Do vraků jako do samoobsluhy. Na americkém souostroví Outer Banks jsou na ztroskotané lodě zvyklí

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Muzeum ve tvaru lodi, které se jmenuje Hřbitov Atlantiku
0:00
/
0:00

Někteří Američané si museli za druhé světové války zatemňovat okna svých domovů, aby unikli možným útokům nepřítele. Tehdejší konflikt zažili takto zblízka obyvatelé souostroví Outer Banks na pobřeží státu Severní Karolína. Až tam připlouvaly německé válečné ponorky a několik jich v tamních zrádných vodách ztroskotalo a uvízlo navždy. Tak jako tisíce dalších lodí od raného novověku. Vraků tam pod hladinou leží tolik, že se této oblasti přezdívá Hřbitov Atlantiku.

Stojím na pobřeží u mysu Hatteras na stejnojmenném ostrově a dívám se do vln, kudy odedávna pluly lodě z celého světa. Sbíhají se tu totiž Golfský a Labradorský proud, které byli námořníci zvyklí využívat k rychlejší plavbě. Někdy tady také doplňovali zásoby jídla a vody. Ovšem často to končilo tragicky a během staletí tu zahynuly tisíce námořníků.

Šest tisíc uvízlých v mělčině

Nebezpečí spočívá v tom, že jsou tu mělčiny. Tehdy nebyly GPS navigace, takže lodě na ně často – a to je konečná. Většinou se rozlomily a šly ke dnu. Proto tu máme tolik vraků. K tomu se tu přidává katastrofické počasí a válečné akty. Nejen ty moderní, ale i pirátské. Na nedalekém ostrově Ocracoke mívali dokonce piráti v sedmnáctém století každoroční shromáždění,” říká Joseph Schwarzer.

Čtěte také

Jen na tomto kousku pobřeží leží dva tisíce vraků, celkem jich je u břehů Severní Karolíny až šest tisíc. A to jde prý jen o ty objevené, určitě jich je ještě víc, zatím poslední tu našli předloni,“ doplňuje ředitel zdejšího muzea ve tvaru lodi, které se jmenuje podle přezdívky této oblasti – Hřbitov Atlantiku.

Muzeální zbraně, mince i knihy

Vcházíme do expoziční části. Pan Schwarzer mi ukazuje raritní palnou zbraň podobnou ručnímu kanónu z tepaného železa, jednu z prvních svého druhu. Je podobná těm, které se kolem roku 1500 vyráběly i v českých zemích, odkud i tato prý může pocházet. Piráti ji do zdejších vod zřejmě zahodili kolem roku 1700, když už jim nebyla k užitku.

Podrobná mapka rozložení vraků. A to jsou jen ty objevené, v oblasti jich bude určitě víc

Mají tu i mince včetně těch z Byzantské nebo Římské říše. Ale zdejší depozitář obsahuje i novější kousky. Třeba nádobí s nacistickými symboly nebo úžasně zachovalou knihu, která sloužila posádkám německých ponorek coby přísně utajovaný manuál, jak útočit na nepřátelská plavidla.

Utajené útoky

Aktivita německých ponorek na našem pobřeží byla velmi intenzivní, hlavně za druhé světové války. Němci je sem poslali hned poté, co jsme jim vyhlásili válku. Byly velmi efektivní, potopily mnoho lodí se zásobami, někdy i v průměru jednu denně,“ vypráví pan Schwarzer.

Zpravodajská služba sem na ostrovy posílala své agenty, kteří zavazovali lidi k mlčenlivosti. Nesměli mluvit o tom, jak je v noci často vzbudilo, když se jejich domy otřásly a oni pak z okna viděli plameny po úderu německého torpéda.

Děti ráno šly do školy a překračovaly přitom trosky potopených lodí. Tady válku lidi pocítili, zřejmě víc než kdekoli jinde v Americe.

Místo má velmi lokálního ducha – staré majáky, krásné pláže a divokou přírodu – ale významné je i z celoamerického a mezinárodního pohledu. A místní obyvatelé, zvyklí na tragické nehody lodí z celého světa, prosluli svou obratností při záchraně přeživších trosečníků. Kromě toho – vždycky uměli využít, co z vraků zbylo.

Loď plná brambůrků

Bylo to pro ně, jako by sem připlouvaly samoobsluhy. Všechno z těch lodí zachraňovali a pak pořádali plážové aukce. Dokonce i vraky samotné uměli rozebrat a z dřeva si stavěli domy. Právě z takového dřeva je i část našeho obchodu se suvenýry,“ ukazuje mi Joseph Schwarzer, ředitel muzea Hřbitov Atlantiku, kam i v 21. století přibývají nové artefakty.

Připomínka posledního trosečníka, jehož loď převážela brambůrky

Před patnácti lety tu měla menší nehodu obchodní loď převážející brambůrky do Kostariky. Lidé je pak sbírali na zdejších plážích a jeden pytlík je teď po boku starých mincí a pirátských vlajek součástí zdejší expozice.

autoři: Jan Kaliba , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související