Dohoda se zeměmi Mercosur pro zemědělce tragická není, obavy jsou zbytečné. Výhodná je i pro Česko, míní europoslankyně Vrecionová

Podle ministerstva průmyslu a obchodu je zatím nepodepsaná a neratifikovaná dohoda obrovskou příležitostí pro české firmy. Stejně to vidí i Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. Vy se tedy také kloníte k jejich stanovisku?

Rozhodně ano. Česko je proexportní, velmi otevřenou ekonomikou, osmdesát procent všeho jde na export. Pro Česko je v daném celku smlouva výhodná, ale rozumím tomu, že určitá část trhu může mít obavy.

Dojednaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým společenstvím Mercosur má mimo jiné českým exportérům ušetřit více než dvě miliardy korun ročně na clech a miliardy korun na dalších výdajích spojených s vývozem. Je to pro vás hlavním argumentem?

Samozřejmě, ekonomika je velmi důležitá. Jednání začala již před mnoha lety, je to primární. Nicméně i v době ruské agrese na Ukrajině a v souvislosti s dalšími problémy, které s tím Evropa má, jsem pevně přesvědčená, že i z bezpečnostního hlediska je velmi důležité diverzifikovat a nebýt závislý pouze na části světového trhu. Musíme hledat nové, oboustranné obchodní možnosti.

Do Bruselu se v pondělí chystali zemědělci ze západoevropských zemí, kteří proti dohodě se zeměmi Mercosur chtějí protestovat. Má se podle vás někdo z unijního vedení s protestujícími setkávat?

Se zemědělci se samozřejmě stále setkáváme, jejich argumenty znám. Je třeba s nimi jednat a ujišťovat je o tom, že smlouva pro ně problematická ani tragická nebude. Stejně dnes už k dovozům dochází, byť samozřejmě podléhají clům, případně jsou obcházený různými dovozy přes třetí země. Nejsme schopni dosáhnout například toho, že standardy jednotlivých k nám dovážených produktů jsou na úrovni, kterou Evropa požaduje. A například i to smlouva upravuje.

Čtěte také

Zemědělci si uvědomili, že je třeba změnit osevní postupy. Úroda není dramaticky špatná, tvrdí Výborný

Je tam taková formulace, že je potřeba, aby zde byly naprosto nedotknutelné zdravotní a potravinové standardy Evropské unie a aby standardy pracovního práva odpovídaly životnímu prostředí. Jde kupříkladu o otázku deforestace a tak dále. Pokud tedy máme smlouvy, jsem přesvědčená, že lze daleko lépe ošetřit, že věci k nám dovážené budou splňovat podmínky, které musí naši producenti, zemědělci, plnit i zde na unijní úrovni. Komise je také připravena přijmout pro zemědělce systém garancí, tedy aby mohla ihned reagovat a zemědělce chránit, pokud by docházelo k určitým výkyvům.

Zemědělci se obávají, že se velmi výrazně zvedne dovoz a že zároveň jihoameričtí zemědělci nemusí dodržovat evropské standardy.

Ani to ale zřejmě evropským zemědělcům nestačí, chystají protest. Podle vás se tedy obávají zbytečně? Kde se bere obava, že Evropu zahltí laciné zboží z Jižní Ameriky, v daném případě tedy zemědělské produkty?

Opravdu se domnívám, že obava je zbytečná. Když sama jezdím mezi české zemědělce, ať už malé, střední nebo velké, slyším všude obavy. Mají jednoduše strach z toho, že se velmi výrazně zvedne dovoz a že zároveň jihoameričtí zemědělci nemusí dodržovat evropské standardy, o kterých jsem mluvila.

Čtěte také

AI v zemědělství? Fyzikálně-kybernetické systémy mohou být pro zemědělce přínosem a spásou, naznačuje odborník

Snažím se jim vysvětlit – a myslím, že by tak měli činit i další politici a Komise, že se obávat nemusí, protože je přeci daleko výhodnější, pokud jsme u takových dovozů, které už stejně probíhají, schopni dosáhnout dohody a toho, aby i odpovědné orgány v Jižní Americe způsob produkce kontrolovaly. Asi to samozřejmě nikdy nebudeme schopni úplně ohlídat a k určitým extempore docházet bude, ale to se děje už nyní v daleko větší míře.

Mohla by se uzavřením dohody zvýšit byrokracie, která již teď evropským zemědělcům komplikuje život?

Myslím, že mnohem více byrokracie na všechny zemědělce naložila legislativa přijímaná v minulém funkčním období Evropského parlamentu. Samozřejmě chceme všichni chránit životní prostředí, ale v důsledku různých zelených opatření a způsobu schvalování to skutečně přineslo ohromnou byrokracii a s ní spojenou zátěž pro producenty a zemědělce. S tím musím souhlasit, nicméně se domnívám, že daná smlouva nic podobného nepřinese. Vždy jde o to, jak konkrétně budeme schopni s nástroji pracovat a v podstatě nevidím důvod, proč by se v tomto případě měla zemědělcům byrokracie zvyšovat.

Může mít dohoda negativní dopad na životní prostředí? Jak by měla Evropská unie se zemědělci komunikovat? A jaký postoj ke smlouvě zaujímá Česká republika? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.