě, tedy býčí aréně.

Ještě víc mě překvapilo, když jsem zjistila, že tento žlutý nebo spíš okrový materiál vznikl už před 5 milióny let. Bylo to v povodí řeky Guadalquivir na jihu Španělska. Řeka teče například přes nádherná andaluská města Cordobu a Sevillu. Oblast, kde se nachází lom, ve kterém se albero těží, je právě mezi těmito městy, a jmenuje se Los Alcores.

Čtěte také

Mnohde je ještě brzo, ve Španělsku ale už pilně vysazují a zastřihávají stromy. A je to dřina, nástroj na ty velké je dost těžký

Albero na fotbalových stadionech už dříve vystřídal umělý nebo opravdový trávník, potvrzuje José Antonio. V býčí aréně ale něco takového nehrozí.

A okrovo-žluté chodníčky z albera si dosud svoje zastoupení drží i v městských parcích. A to téměř všude ve Španělsku, ve větší míře ale v jeho jižní části.

Výhodou albera je například to, že v horké Andalusii se chodníčky, cestičky nebo patia z něj se nerozpalují tak, jako ty asfaltové. Stačí je ráno polít a několik hodin dokonce udrží vláhu bez toho, aniž by vzniklo bláto. Lidé se po nich potom můžou příjemně procházet a nepotřebují k tomu ani fotbalový míč, ani rohaté býky.