Erdutské víno za svou chuť vděčí Dunaji

Vinohrady nastavují své svahy jižnímu slunci. Jsou ale vinice, které leží v úplné rovině, a přesto z nich pochází dobré víno. Třeba na východě Chorvatska ve Slavonii.

Slavonie je hodně rovinatý kraj. Zdejší lidé říkají, že když si stoupnete na zralou dýni, dohlédnete odsud až k horám. Jsme na samém východním konci Chorvatska. Asi sedmdesát metrů pod námi teče obrovský Dunaj. Za ním už je Srbsko.

Vinařský zázrak?

Právě tady na malém kopečku uprostřed roviny dozrává výborné víno. Daří se tu hlavně bílému – místní odrůdě graševina, ale také červenému tramínu, rýnskému ryzlinku a chardonnay. Ani červený merlot a frankovka neurazí.

Čtrnáct dní slunka a máme jedinečný ročník, říká sommeliér Martin Žůrek

sklenka vína - víno

Ryzlink Rýnský a Vlašský, Pinot Blanc, Sylván, Chardonnay. To jsou nejlepší české odrůdy podle Martina Žůrka, sommeliera vinařství Spielberg, které vyhrálo soutěž Vinař roku 2017. Špatně ale na tom nejsme ani u červených vín – stoupáme především s Frankovkou a Pinot Noir, k Bordeaux ale máme stále ještě daleko.

Čím to, že se tu rodí takové víno, a přitom vinice připomínají spíš sady jabloní než vinohrady? „Je to díky tomu, že Erdut leží na poloostrovu. Ze tří stran nás obklopuje Dunaj, pevnina má šířku jen tři kilometry. A v pásu širokém dva tisíce metrů se pěstuje víno,“ tvrdí Hrvoje Pavić, který psal o erdutském víně diplomovou práci a teď pracuje jako historik v marketingu zdejšího vinařství Erdut.

„Dunaj tady vytváří zvláštní mikroklima, které vinici v létě chrání před velkými vedry a v zimě před mrazem. Zdejší hrozny dostávají dávku tepla ze slunečního záření vlastně třikrát. Přímo od slunce vzduchem, pak z vyhřáté půdy a potřetí z hladiny Dunaje. Právě tento efekt veletoku se na kvalitě našeho vína podepisuje nejvíc.“

Největší sud na světě

Ve sklepě erdutského vinařství mají největší používaný dubový sud na světě. Pojme 75 tisíc litrů vína. Jen sám o sobě váží 20 tun a na jeho výrobu v 2. polovině 20. století padlo 109 stromů.

V erdutském vinařství narazíte na víc takových unikátů. Ve sklepě mají třeba největší používaný dubový sud na světě. Pojme 75 tisíc litrů vína. Jen sám o sobě váží 20 tun a na jeho výrobu v 2. polovině 20. století padlo 109 stromů.

V nižších sklepích najdete na svou dobu supermoderní sudy, vlastně spíš kontejnery. V 19. století je totiž mistři zedníci z Vídně postavili z železobetonu. Vybudovali jich celkem pět, ale víno bývalo jen ve čtyřech z nich.

Tajemství erdutského sklepa

Tehdejší vlastník panství Erdut, ministr hospodářství uherské části habsburské monarchie a tajný rada císaře Františka Josefa I. Ervín Cseh byl totiž sice dobrý hospodář, ale také velký karbaník a milovník vína. Karban mu ale jeho první žena vůbec netrpěla.

Potomci českých přistěhovalců v Chorvatsku se ke svým kořenům hrdě hlásí

Narodili se v Chorvatsku, ale v srdci zůstali Čechy

Chorvatským fotbalistům budou pravděpodobně při dnešním finále světového šampionátu fandit i potomci českých přistěhovalců. Nejvíc jich žije v chorvatské Slavonii na severu země, ale české krajany potkáte i na východě u srbských hranic – ve městě Osijek. Tamní Česká beseda má asi 60 členů, z nichž více než 20 jsou potomci českých přistěhovalců z doby monarchie a první republiky.

Jeden sud vykachličkovaný uherskými glazurovanými dlaždičkami tedy fungoval jako utajené hráčské doupě. Legenda praví, že se v něm Ervín se svými přáteli jednou před svou ženou skrýval dokonce několik dní, a nechal ji v domnění, že je na dlouhé služební cestě.

Když jeho první žena zemřela, nechal na dvoře vinařství postavit velikánský stůl, u kterého se karty mohly hrát úplně veřejně.

Vinařství Erdut leží na jediném kopečku v rozlehlé slavonské rovině.
autoři: Pavel Novák , and
Spustit audio