Dopady předsudečného násilí na sociálních sítích jsou dalekosáhlé, říká Klára Kalibová z In Iustitia
Ochrana skupin ohrožených předsudečným násilím patří k naší právní tradici – je už od roku 1923 zakotvena v československém právním řádu. Tehdy cílila především na vztahy mezi Čechy a Němci, Slováky a Maďary. Sametová revoluce v roce 1989 přinesla nejen svobodu, ale bohužel také rasové násilí. A tak byl v roce 1995 o předsudečnou pohnutku novelizován trestný čin vraždy. V dnešní době se k dějištím předsudečného násilí přidaly i sociální sítě. Více Jana Šustová.
Digitální prostředí je možné využívat nejen pozitivně, ale i negativně. Bohužel je tak zaplaveno negativními, vulgárními, stereotypními i násilnými reakcemi vůči různým menšinám. Jaké dopady to na ně má, vysvětluje zakladatelka a ředitelka společnosti In IUSTITIA Klára Kalibová.
„Rozhodně to má velmi negativní dopady na většinu lidí, ať toho psychického rázu – pocity vyloučení, pocity ztráty kontroly nad svým životem. Ale pro některé lidi to může vést až k takovému zhoršení psychického stavu a zdraví, že to potom vede k vyloučení ze zaměstnání, případně zhoršení školního prospěchu. Takže ty efekty té cílené předsudečné verbální nenávisti jsou dalekosáhlé.“
Lidé bývají napadáni nejen pro svoji rasu, národnost, etnicitu, náboženské nebo politické přesvědčení, ale i pro své zdravotní postižení, zdravotní stav, sexuální orientaci či pohlaví.
„Tím předsudečným násilím jsou z našeho pohledu nejohroženější momentálně tři nejohroženější skupiny: Jsou to lidé přicházející z Ukrajiny, LGBT lidé a Romové. Romové byli vždycky na té čelní příčce, dočasně byli z hlediska toho negativního spektra nahrazeni lidmi příchozími z Ukrajiny, a teď se pomalu na tu čelní příčku zase vrací.“
Možností, co při napadení na sociální síti může člověk udělat, je vícero.
„V první fázi může ty nenávistné nelegální obsahy hlásit sociální síti a měl by si i kontrolovat, jak ta sociální síť dál pokračuje. A v případě, že sociální síť s tím nic nedělá, tak do budoucna, až bude přijat zákon o digitální ekonomice, tak by mohlo dojít i k nějakému stížnostnímu mechanismu vůči Českému telekomunikačnímu úřadu, který bude právě nad tímto dohlížet – nad tou aktivitou sociálních sítí a platforem, že likvidují ten nezákonný obsah. Pak je tady ta druhá část, kterou člověk může udělat, a to je podpořit toho napadeného na té sociální síti. Tady doporučuji, aby ta podpora byla směřována vůči tomu napadenému, ne vůči té komunikaci, aby se dál nepokračovalo v té komunikaci. Je možné třeba tomu napadenému napsat nějakou osobní zprávu, vyjádřit mu podporu, nabídnou mu nějaké možnosti komunikace o tom, co se mu tam děje, říct mu, že to člověk vidí jako velký zásah do jeho práv, vyjádřit nějakou starost o něj. A ti poškození si většinou potom řeknou, jakou další podporu by potřebovali. Opravdu bych nedoporučovala útočení na ty pachatele nebo podporování té diskuse, která prakticky nikam nevede.“
Organizace In IUSTITIA poskytuje podporu obětem předsudečného násilí v jakékoliv formě.
„Jedna třetina našich klientů jsou lidé napadení právě v prostředí internetu. Nabízíme jim sociálně-terapeutickou podporu, která se mi zdá jako nejdůležitější pro ty lidi, aby si v nějakém bezpečném prostředí našli podporu. Mohou tam sdílet svoje negativní pocity, svůj smutek i třeba vztek. A pro lidi, kteří chtějí pokračovat dál v řešení té situace, nabízíme právní podporu, pokud by se někdo rozhodl podat třeba trestní oznámení nebo oznámení o přestupku, tak mu poskytneme poradenství, případně ho i zastoupíme. Potom v případech těch závažnějších dlouhotrvajících útoků poskytujeme i právní zastoupení advokátem.“
V případě trestního oznámení je potřeba se obrnit trpělivostí.
„To je velmi individuální. Jsou i pozitivní případy, kdy byli odsouzeni lidé za verbální útoky v prostředí internetu, třeba v případě romského zpěváka Radka Bangy došlo k odsouzení řady pachatelů. Důležité je si ale před tím podáním toho trestního oznámení uvědomit, že je to běh na dlouhou trať. Bavíme se o desítkách měsíců až několika letech, kdy ti poškození musí v tom řízení vytrvat. Dalším pozitivním případem bylo třeba napadení žáků základní školy Plynární v Teplicích, kdy někdo pod fotku prvňáčků umístil obsah vyzývající k jejich likvidaci, případně hanobící obsah. I tady došlo ve finále k odsouzení několika pachatelů, byť to na začátku vypadalo tak, že se tomu policie věnovat nebude, tak po intervencích vyšších státních zastupitelství došlo k nějakému aktivnímu vyšetření a aktivnímu odsouzení těch věcí.“
Takže i tento běh na dlouhou trať se někdy podaří vyhrát.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
