Draculův hrad žije z hororové legendy. Jaký byl skutečný rumunský kníže?

Hrad Bran, který v 15. století patřil knížeti Vladu Draculovi, patří mezi nejnavštěvovanější památky v Rumunsku.

Ještě než se hrad Bran dostal do každého turistického průvodce po Rumunsku, postarala se o jeho popularitu jiná kniha. Irský spisovatel Bram Stoker si ho vypůjčil jako sídlo do svého románu o upířím hraběti Drákulovi. Inspirací pro něj se navíc stal skutečný místní středověký vladař Vlad Dracula. Slavný hororový příběh dnes na jih Rumunska láká kolem milionu návštěvníků za rok.

„Dámy a pánové, vítejte na hradě Bran, nejnavštěvovanější památce v Rumunsku. Každý totiž chce vidět hrad hraběte Drákuly,“ vítá nás průvodce Matei na nevelkém hradě stojícím na skále, jehož dominantou je hranatá renesanční věž.

Vypůjčený hrdina

„Hrad byl postaven mnohem dřív, než se Drákulův historický vzor Vlad III. vůbec narodil,“ pokračuje průvodce. „Byla to vojenská pevnost, strategicky umístěná v Branském průsmyku. Název Bran znamená brána a tento hrad strážil přechod mezi dvěma rumunskými knížectvími – Transylvánií a Valašskem.“

Londýnská muzea se hádala na Twitteru. Lidé se díky tomu dozvěděli o kuriozitách z jejich archivů

Danionella dracula

„Máme dinosaury, nemáte šanci,“ napsalo na svém twitterovém účtu Natural History Museum a odstartovalo tak dva dny trvající přestřelku. „NHM London je plné fosilií a zkamenělin, my máme roboty, Spitfire a starověké jedy. Boom!“ reagovalo na komentář Science Museum. 
Souboj, při kterém se muzea předháněla v tom, kdo má jaké exponáty, spustila minulý týden nevinná výzva. Natural History Museum zahájilo na sociální síti akci s názvem „Zeptej se kurátora“, díky které mohli lidé pokládat otázky odborníkům. Uživatel Bednarz byl trochu odvážnější: „Schválně, kdo by vyhrál bitvu – Science Museum, nebo Natural History Museum? Které exponáty by z vás udělaly vítěze?“ 
Proto se muzea začala chlubit tím, jaké unikáty a skvosty skrývají v archivech. Souboj byl chvílemi plný bizarností a vtipných exemplářů, kterými muzea pohotově reagovala na útok svého protivníka. Jen pro představu – kromě vycpaných zvířat a zbraní vytáhli i obří naloženou oliheň a přelomové vynálezy. Na přehled se můžete podívat třeba na serveru NewStatesman. Kdo nakonec bitvu vyhrál, není jasné, souboj bude možná ještě pokračovat.

Předobraz fiktivní hororové postavy – kníže Vlad Dracula – žil v 15. století a Matei při prohlídce neustále zdůrazňuje, že jediné, co ho spojuje s nejslavnějším upírem na světě, je jeho jméno.

„Bram Stoker v Transylvánii nikdy nebyl. V londýnské Královské knihovně a v Britském muzeu měl ale přístup ke všem příběhům o Vladu Draculovi. Znal odtamtud také obraz hradu Bran. Pro hrdinu jeho knihy se mu hodilo Vladovo strašidelně znějící jméno. Dracula totiž znamená syn ďábla,“ vysvětluje.

Vězněm na vlastním hradě

Pak už stoupáme tajnou chodbou, kudy chodil údajný hrabě Drákula vysávat krev svým obětem spícím v jiném patře. Je to těsná, asi půl metru široká chodbička.

Hrad Bran stojí na skále nad Branským průsmykem. Střežil strategický přechod mezi Transylvanií a valašským knížectvím.

„Pro Rumuny je Vlad v prvé řadě historická postava – nemilosrdný valašský kníže, který napichoval své nepřátele a zločince na kůly,“ popisuje mi místní novináře Grig Bute. „Po pádu komunismu se k nám dostaly i knihy a filmy o Drákulovi. Když Rumuni zjistili, že je to celosvětový fenomén, začali na něm vydělávat a lákat turisty na všechno možné spojené s legendou o Drákulovi.“

Zajímavé je, že kníže Vlad na Branu nikdy nesídlil. Podle Mateie se tu jako valašský panovník pouze zastavoval při svých cestách a při vybírání daní. Po bitvě s tureckým sultánem v roce 1462, kdy ho zradil Matyáš Korvín, tu ale přeci jen nějakou dobu strávil – jako vězeň.

Legenda o nešťastné lásce přispěla k záchraně hradu Veliki Tabor na severozápadě Chorvatska

Soud krásné Veroniky v podání herců na nádvoří hradu

Bílé zdi a červené střechy hradu Veliki Tabor svítí na zalesněném chorvatském návrší už z dálky. Kdo nezná historii hradu, toho jen stěží napadne, že by tam mohlo třeba také strašit. Podle středověké legendy ovšem hradem bloudí duch dívky zazděné kdesi v jeho hradbách.

Legenda, nebo skutečnost?

Ani narážení nepřátel na kůly, které mu vyneslo přezdívku Vlad Napichovač, nebylo jeho vynálezem. „Tento trest používali už Asyřané a Babyloňané a potom Turci. U nich se s ním seznámil i Vlad. Přišel ale na nejlepší pozici, aby naražení bylo co nejbolestivější,“ dodává Matei.

Na Drákulově hradě proto nechybí ani přehlídka středověkých mučicích nástrojů. A jeden z Vladových obrazů zdobí také česnekový věnec. Zřejmě pro jistotu.

Spustit audio
autoři: Filip Nerad, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas