Dopady zastavení americké humanitární pomoci budou citelné. Revize se dělají méně hrubě, míní Pánek

Fakticky jsou Spojené státy největším donorem na světě, čili není možná přirozené, že nová administrativa chce zjistit účelnost té pomoci?

Ano, ale to se nedělá tím, že se pozastaví běžící projekty. Jen na Ukrajině každý, s kým jsem mluvil, včetně malých organizací a místních samospráv říkali: absolutně nevíme, co budeme dělat, pokud se okamžitě zastaví ta humanitární pomoc.

Čtěte také

Donald Trump začal své druhé prezidentské období zostra. Jaké byly jeho první kroky v úřadu?

Já bych rozuměl tomu, kdyby Trumpova administrativa řekla, že nové kontrakty teď nebude uzavírat nebo že provede revizi. Ale že ze dne na den má být zastavena pomoc? Třeba v severní Sýrii se zavírají kliniky v táborech uprchlíků, zastavuje se distribuce potravin, potravinových lístků.

Na východě Ukrajiny mi zástupce guvernéra Doněcké oblasti řekl, že aby fungovaly generátory a základní služby v Doněcké oblasti, zejména nemocnice a evakuační centra, potřebují 46 tun nafty pro diesel agregáty, které každý měsíc platili z amerických peněz. A pokud je příští měsíc mít nebudou, tak neví, z čeho je zaplatí. Čili ten razantní způsob je daleko spíš otázka gesta a spektakularity.

Pokud by šlo nebo má jít o seriózní revizi, tak se dá udělat méně hrubým způsobem, například moratoriem na nové projekty, nové kontrakty a během té doby může probíhat revize. Proč to udělal takto? Jak už jsme říkali, je to určitě gesto, je to silová záležitost, je to poziční záležitost. Je to do nějaké míry i ideologická záležitost, protože prezident Trump zdůraznil, že v každém případě nechce, aby pokračovaly programy, které podporují otázky spojené s ekologií, klimatem, genderem, minoritami, migrací apod.

Pak je tam pravděpodobně tendence rychle ušetřit. Světová americká pomoc ročně činí kolem 65 miliard dolarů, Amerika je skutečně největší dárce. Jenom si musíme uvědomit, že drtivou většinu dostávají americké firmy, tzv. prime contractors, to znamená první realizátoři nebo kontraktoři, což jsou specializované americké firmy, které dostávají projekty v hodnotě stovek milionů až miliard dolarů, za které realizují obří plány obnovy, často obrovské infrastrukturní, energetické, dopravní, ale i další projekty.

Čtěte také

Pomáhají zachraňovat životy, svůj riskují. Na Ukrajinu přivážejí zdravotnickou a humanitární pomoc

To, co realizují nevládní organizace, je zlomeček. Například v humanitární pomoci je americký roční rozpočet je kolem 2,5 miliardy dolarů. Pro srovnání, evropský humanitární rozpočet jsou přibližně 2 miliardy euro.

Čili ten rozdíl není tak velký, přesto je to citelné a zejména na místě to může mít dopady spojené se zdravím nebo se životy lidí, pokud pozastavení bude takto absolutní a rychlé, bez nějakých přechodných období.

Ostatně když něco končí, existují vzájemné závazky a nějaké základní pojímání uzavřené smlouvy: to znamená mluvit o tom, jak ji jedna strana chce ukončit, pokud ji chce ukončit, a neudělat to tímto silovým, vlastně velmi necitlivým způsobem.

Na Ukrajině Člověk v tísni zůstane

Už víte, jak konkrétně to postihne vaši organizaci? Jak velkou část vašeho rozpočtu dosud tvořily příspěvky od agentury USAID?

Víme to přesně. My máme čtyři země, kde máme americké financování. V úplně drobném rozměru Arménie. Pak je to Kongo, jsme ve východním Kongu, kde navíc teď probíhá rozsáhlá ofenziva milic MI23, což jsou ze Rwandy podporované milice. Jinak ve východním Kongu jde v zásadě celá desetiletí o diamanty, proto tam bojuje několik sil proti sobě. Tam americké financování představuje polovinu nebo většinu naší práce.

Významné americké financování máme v Sýrii, protože Spojené státy dlouhodobě financovaly základní humanitární pomoc v Sýrii, spolu s Evropskou komisí a některými dalšími dárci – protože nedokázaly zastavit válku a zajistit bezpečí pro lidi, tak je alespoň podporovali tímto způsobem. Tam jde o potravinové balíčky, udržujeme v chodu desítky pekáren, kde platíme mouku, kvásek nebo kvasnice a opět naftu do naftových pecí. Do pekáren si chodí ti nejchudší, především vdovy s dětmi na základě lístků vyzvedávat čerstvý chleba, což je to minimum. A pak každé tři měsíce distribuujeme potravinové balíčky, opět převážně pro vdovy s dětmi, protože mrtvých je tam za 12 let války hodně – jsou to jednak civilisti z leteckých útoků prováděných tehdejším režimem Bašára Asada a ruskou armádou, jednak samozřejmě muži, kteří bojovali.

Čtěte také

Pomoc pro Vuhledar pod palbou. „Nepřipusťte, aby válka přišla k vám do Evropy,“ prosí místní

A pak je to na Ukrajině. Na Ukrajině díky obrovské solidaritě české veřejnosti, díky SOS Ukrajina máme možnost ty věci neutnout a pokračovat, což je skvělé: čekat, jak to bude vypadat s moratoriem, jestli se to rozběhne, nebo nikoli.

V Sýrii to můžeme částečně nějakým způsobem vykrýt. Minulý čtvrtek jsme se dohodli, že rozhodně neukončíme pomoc vdovám bez nějakého přechodného období. Díky tomu, že máme Klub přátel Člověka v tísni a humanitární fond klubu, můžeme vyplatit alespoň jednoměsíční dávky.

Čili alespoň částečně se dají zdroje najít?

Zatím se dá, dlouhodobě to bude těžké, protože jak už jsme říkali, americká pomoc celosvětově představuje 40 % objemu pomoci vyspělých zemí.

Na druhou stranu, Spojené státy v tom nejsou sami, protože podle OECD sníženou oficiální rozvojovou pomoc oznámilo v loňském roce osm bohatých zemí, v celkové výši přes 17 miliard dolarů. Proč se to podle vás teď děje?

Těch důvodů je několik. Jednak proto, že ekonomika západních zemí poslední roky není v dobrém stavu, v podstatě od covidu se nerozběhla naplno. Konkurence Číny a dalších tlačí některá tradiční odvětví do recese. Je určitá obava z toho, že umělá inteligence převezme celá odvětví. Zjednodušeně řečeno, například Německo s dlouhá desetiletí vzkvétající ekonomikou pomoc snižuje. A Německo bylo velký evropský dárce, jeho rozpočet byl z členských států nejvyšší v Evropě.

Je to jistě dáno i tím, že jsou obrovské krize – zejména Ukrajina, do jisté míry i Gaza, pokračující Sýrie – které odčerpávají velké části pomoci. Ale hlavní důvod je skutečně ekonomický.

Jak si stojí Ukrajina ve třetím roce války s Ruskem? A co komplikuje humanitární pomoc v Gaze? Poslechněte si celý rozhovor.