Děti z babyboxů chtějí vědět svůj původ, ale musí to v sobě potlačit, vysvětluje lektorka pěstounských rodin

1. červen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Babybox v pražském Podolí | Foto: Veronika Hlaváčová, Český rozhlas

Ukázalo se, že se nesnížil počet dětí, které končí někde u popelnic, do babyboxů dávají spíš maminky, které jsou rozumnější a přejí dětem dobrý život, říká zakladatelka spolku Sefam Petra Pávková. Poslechněte si celý rozhovor

V Polsku se jim říká „okna života“, ve Švédsku zase „čapí hnízda“, u nás je známe pod názvem babybox. Schránky, do kterých můžou matky anonymně odložit své nechtěné dítě, u nás fungují přesně 20 let. Dnes jich v Česku funguje 88 a naději na lepší život díky nim získalo už 277 dětí. O babyboxech mluvíme s Petrou Pávkovou ze spolku Sefam, která se věnuje práci s pěstounskými a adoptivními rodinami.

Čtěte také

Jak se děti z babyboxů vyrovnávají s tím, že nevědí, kdo jsou jejich biologičtí rodiče? A jak jim s tím může pomoct adoptivní rodina?

Je to horší situace než u ostatních dětí v adopci, protože přeci jenom tyto děti šanci na to, že by někdy rodiče potkaly, mají minimální. A tím je to hodně na adoptivních rodičích a většinou to chce i podporu terapeutickou, aby dítě bylo schopno se s tím srovnat. Ale rozhodně to není jednoduché a pro identitu dítěte je to komplikované.

Chtějí se děti z babyboxů dozvědět, odkud pocházejí, jakou mají rodinnou historii a proč je jejich vlastní matka odložila?

To rozhodně chtějí, základní otázka je, kdo jsou rodiče, hlavně kdo je máma a proč mě odložila. Čili hodně by si to přáli, jen tuší, že to nejde, tak to v sobě musí nějak potlačit a nechat to být.

Když se dítě dozví, že je z babyboxu, pomůže mu to nebo spíš uškodí? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vojtěch Bidrman , prh

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu