Srdci škodíme přemírou alkoholu, fastfoody i energy drinky, varuje kardiolog. Jak prodloužit život ve zdraví až o deset let?
Je Světový den srdce. Světová zdravotnická organizace ho vyhlásila proto, aby upozornila, že onemocněním tohoto orgánu se dá předcházet. Co můžeme udělat, aby bylo srdce co nejdéle zdravé? „Dodržovat zásady zdravého životního stylu – pravidelně se pohybovat, jíst zdravou stravu, nekouřit, nepít hodně alkoholu, aktivně odpočívat, nebýt obézní – to je nejlepší recept. Je prokázáno, že takto si dokážeme prodloužit život ve zdraví až o deset let,“ říká kardiolog Josef Kautzner.
Co našemu srdci nejvíc škodí?
Čtěte také
Je to prosté, našemu srdci a celému kardiovaskulárnímu systému škodí nejvíce nezdravý životní styl – nedostatek pohybu, nadváha, nebo dokonce obezita, kouření, přemíra alkoholu, nezdravá strava, jako je fastfood, energy drinky. Například kouření poškozuje výstelku cév. Prakticky každý kuřák většího množství cigaret rozvine předčasné projevy aterosklerózy, jako je infarkt myokardu, mozková příhoda nebo postižení periferních tepen. Pak je většinou pozdě to řešit.
Existují varovné signály, že s naším srdcem něco není v pořádku? Můžeme to sami na sobě poznat včas?
Je problém, že subjektivní příznaky často vůbec neodráží závažnost onemocnění. Jsou lidé, kteří mají pokročilé srdeční selhání, prakticky si nestěžují, a přijde se na to, až když se stane závažná komplikace nebo událost. Na druhé straně jsou třeba i mladší pacienti, kteří mají několik mimořádných stahů – extrasystol, což je naprosto benigní věc, ale dokážou si zavolat záchrannou službu a přijedou ve dvě ráno v noci do nemocnice. Je to těžké.
Čtěte také
Ale infarkt myokardu, což je nejzávažnější srdeční příhoda, se projeví většinou bolestí na hrudi, která je plošná, palčivá, vyzařuje do krku, ramene, je často spojena s opocením a pocitem nevolnosti.
Pokud je pacient v rizikovém věku kolem padesáti šedesáti let, je třeba kuřák, má v rodině anamnézu infarktu, mozkových příhod a podobně a bolest trvá více než několik minut, měl by zavolat záchrannou službu, ne jet sám autem, protože je také ohrožen vznikem život ohrožující arytmie.
Jaká jsou nejčastější onemocnění srdce? Jsou to vrozené vady, nebo právě ty získané? A jak se změnila léčba srdečních nemocí za posledních čtyřicet let? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Život po infarktu? Úplně plnohodnotný! I po nemoci se dá do života nádherně vrátit, říká muž
Šance na přežití infarktu v Česku strmě vzrostly. Když vše zafunguje správně, může mít člověk po infarktu plnohodnotný život. Poslechněte si reportáž.
-
Speciální implantát kontroluje srdce. Potíže rozpozná a nahlásí dřív, než je pacient pocítí
Speciální implantát dokáže včas rozpoznat blížící se srdeční selhání. Pacienta neustále monitoruje a v případě jakýchkoliv komplikací ihned upozorní ošetřujícího lékaře.
-
Trápí vás srdce? Zapomeňte na lékové prázdniny, riziko infarktu se v zimě zvyšuje, varuje lékař
Největší pravděpodobnost, že člověk prodělá srdeční infarkt, je v prosinci a lednu. Může za to mimo jiné prudký pokles teplot a zároveň nižší vlhkost vzduchu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka