Dokážeme ovlivnit tlukot srdce? Regulační soustava je nad vším, co si myslíme, že můžeme ovlivnit, přibližuje kardiolog
Před necelými dvaceti lety byl spoluzakladatelem experimentální výzkumné laboratoře, dnes je primářem kardiologického oddělení pražské nemocnice Na Homolce a popularizátorem nových technologií a nových léčebných postupů. „Co kdybychom ty experimenty dělali v Praze, tady u nás doma?“ popisuje původní myšlenku laboratoře kardiolog profesor Petr Neužil. Jak došlo k založení laboratoře? Co obnáší testování na biomodelech?
Když jste na sále, anebo když provádíte nějaký důležitý, velmi náročný lékařský úkon, buší Vám srdce rychleji?
Určitě buší rychleji. Každému musí bušit srdce rychleji, to vychází z logiky regulace krevního oběhu. Máme aktivační systém a deaktivační systém. Je to neurologicky velmi starý regulační aparát, který srdce buď zrychluje a zintenzivňuje kontrakci neboli stah, a zároveň máme i klidnící systém, který srdíčko utlumí. Tím pádem jde srdce pomaleji a méně se stahuje, takže se zklidňuje.
Čtěte také
To všechno se děje nezávisle na naší vůli? My to nedokážeme ovládnout?
My to moc nedokážeme ovlivnit. Říká se, že zdatní jogíni to umí ovlivňovat. Umíme to ovlivňovat třeba respirací, s nádechem a výdechem se mění také tepová frekvence. Můžete si to zkusit doma s hodinkami. Hluboký nádech, zadržet dech a vydechnout… mění se tepová frekvence. Naše regulační soustava je nad vším, co si my myslíme, že můžeme ovlivnit.
Co je to Společná experimentální laboratoř 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a Nemocnice Na Homolce?
Byla to původně jedna velmi malá místnost, která vznikla úsilím hlavně dvou, tří, posléze čtyř a pěti lidí. Skamarádil jsem se na skautském táboře s kolegou Mikulášem Vlčkem, dneska už je docent. Bylo ráno, seděli jsme před stany, vůbec jsme se neznali, a on se ptal, co jsem já, já jsem se ptal, co je on. Zjistili jsme, že on pracuje na Fyziologickém ústavu 1. lékařské fakulty, a že já pracuji Nemocnici Na Homolce, kde dělám kardiologii. Pozval jsem ho, ať se přijde podívat na naše aplikační výzkumné práce, které provádíme s mým jiným, americkým kamarádem. To bylo někdy v roce 2005, 2004.
Takže jste nebyli děti na skautském táboře?
Čtěte také
Ne, já jsem byl rodič skauta a on byl přestárlý vedoucí. Domluvili jsme se, že se navzájem navštívíme a on viděl, jakou práci děláme, co je předmětem naší činnosti. Byla to především práce s arytmickými pacienty a vývoj různých prostředků, které k tomu používáme.
Než sáhnete na člověka, než zdravotnický prostředek můžete uplatnit u člověka, musíte provést řadu zkoušek. Říkáme tomu zkouška na biomodelech. To zvíře, je jedno jestli to je prasátko nebo ovce…, prostě má mít co nejblíže lidskému organismu. Mikuláš Vlček byl první člověk, který říkal „Co kdybychom ty experimenty dělali v Praze, tady u nás doma?“. Tam vlastně vznikl ten nápad. Zhruba v roce 2005 nebo 2006 jsme se byli schopni domluvit, že na půdě Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty vznikne první základ té experimentální laboratoře.
Zastavme se u angiografu. Jak jste říkal, umožňuje dokonalé rentgenové zobrazování cév, dalších tkání, orgánů a struktur. Vy jste kardiolog, vy s takovými přístroji umíte?
Čtěte také
To je velmi dobrá otázka, je to otázka do historie. Za rentgenografické zobrazení a používání toho zařízení byl až do 90. let zodpovědný radiolog. My, jako kardiologové, jsme byli tak proaktivní a akční, že jsme pochopili, že rentgeny potřebujeme ovládat sami. Že potřebujeme to zařízení emancipovat tak, abychom tam neměli jednoho, druhého, třetího technika, ale abychom si to mohli všechno dělat sami. V současné době je podoba angeolinky taková, že k tomu nepotřebuji nikoho. Všechna měření mohu dělat sterilně, od stolu, přímo u toho pacienta.
Jaké jsou pro Petra Neužila klíčové vlastnosti lékařů, se kterými pracuje v týmu? Nemá jakožto popularizátor kardiologie příliš pacientů? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Na 3D tisku srdce teenagerům vysvětlíme, co budeme operovat. Lépe zákrok akceptují, říká kardiolog
Profesor Jan Marek patří k mezinárodně uznávaným odborníkům v dětské kardiologii. Co považuje za jeden z největších medicínských problémů v současné době v jejich oboru?
-
Srdci škodí fastfood i energy drinky, říká kardiolog. Jak prodloužit život ve zdraví až o deset let?
Je Světový den srdce. Světová zdravotnická organizace ho vyhlásila proto, aby upozornila, že onemocněním tohoto orgánu se dá předcházet.
-
Na sále jsem si svítil čelovkou. Lékaři jako u nás, ale bez vybavení, popisuje Senegal neurochirurg
Jan Šroubek nedá dopustit na kvalitu vybavení českých nemocnic. Ač senegalským lékařům nechybí odbornost, bez pomoci se do složitějších operací mozku pouštět nemohou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka