Draculův hrad žije z hororové legendy. Jaký byl skutečný rumunský kníže?
Ještě než se hrad Bran dostal do každého turistického průvodce po Rumunsku, postarala se o jeho popularitu jiná kniha. Irský spisovatel Bram Stoker si ho vypůjčil jako sídlo do svého románu o upířím hraběti Drákulovi. Inspirací pro něj se navíc stal skutečný místní středověký vladař Vlad Dracula. Slavný hororový příběh dnes na jih Rumunska láká kolem milionu návštěvníků za rok.
„Dámy a pánové, vítejte na hradě Bran, nejnavštěvovanější památce v Rumunsku. Každý totiž chce vidět hrad hraběte Drákuly,“ vítá nás průvodce Matei na nevelkém hradě stojícím na skále, jehož dominantou je hranatá renesanční věž.
Vypůjčený hrdina
„Hrad byl postaven mnohem dřív, než se Drákulův historický vzor Vlad III. vůbec narodil,“ pokračuje průvodce. „Byla to vojenská pevnost, strategicky umístěná v Branském průsmyku. Název Bran znamená brána a tento hrad strážil přechod mezi dvěma rumunskými knížectvími – Transylvánií a Valašskem.“
Předobraz fiktivní hororové postavy – kníže Vlad Dracula – žil v 15. století a Matei při prohlídce neustále zdůrazňuje, že jediné, co ho spojuje s nejslavnějším upírem na světě, je jeho jméno.
„Bram Stoker v Transylvánii nikdy nebyl. V londýnské Královské knihovně a v Britském muzeu měl ale přístup ke všem příběhům o Vladu Draculovi. Znal odtamtud také obraz hradu Bran. Pro hrdinu jeho knihy se mu hodilo Vladovo strašidelně znějící jméno. Dracula totiž znamená syn ďábla,“ vysvětluje.
Vězněm na vlastním hradě
Pak už stoupáme tajnou chodbou, kudy chodil údajný hrabě Drákula vysávat krev svým obětem spícím v jiném patře. Je to těsná, asi půl metru široká chodbička.
„Pro Rumuny je Vlad v prvé řadě historická postava – nemilosrdný valašský kníže, který napichoval své nepřátele a zločince na kůly,“ popisuje mi místní novináře Grig Bute. „Po pádu komunismu se k nám dostaly i knihy a filmy o Drákulovi. Když Rumuni zjistili, že je to celosvětový fenomén, začali na něm vydělávat a lákat turisty na všechno možné spojené s legendou o Drákulovi.“
Zajímavé je, že kníže Vlad na Branu nikdy nesídlil. Podle Mateie se tu jako valašský panovník pouze zastavoval při svých cestách a při vybírání daní. Po bitvě s tureckým sultánem v roce 1462, kdy ho zradil Matyáš Korvín, tu ale přeci jen nějakou dobu strávil – jako vězeň.
Legenda, nebo skutečnost?
Ani narážení nepřátel na kůly, které mu vyneslo přezdívku Vlad Napichovač, nebylo jeho vynálezem. „Tento trest používali už Asyřané a Babyloňané a potom Turci. U nich se s ním seznámil i Vlad. Přišel ale na nejlepší pozici, aby naražení bylo co nejbolestivější,“ dodává Matei.
Na Drákulově hradě proto nechybí ani přehlídka středověkých mučicích nástrojů. A jeden z Vladových obrazů zdobí také česnekový věnec. Zřejmě pro jistotu.
