Standardní strom = 191 ledniček. „Úloha každého stromu je úžasná,“ připomíná botanik

27. únor 2016
Třešeň (ilustr. foto)

Teplotní skoky s přírodou nedělají vůbec nic, vše tady bylo mnohokrát, tvrdí uznávaný botanik Václav Větvička, který připomíná, že například v posledních dekádách 19. století a první dekádě 20. století přijel svatý Martin na bílém koni jenom pětkrát. Jak se vypořádat s teplotními výkyvy? A jakou úlohu hrají ve městech stromy?

„Naše krajina je úžasná, odlesňování, které pochází už z neolitické revoluce, se zastavilo na dvou třetinách, jedna třetina stále zůstává zalesněná, je to také tím, že krajina je kopcovitá,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.

Každý strom také hraje určitou roli v mezoklimatu, tak třeba takový buk je do města nepřijatelný, protože potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost. Ale standardní strom s korunou o průměru 10 metrů chladí takovým výkonem, jaký by podalo 191 ledniček.

Čtěte také

„Mikroklimatická i mezoklimatická úloha každého stromu je úžasná,“ říká, ale zároveň upozorňuje, že výsadbou čtyřřadí „ryb“ na Václavském náměstí by na mezoklima příliš velký vliv nemělo.


Přejte život i malé štěnici, neutopte blechu na lžíci. Ať si ty oříšky požerou

A co se týče historie alejí v českých zemích, tak Karel IV. sice narovnal silnice, ale zakázal sázet podél stromy, aby se za nimi nemohli schovávat lapkové. Až Karel VI. a jeho potomci nařídili vysazování alejí, aby, až stromy vyrostou, vrhaly stín a působily jako větrolam – silnici byly totiž z mlatu.

A proč kořeny stromů v zemi nehnijí? Mají jiný charakter pokožky, jsou v konzervativním prostředí, a pokud je nenaruší hlodavec, tak jsou prakticky v peřince – nehnijí právě proto, že jsou v zemi.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

  • Rozhovor
  • rozhovor
  • lidé