Dominik Duka

Svatoušek, podivín nebo kudlanka nábožná – takových i mnohých dalších přízvisek se dnes dostává mužům a ženám, kteří se v průběhu mnoha minulých staletí stali svatými. Nejen v převážně ateistickém Česku jako by zkrátka svatí ztráceli svou aureolu a stávali se pouhými pojmy v dějepisných učebnicích a teologických traktátech.

Před podobným přístupem Dominik Duka varuje – přestože se mu příliš nediví: „U světců se potýkáme se zásadním problémem, který si do jisté míry církev zavinila sama. Ve velké části se totiž jedná o lidi minulých dob. Světce si tak dnes neumíme představit jako živého člověka z masa a kostí.“

Své naděje a touhy tak dnes již nepromítáme do svatých, ale třeba do úspěšného hokejového týmu. A to přestože si podle Dominika Duky svatí úctu zaslouží i dnes. „Svatí byli lidé, kteří zápasili se sebou, dokázali být otevření vůči druhým a byli výraznými osobnostmi,“ přibližuje osobnosti z dávných dob dnešnímu člověku. A s jistotou dodává: „Svět by byl bez svatých zkrátka jiný.“

Dominik Duka hostem Radiožurnálu|foto: Alžběta Švarcová

Zítřejší svátek svatého Václava bychom tak podle pražského arcibiskupa neměli vnímat pouze jako pracovní volno – ale jako něco více. A to přestože podle průzkumů veřejného mínění v Česku převažují lidé bez vyznání. Ovšem s jednou zvláštností. Většina Čechů totiž věří v „něco“ nad námi, nicméně Boha a církev odmítá. Čemu tento přístup Dominik Duka přičítá? Také na to se jej Lucie Výborná zeptala. A padlo i mnoho dalších dotazů. Kde je například hranice mezi lidským hledáním pravdy a obchodem s vírou a filozofií?

Záznam celého rozhovoru s Dominikem Dukou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.