Matěj Forman: Svoboda je umět se rozhodnout i proti vlastnímu komfortu a zisku

Ještě týden se bude na pražském Výstavišti odehrávat Džungle, a to v šapitó Jatek78. Když jsem se na to dívala, tak jsem si říkala, kam já patřím? Džungle je nespoutaný život, obrovská svoboda s nějakými zákony, které jsou ale přírodní. A potom je tady civilizace, lidé, vztahy, zákonitosti mnohdy velmi složité a neprůhledné. Kam ty patříš?

Určitě jsem starší škola v tom smyslu, že jsme vyrůstali sice v době totality, ale v tom omezení jsme nacházeli prostor pro vnitřní, osobní svobodu. Kupodivu s vnějším otevřením hranic svobody se zase vynořily jiné hranice, které se nám tu svobodu snaží omezit nebo nenápadně omezit.

Trošku regulovat.

Nejsem anarchista, ale moc mi to vadí. Docela se tomu i bráním, abych musel všude říkat třeba, kdo jsem. Proč si nemůžu jít do obchodu kupovat věci, aniž by někdo po mně chtěl e-mailovou adresu? (usmívá se)

Čtěte také

Na naše inscenace musí mít člověk náturu, říká Petr Forman

To je jeden druh omezení. Ale druhý je vážnější, a to je ovlivnění naší svobody tím, co všechno po nás chce nejvíc asi komerce, obchod a společensko-politické prostředí, které se nás snaží nějak formovat. Je strašně důležité, aby na důležitých místech, od ministrů a vlády počínaje, až k ředitelům škol, vedoucím pracovišť a podniků, byli lidi, kteří tohle berou vážně. Kteří neřeknou „my to potřebujeme pro náš byznys“ nebo „my to potřebujeme proto, aby nás lidi líp volili“, ale aby udělali odvážný krok, že se vzdají těchhle ambic ve prospěch obecné svobody.

Kniha džunglí není nic malého a skromného, a vytvořit to je taky o svobodě rozhodnout se „já to nechci udělat na půl plynu“. Šlo by to, a dokonce by se to asi i prodalo před premiérou. (usmívá se)

Při druhé premiéře jsme měli vyprodáno. Za to může práce píáristky z Jatek, taky jméno filharmonie...

Líbí se mi, když velcí hráči v rámci pomoci Ukrajině otevřeli prostory pro uprchlíky, nic za to nedostali.

Já si myslím, že za to může spojení, protože lidi byli zvědaví, co udělá Forman s Českou filharmonií...

Určitě. Ale tam by někdo mohl říct: „Už je to skoro vyprodané, už nemusíme tohle... musíme ušetřit... “ I to je svoboda – rozhodnout se dát tomu tolik, že vám to zpátky možná nepřinese zisk. Nebo malý zisk, nebo to dokonce půjde trochu do minusu...

Čtěte také

Jídlo i divadlo musíte dělat s láskou, říká Matěj Forman. Právě mu vyšla netradiční kuchařská kniha

V byznysu je hrozně těžké tohle někomu ordinovat, ale líbí se mi, když velcí hráči v rámci pomoci Ukrajině otevřeli prostory pro uprchlíky, nic za to nedostali. Tleskal jsem tomu, protože v tom je svoboda. Umět si tohle ještě pořád rozhodnout, ne proti politickému tlaku nebo zákazům, ale proti vlastnímu komfortu nebo vlastnímu zisku.

Z inscenace Kniha džunglí režiséra Matěje Formana|foto:Jakub Červenka/AZYL78

Říkal jsi, že čím jsi starší tím víc u nových projektů hledáš důvod, proč to dělat. Důvod u Knihy džunglí?

Není to tak, že bych si musel na začátku říct „pro to to dělám“. Ale hledám to během práce. Marko Ivanović, autor hudby, a Štěpán Pechar, choreograf, to je takový základ představení.

Každý z nás si v závěru sleduje svoji výpověď. Marko hledal cíleně cestu, jak říct lidem: chraňte přírodu. Uvědomme si, že nás příroda učí, jak se na ni dívat, jak v ní žít, a my to teď musíme sdílet, abychom se to naučili respektovat.

Mě zajímala dvojakost světa. Pod jednou střechou žije i svět džungle i svět lidí, nejsou spolu úplně kompatibilní, platí tam jiné zákony, jiná pravidla, ale je to jedno stvoření, jeden svět. Proto se asi myslivcům říká myslivci – měli by být dost moudří na to, aby uměli udělat v přírodě pořádek, aby to fungovalo, jak má.

A Štěpánův konec je jakousi oslavou společného zážitku na scéně. Je tam nezávaznost, čirá radost.

To samo o sobě jsou tři pohledy, které si musely najít cestu v tom představení. Každý jsme si v tom hledali to své.

V čem byla komplikovaná choreografie v představení Kniha džunglí? V čem Matěje Formana okouzlují v představení hudebníci? Jak vypadá kočovný život a co udivilo ve Španělsku technika natolik, že si před herci klekl a poklonil se? Poslechněte si celý rozhovor.