Dobývání vesmíru v americké režii: Crew Dragon navazuje na éru raketoplánů
Vesmírná loď Crew Dragon od technologické firmy SpaceX má úspěšně za sebou první část své velké mise. Po 19hodinové cestě dorazila na Mezinárodní vesmírnou stanici. Ze Spojených států astronauti na oběžnou dráhu vystartovali poprvé od konce slavné éry raketoplánů, s nimiž NASA létala od dubna 1981.
Čtěte také
„Úspěšný let amerického raketoplánu Columbia zahájil novou vojenskou etapu v kosmickém prostoru,“ informoval tehdy Československý rozhlas. Start mise STS-1 v dubnu 1981 sledoval celý svět. Dvacet let poté, co Američané vyhlásili cíl dobýt Měsíc, rozepsali další kapitolu „hvězdných válek“ se Sovětským svazem.
SSSR ztrácí dech
„Raketoplán Buran, čili Sněhová bouře, byl svým způsobem odpovědí sovětských konstruktérů na uvedení do provozu amerického raketoplánu,“ vysvětlil před lety pro Český rozhlas popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
„Rusové měli výhodu v tom, že mohli řadu věcí okopírovat od Američanů. I tak byla konstrukce velice nákladná, proto pohrozili vedoucím stranickým a vládním činitelům bývalého Sovětského svazu, že Američané vlastně ten raketoplán vyvinuli pro potřeby takzvaných kosmických válek. Díky tomu začátkem 80. let dostali konstruktéři souhlas s tím, postavit kopii amerického raketoplánu.“
Buran ale do vesmíru s posádkou nikdy nevzlétl, a tak raketoplány startovaly dál jen ze Spojených států.
Do vesmíru jako přes oceán
„Raketoplány byly pokusem udělat z letů do vesmíru něco podobného jako běžné linkové lety v zemské atmosféře,“ popsala Radiožurnálu před lety historička Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu Valery Nealová.
„Dřív lidé létali do vesmíru jenom na raketách, které byly na jedno použití, a byli tam stísnění ve velmi malých kabinách. Při návratu na zemi nechali všechno drahé zařízení ve vesmíru – proletěli v maličkém modulu atmosférou, otevřel se padák a oni přistáli v moři, kde je vyzvedla loď. Raketoplány tuhle logiku změnily,“ objasnila Nealová.
Nešťastný start Challengeru
Jako další se po Columbii do vesmíru podíval Challenger. S americkou vlajkou na levém křídle létal tři roky, do ledna 1986. Jeho desátá mise skončila 73 vteřin po startu, kdy vybuchl kvůli špatnému těsnění. Na palubě zemřelo všech sedm astronautů.
„Technický důvodem bylo prohoření motoru. Došlo k uvolnění velikého množství tekutého vodíku, v té době už zplynovaného, a k výbuchu,“ vzpomínal pro Český rozhlas před lety Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
„Následně došlo ke zhruba 500 různým úpravám jak na vlastním raketoplánu, tak na hlavní palivové nádrži, ale i na vypouštěcí plošině a dalších technologiích souvisejících se startem.“
Tragédie číslo dvě
A raketoplány létaly dál. Do vesmíru se podívaly ještě Atlantis, Endeavour a Discovery. Ten se v roce 1999 jako první spojil s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Pár let poté ale přišla další tragédie. Rok 2003 a havárie raketoplánu Columbia při návratu na Zemi.
Čtěte také
„Raketoplán se šesti Američany a jedním Izraelcem je ztracen. Podle posledních informací nemělo vesmírné středisko kontakt s raketoplánem od dvou hodin středoevropského času,“ hlásil z Washingtonu zpravodaj Miroslav Konvalina.
„Ve vesmírném středisku kosmických letů na Floridě jsou vlajky svěšené na půl žerdi, stále nevíme, co se nad Texasem stalo. Situaci řeší americká vláda v čele s prezidentem Georgem Bushem.“
„Šlo o nedbalost,“ vysvětlil Českému rozhlasu novinář Stanislav Kužel. „Destičky, ze kterých byl složený ochranný plán raketoplánu, se při různé námaze odlepovaly. Tady se ale odlepily destičky na náběžné hraně křídla raketoplánu – a to nemohlo skončit jinak než havárií.“
Čtěte také
Poslední let
Americké raketoplány i přes dvě fatální nehody létaly až do roku 2011. „Houstone, mise splněna,“ ozvalo se z paluby Atlantisu poté, co se raketoplán krátce před úsvitem 21. července toho roku dotkl jako poslední přistávací ranveje na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.
Plný emocí tehdejší pilot Christopher Ferguson do vysílačky ještě dodal, že po 30 letech sice končí jedna velká éra kosmonautiky, ale USA s dobýváním vesmíru nehodlají přestat. Jako by věděl, že pilotovaným kosmickým letům zahajovaným na americké půdě Spojené státy neříkají sbohem, ale na shledanou.
Související
-
50 let od přistání na Měsíci: NASA zvažovala superraketu i sebevražedný projekt
Cestu od prvního vstupu tělesa do vesmíru – Sputniku – až k legendárnímu kroku Neila Armstronga z žebříku na měsíční povrch připomínáme v dalším seriálu Radiožurnálu.
-
Start rakety Falcon Heavy českýma očima. „Sledovali jsme to s...
Červený elektromobil Tesla Roadster už je na cestě po své oběžné dráze kolem Slunce. V úterý večer jeho start sledoval i jediný český expert působící ve společnosti...
