Dnes by Palach nejspíš přežil. Pacientům pomáhá se stresem i virtuální realita, popisuje specialista na popáleniny
„Na pacientovi nás zajímá, co bude za rok a půl, zda se vrátí do zaměstnání a do společnosti, jaká bude kvalita jeho života,“ vysvětluje přednosta kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Robert Zajíček, podle které je rovněž zásadní, když klinika dokáže komunikovat se záchrannou službou před převozem pacienta. Jak moc se v každodenní praxi potkává s válečnými zraněními? Poslechněte si celý rozhovor.
Popáleniny nejsou nějaká větší hrůza než hrůza jiných onemocnění. To je předsudek, který bych chtěl napravit, říká specialista na popáleniny Robert Zajíček
Když má někdo z 60 procent popálené tělo, zachráníte ho?
Čtěte také
Každý pacient je trošku jiný a záleží na něm. U nás v centru jsou hospitalizovaní všichni pacienti, kteří mají závažné popáleniny z oblasti celých Čech, tedy šest a půl milionu lidí. A umírá nám necelé čtyři procenta pacientů, to znamená, že 96 pacientů ze 100 odchází z kliniky dál. Což je velký úspěch medicíny jako takové.
Odešel by Jan Palach?
To je velmi těžká otázka, záleží na spoustě okolností, ale velmi mladí pacienti, jako byl Palach, pacienti s takovým rozsahem, jako měl Palach, nám standardně přežívají.
Měli jste zajímavou akci ve Faustově domě, Jan Palach byl trošičku filozofickým středobodem celé věci. Jak byl pro vás nejsilnější výstup z akce?
Byla tam řada odborníků – filosofové, psychiatři, etici, lékař, právníci, a všichni otevírali otázku, jak se dívat na popáleninu plamenem jako sebevražedný pokus. A jak tento jev lidé vnímají. Líbilo se mi na tom to, že každý to vnímá jinak, nebyl tam jednoznačný výstup.
Něco jste se ale dozvěděl, o čem jste si chtěl ještě zapřemýšlet?
Můj postoj jako oborníka je, že vidím utrpení pacienta a jeho rodiny, mladého člověka, který je vystaven neskutečnému bolestivému a náročnému traumatu, který umírá. To je můj pohled, který je zkreslený tím, co dělám. A pohled z pohledu filosofie, z pohledu oběti a toho, co vyvolal ve společnosti, je třeba jiný než mám já. Jak říkala paní docentka Matějčková – spoustu lidí to povzbudilo, že si lidé z činu Palacha vzali odvahu toho člověka to udělat. Tak jsem o tom nepřemýšlel.
U popáleného pacienta přemýšlíme nad jeho budoucností a kvalitou života.
Jak o pacientovi na vaší klinice přemýšlíte?
Výsledek pacienta, to znamená kvalita života, to je výsledek naší práce. Na pacienta se díváme s respektem trajektorie jeho života, zajímá nás, co bude za rok, za rok a půl. Jestli pacient, který momentálně leží na jipovém lůžku, je v těžkém stavu a má 60 procent popálenin, tak jak to bude za rok, co ho pustíme z nemocnice. Vrátí se domů? Vrátí se do zaměstnání? Jaká bude kvalita jeho života? A to nás zajímá, všechno směřujeme za horizont propuštění, za horizont momentální situace, ve které pacient je.
A výsledek se odvíjí od spousty odborností – jak pacient vypadá po stránce chirurgické, jak je vyživen, jak se cítí, jestli má bolesti, jak je na tom po stránce rehabilitace. Celkový obraz se skládá z celé řady odborností, které dávají nějakou informaci, která může měnit trajektorii pacienta. Takže se snažíme naslouchat a vymyslet optimální variantu, která všem vyhovuje, aby pacient docílil výsledku, který je až za rok po propuštění – to znamená kvalita života, návrat zpátky domů, do společnosti. Tak, jak byl předtím. Což je ideální varianta.
Synchronizace záchranné služby a nemocnice je extrémně důležitá z hlediska prognózy a léčby pacientů.
Jste velkou spádovou nemocnicí pro šest a půl milionu Čechů. Jak to vypadá, když vrtulník letí přímo k vám? Konzultujete s lékaři na dálku, co mají dělat?
Myslím si, že to je obrovský úspěch, že se nám daří komunikovat se záchrannou službou ještě před tím, než pacient je k nám hospitalizován. V dnešní době jsou kolegové schopní poslat fotografie, jsme z mála diagnóz, kdy se dá spoustu věcí poznat z fotky po mobilním telefonu. Takže dostaneme informaci, fotku pacienta, a můžeme jim říct, co s tím dělat, na co si dát pozor, můžeme v případě dětí třeba vyhřát operační sál, protože děti, zvláště popálené, jsou náchylné k podchlazení. Synchronizace záchranné služby – managementu pacienta před transportem – a potom u nás, je extrémně důležitá z hlediska prognózy a léčby pacientů.
Po roce 2000 jste s kolegy založil společnost Bolíto. Proč?
Připadalo nám, že naše dětské pacienty nemůžeme pustit do života dál, aniž bychom nedokázali pomoct, protože u některých pacientů z komplikovanějších sociálních rodin jsme viděli, že mají špatný výstup, nemají peníze na rehabilitaci, nemají speciální pomůcky. A potřebují pomoc. Tak jsme si říkali, že bychom jim dokázali pomoc, začali jsme sbírat peníze, pomáhat dětem, už se to rozrostlo a děláme i preventivní programy.
Co je to metoda cold river?
Čtěte také
To děláme na klinice společně s kolegy z Druhé lékařské fakulty, je to metoda propojení virtuální reality, snažíme se snížit bolest a úzkost pacientů, kteří jsou u nás léčeni na převazovně, kdy jim děláme převazy ne sice v celkové anestezii, ale mají něco proti bolesti. A virtuální realita jim umožní odejít do virtuálního světa, jedou po řece, která je studená, v kanadské přírodě, mohou tam třeba krmit jelena.
Je to taková hra, a oni se do toho tak ponoří, že zapomenou na úzkost a stres z převazu. Virtuální realita dokáže pacienta velice efektivně ponořit do nějaké hry, mozek trošičku odloží úzkost a bolest, když pacienty převazujeme. A funguje to velice hezky.
Proč se nedaří pro popáleninovou medicínu získávat nové lékaře? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Boj o Oscara? Jako země na to nejsme připravení. Je tady hodně prostoru pro zlepšení, myslí si Mádl
-
Dětské tábory nebo povodně v Texasu. ‚I proto vydat výstrahu nebyla chyba,‘ říká hydrometeorolog Rieder
-
AUDIO: Jak podporovat kulturu u nás? Poslechněte si politickou debatu v rámci projektu Česko 2025
-
Pořadatelé zrušili letošní ročník festivalu Rubicon. U Bratislavy měl vystoupit americký rapper Kanye West