Díky moderním technologiím mají rakouští lesníci své hospodářství jako na dlani

Speciální harvestor s jeřábem se tyčí do výšky asi čtyř metrů. Hydraulická ruka přede mnou právě zpracovává celé stromy, které jeřáb přitáhl z nedalekého kopce. Aby byla těžba v těžkých podmínkách na kopcích v Horním Štýrsku vůbec možná, je potřeba zapojit vyspělou techniku. Klasické harvestory, tedy traktory s hydraulickými pažemi a pilami, na strmé svahy nemohou.

Lesníci v Rakousku využívají nejmodernější technologické postupy|foto: Matěj Štýs,Český rozhlas

Vrchní lesník Martin vysvětluje, že odtud cesta dál nevede a jeřáb s lanovkou je tak jedinou možností, jak dřevo dostat dolů. Tato metoda navíc přispěje k zachování současného rázu krajiny.

Lidí je v lese potřeba stále méně

Nahoře mezitím několik těžařů s pilami řeže stromy vysazené ještě za dob Rakouska-Uherska. Všichni jsou to externisté, stejně jako obsluha jeřábu. V zimě, kdy jsou kopce schované pod metry sněhu, by je firma neuživila. Dřív podnik vlastněný knížecím rodem Lichtenštejnů zaměstnával přes sto lidí, teď se obejde se třemi.

Hlavní zásluhu na tom má moderní technika. Aby místní mistři těžby zkontrolovali některý ze stromů v rozlehlých 13 tisících hektarech lesů, museli dřív na místo zajet. Teď stačí udělat pár kliků myší a sledovat monitor.

Les jako na dlani

Lesníci v Rakousku využívají nejmodernější technologické postupy|foto: Matěj Štýs,Český rozhlas

Martin vidí na obrazovce v kanceláři například výšku jednotlivých stromů. Každý z nich má svou kolonku a v ní údaje získané na základě leteckého nebo satelitního snímkování. Například žlutá barva značí strom o výšce od jednoho do pěti metrů, oranžová od pěti do deseti metrů a tak dál.

Jiná funkce zase lesníkům ukazuje, jak velký je sklon na jednotlivých svazích, což na zdejších strmých kopcích opravdu ocení. Zelená na mapě značí místa, kam jde bez problémů zajet traktorem nebo harvestorem. Červená pole patří naopak strmým svahům, kde je potřeba zapojit lanovku, která je navíc k lesu i mimořádně šetrná. Takových míst je tady v okolí nejvíc.

A přehled mají zdejší lesníci i o počtu vytěžených kubíků dřeva, a to aniž by se museli zvednout od stolu. Ředitel firmy Helmut Rinhoffer vysvětluje, že těžaři musí nejdříve do systému zadat objem vytěžených stromů a externí řidiči pak každý náklad na tahači vyfotí a fotku odešlou. Díky tomu mají správci lesa nejen perfektní přehled, ale také jistotu, že se nic neztratí.

Lesníci v Rakousku využívají nejmodernější technologické postupy|foto: Matěj Štýs,Český rozhlas

Šanci mají ty nejsilnější

V českých lesích, které jsou z velké části státní, se zatím podobné pokročilé procesy používají minimálně. Zato Lichtenštejnové ve Štýrsku jdou ještě dál a bojují proti kalamitám způsobeným počasím nebo invazivním kůrovcem ještě před vysazením stromu na svah.

Mapa evropských pralesů ukazuje, že jich je na starém kontinentu víc, než se předpokládalo

• Upravit
• Smazat

Nová studie mapující evropské pralesy ukázala, že panenských lesů nemáme tak málo, jak jsme si možná mysleli. Výzkumníci z oblasti ekologie, biologie a lesnictví zjistili, že i když celková rozloha lesů v Evropě není příliš velká, nachází se zde necelý jeden a půl milionu hektarů pralesů. Většina těchto území je chráněna, ale jen polovina v přísném režimu.

Na ploše o rozloze několika fotbalových hřišť se vedle sebe tísní tisíce malých stromečků. Další tisíce jsou ve velké hale, která nejmenším sazenicím zajišťuje stejné klima.

Šéf lesní školky mi ukazuje mapu rakouských regionů rozdělených do devíti barev. Každý vyžaduje jiný typ stromu vhodný pro danou nadmořskou výšku. V několika mrazicích boxech podobných těm v samoobsluze tady mají tisíce převážně smrkových semen.

Lesníci vybírají jen šišky z nejsilnějších stromů, které jsou geneticky vhodné k tomu, aby odolaly kůrovci anebo přívalům sněhu. Je to podle místních odborníků nejlepší cesta, jak s kalamitami bojovat. Je potřeba se na ně připravit desítky let předtím, než přijdou.