„Dialogy vznikaly na place.“ Režisér Holý představuje film A pak přišla láska…

3. červenec 2022

Režisér, scenárista a hudební skladatel Šimon Holý natočil film A pak přišla láska… Jde o  jeho druhý dlouhometrážní film, který se uvádí na karlovarském filmovém festivalu. Do kin ale půjde až v listopadu. „Film je hodně zimní, sněží se tam,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Krocem na Sadové kolonádě v Karlových Varech. Jak vypadá improvizace ve filmu? 

Jak přijalo publikum tady ve Varech váš nový film?

Jsem příjemně překvapený, že to diváci vzali pozitivně. Je to těžký žánr, je sice velmi divácký, ale skáče z komedie do dramatu. A člověk může být chvilku překvapen, co zažije. První hodina filmu je velmi zábavná a líbilo se mi, že sál tleská a směje se.

Jakého druhu je ten smích? Úlevný?

Určitě je úlevný. Sledujeme téma, které není tak zábavné, film vypráví příběh šedesátileté psycholožky, která zároveň moderuje skupinové debaty, ve kterých zjišťuje, jak ještě udělat reklamu účinnější a produkty lépe prodavatelný. A zároveň zjišťujeme, že tato psycholožka má deficit lásky, nemůže najít žádnou lásku, a tak vyhledá pomoc kartářky a jede se svou dcerou na Vysočinu na ozdravný víkend s kartami.

Scénář jste pojal velmi originálně, načetl jste synopsi, a pak se už improvizovalo. To chce velkou dávku odvahy?

Čtěte také

Před tím, než jsem začal točit film, tak jsem si udělal malý trénink, protože jsem si říkal, že to nebude lehký a je to velký risk. Připravil jsem pro Radio Wave podcastový seriál Rozchod. A reakce jsou velmi dobré, a tak jsem byl na place s klidem, že tohle se povede.

Jako autorky scénáře jste nechal připsat čtyři ženské postavy. Do jaké míry spoluvytvářely příběh?

Měly čtyři stránky treatmentu, ve kterém se psaly obrazy, co se tam dělo a musí stát. Máme za sebou dvě projekce a během nich všechny herečky říkají, že nejsou scenáristky filmu, že to je herecká práce. Ale já si myslím, že jsou, protože ta slova opravdu nebyla napsaná.

Takže dialogy nepsány nebyly, vznikly na place?

Ano, přesně tak. A jejich herecká práce je sice skvělá, ale napsat takhle velmi realistické dialogy, to je scenáristka, která je jen povědomá.

Je to ryze ženský film, tedy čtyři ženské postavy. Proč?

Nějak to dávalo smysl k tématu. K ezoterice ženy tíhnou víc. Jedno z témat filmu je manipulace nejenom skrze ezoteriku a šarlatánství, ale třeba i v reklamě. A zaujalo mě, jak mohou ženy manipulovat jinými ženami jenom pro svůj vlastní zisk. A dělají to muži mužům a všichni všem, ale tohle mi přišlo vlastně jako hrozně podlý chování.

Četl jsem, že příběh filmu je skutečný?

Hodně jsme ho pozměnili, ale mě fascinuje mě obecně, jak někteří lidé, kteří se věnují vědě, začnou propadat ze zoufalosti takovým praktikám. Nedává mi to smysl. Proč bychom si dělali takové věci, když víme, že nám to ubližuje. Tohle chorobný chování je pak nějaká hra na kočku a myš.

Jaké praktiky máte na mysli?

Bavíme se o kartách za šestnáct tisíc, šarlatánství. Z ničeho nic máme kartu, která vám říká – budete chudá, bohatá, budete mít dva manžely v životě. Pro mě je šílený, že někdo, kdo rozumí vědě, z ničeho nic někam jde a zaplatí šílenou částku za to, že mu někdo řekne hrozně rychlou radu, která se nemusí vůbec stát.

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Související