Dokážeme ovlivnit tlukot srdce? Regulační soustava je nad vším, co si myslíme, že můžeme ovlivnit, přibližuje kardiolog

12. červen 2024

Před necelými dvaceti lety byl spoluzakladatelem experimentální výzkumné laboratoře, dnes je primářem kardiologického oddělení pražské nemocnice Na Homolce a popularizátorem nových technologií a nových léčebných postupů. „Co kdybychom ty experimenty dělali v Praze, tady u nás doma?“ popisuje původní myšlenku laboratoře kardiolog profesor Petr Neužil. Jak došlo k založení laboratoře? Co obnáší testování na biomodelech?

Když jste na sále, anebo když provádíte nějaký důležitý, velmi náročný lékařský úkon, buší Vám srdce rychleji?

Určitě buší rychleji. Každému musí bušit srdce rychleji, to vychází z logiky regulace krevního oběhu. Máme aktivační systém a deaktivační systém. Je to neurologicky velmi starý regulační aparát, který srdce buď zrychluje a zintenzivňuje kontrakci neboli stah, a zároveň máme i klidnící systém, který srdíčko utlumí. Tím pádem jde srdce pomaleji a méně se stahuje, takže se zklidňuje.

Čtěte také

To všechno se děje nezávisle na naší vůli? My to nedokážeme ovládnout?

My to moc nedokážeme ovlivnit. Říká se, že zdatní jogíni to umí ovlivňovat. Umíme to ovlivňovat třeba respirací, s nádechem a výdechem se mění také tepová frekvence. Můžete si to zkusit doma s hodinkami. Hluboký nádech, zadržet dech a vydechnout… mění se tepová frekvence. Naše regulační soustava je nad vším, co si my myslíme, že můžeme ovlivnit.

Co je to Společná experimentální laboratoř 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a Nemocnice Na Homolce?

Byla to původně jedna velmi malá místnost, která vznikla úsilím hlavně dvou, tří, posléze čtyř a pěti lidí. Skamarádil jsem se na skautském táboře s kolegou Mikulášem Vlčkem, dneska už je docent. Bylo ráno, seděli jsme před stany, vůbec jsme se neznali, a on se ptal, co jsem já, já jsem se ptal, co je on. Zjistili jsme, že on pracuje na Fyziologickém ústavu 1. lékařské fakulty, a že já pracuji Nemocnici Na Homolce, kde dělám kardiologii. Pozval jsem ho, ať se přijde podívat na naše aplikační výzkumné práce, které provádíme s mým jiným, americkým kamarádem. To bylo někdy v roce 2005, 2004.

Takže jste nebyli děti na skautském táboře?

Čtěte také

Ne, já jsem byl rodič skauta a on byl přestárlý vedoucí. Domluvili jsme se, že se navzájem navštívíme a on viděl, jakou práci děláme, co je předmětem naší činnosti. Byla to především práce s arytmickými pacienty a vývoj různých prostředků, které k tomu používáme.

Než sáhnete na člověka, než zdravotnický prostředek můžete uplatnit u člověka, musíte provést řadu zkoušek. Říkáme tomu zkouška na biomodelech. To zvíře, je jedno jestli to je prasátko nebo ovce…, prostě má mít co nejblíže lidskému organismu. Mikuláš Vlček byl první člověk, který říkal „Co kdybychom ty experimenty dělali v Praze, tady u nás doma?“. Tam vlastně vznikl ten nápad. Zhruba v roce 2005 nebo 2006 jsme se byli schopni domluvit, že na půdě Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty vznikne první základ té experimentální laboratoře.

Zastavme se u angiografu. Jak jste říkal, umožňuje dokonalé rentgenové zobrazování cév, dalších tkání, orgánů a struktur. Vy jste kardiolog, vy s takovými přístroji umíte?

Čtěte také

To je velmi dobrá otázka, je to otázka do historie. Za rentgenografické zobrazení a používání toho zařízení byl až do 90. let zodpovědný radiolog. My, jako kardiologové, jsme byli tak proaktivní a akční, že jsme pochopili, že rentgeny potřebujeme ovládat sami. Že potřebujeme to zařízení emancipovat tak, abychom tam neměli jednoho, druhého, třetího technika, ale abychom si to mohli všechno dělat sami. V současné době je podoba angeolinky taková, že k tomu nepotřebuji nikoho. Všechna měření mohu dělat sterilně, od stolu, přímo u toho pacienta.

Jaké jsou pro Petra Neužila klíčové vlastnosti lékařů, se kterými pracuje v týmu? Nemá jakožto popularizátor kardiologie příliš pacientů? Poslechněte si celý rozhovor. 

autoři: Jan Pokorný , mak

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.