Život po infarktu? Úplně plnohodnotný! I po nemoci se dá do života nádherně vrátit, říká muž

Po operaci žije Miloš Jirkovský plnohodnotný život|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Jsme ve velké autodílně v Praze, kolem je spousta aut. O některá z nich se s elánem stará Miloš Jirkovský. Tomuto bodrému automechanikovi je 58 let a celou dobu, co s ním mluvím, má úsměv od ucha k uchu. Určitě byste netipovali, že měl před tři čtvrtě rokem na své chalupě infarkt.

 „Vloni v červenci. Připadalo mi to jako pálení žáhy nebo něco žaludečního... Ani mi nepřišlo, že je to infarkt. Až druhý den ráno mi začaly brnět ruce, tak mě odvezli do nemocnice, tam mi udělali EKG a rychle mě vezli do IKEMu,“ vzpomíná Miloš Jirkovský.

Úleva bez bolesti

V IKEMu mu lékaři udělali takzvanou angioplastiku – přes tepnu se pomocí velmi tenkého drátku dostali až do jeho srdce.

Čtěte také

Srdce bijící mimo jakékoliv lidské tělo. I to umějí lékaři v IKEMu díky unikátnímu přístroji. A zvládnou tak i víc transplantací

„Tepnou mi jeli hadičku, roztáhli ucpanou cévu a v tu ránu se vám uleví,“ popisuje Miloš Jirkovský a ukazuje při tom na svou ruku. „Tady v zápěstí mi to napíchli, je to úplně bez bolesti,“ pochvaluje si.

Vše dopadlo na výbornou, a tak mohl za pár dní Miloš Jirkovský z nemocnice domů. Dnes bez omezení pracuje a chodí na několikakilometrové procházky. „Úplně plnohodnotný život. Jsem naprosto spokojený. Lépe se mi dýchá. I po té nemoci se dá vrátit do života nádherně,“ usmívá se.

Infarkt jako zdvižený prst

Slyšíme ukázkový případ toho, jak může současná medicína pomoci. Spoustu věcí ale může ovlivnit jen sám pacient.

„Pokud je pacient rozumný, spolupracující a dodržuje rozumné zásady životosprávy, přestane kouřit, hlídá si cholesterol, krevní tlak, rozumně se stravuje, pohybuje se, tak je to to maximum, co pro sebe může udělat,“ vysvětluje vedoucí lékař oddělení intervenční kardiologie v pražském IKEMu Michael Želízko, který v tuzemsku před více než 30 lety angioplastiky zaváděl.

„Tím, že infarkt někdy není velký, je takový zdvižený prst nad pacientem. V řadě případů je to zlomový moment, kdy si pacient uvědomí, že musí sám se sebou něco udělat,“ dodává.

Pacienti po operaci bypassu

Operaci bypassu dělají lékaři pacientům ve vážnějších stavech, někdy i po akutním infarktu. Také po této invazivnější metodě ale může mít člověk plnohodnotný život.

„Pacientům se daří dobře, protože jim ustanou obtíže, když tedy nemluvím o akutním infarktu, ale o těch, kteří jsou operováni plánovaně. Jsou tam limitace, které plynou z toho, že se musíme dostat do hrudníku přes hrudní kost, takže trvá nějakou dobu, než se ta kost zahojí. Dva až tři měsíce. Pak už pacient může dělat úplně všechno,“ přibližuje kardiochirurg IKEMu Martin Pokorný.

O tom, jak v Česku ještě zlepšit statistiky přežití na nemoci srdcí a cév je podrobná analýza datových novinářů na webu iRozhlas.cz.