Evropa, Afrika i indiánské tradice: to vše můžete zaslechnout v pouliční hudbě po celé Kolumbii

Rodné městečko spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze Atacaraca, starobylá Santa Marta na pobřeží Karibiku, druhý největší karneval na světě v Barranquille, skulptury Fernanda Botera v Medellínu, desetimilionová Bogota… To jsou místa, na která nás zavede nový třináctidílný seriál České televize Postřehy odjinud. Autorem je reportér Radiožurnálu Vladimír Kroc a ve svém Zápisníku vám představí, jakými rytmy a melodiemi Kolumbie zní.

V pozdním nedělním odpoledni na břehu říčky v Acatarace, kde se před třiadevadesáti lety narodil spisovatel Gabriel García Marquez, popíjí pětičlenná rodinka lehké pivo a z reproduktoru doslova vyřvává populární muzika s hlasitostí na prahu bolesti. Zdejší foniatři se o práci nemusejí bát…

Hudba je všudypřítomná. Folklórní muzika je v Kolumbii velmi různorodá. Živí muzikanti v historické části Cartageny doprovázejí tanečníky v pestrých krojích.

Mix hudebních vlivů

Specifickým a nezaměnitelným žánrem je vallenato. Vzniklo postupným splýváním evropských a afrických vlivů smíšených z indiánskou kulturou. Základem je tzv. vallenatská trilogie – nástrojovým obsazením je akordeon, bubínek caja a perkuse guiro nebo také guacharaca, což je jakási škrabka připomínající zářezy vroubkovanou cukrovou třtinu, o kterou se drnká zvláštní vidličkou.

Prapůvod lyrických písní původně potulných zpěváků lze vystopovat až někde u německých minessengrů a francouzských trubadúrů.

Karibik na horách

Sem, do horských údolí Sierry Nevady de Santa Marta, se lidová hudba dostala z karibského pobřeží. Jenomže jsme narazili na úskalí. Ve městě, které dalo svéráznému hudebnímu stylu název – ve Valleduparu – ne a ne najít hospůdku nebo místo, kde by se hrálo.

Přitom se tady každoročně koná tradiční Festival vallenatské legendy. Je to vlastně logické – podobně naivní by byl ten, kdo by někdy v pondělí večer hledal ve Strakonicích dudáckou kapelu. A tak jsme z Mekky vallenata odjeli s nepořízenou.

Temperament nočního Medellínu

Jak už to tak chodí, na kapelu, která hrála tento styl, jsme náhodou narazili jedné noci o tisíc kilometrů dál – v Medellínu. Muzikanti nám za pár pesos rádi zahráli… Důležitou součástí vallenata je text, ve kterém nechybí životní filozofie, nálady, energie a životní náboj. Často jde o písně milostné.

V Cartageně mě na ulici doslova přepadli výrostci, oslovovali mě Indiana Jonesi a začali na můj účet rapovat. Přišlo mi to jako neškodný způsob jak mámit z evropských turistů peníze. Zvlášť, když chlapci měli evidentně pozorovací talent a v oblibě chytré texty…

autoři: Vladimír Kroc ,
Spustit audio

Související