Děti a pornografie? Rodiče musí vysvětlit, že vztah vypadá jinak, radí školní psycholožka
Šikana, sebepoškozování, starosti spojené se sexuální orientací. S takovými tématy se setkává školní psycholožka Veronika Francová, která upozorňuje na to, že fenoménem dnešní doby je třeba online pornografie. „Internet otevřel hodně prostoru, který není ve spoustě věcech ošetřený,“ upozorňuje. Jak pracuje se šikanou? A co děti tak moc trápí v dnešních školách oproti dřívějšku? Poslechněte si celý rozhovor.
Přemýšlela jsem o nejčastějších tématech – sebepoškozování, šikana. A zjistila jsem, že fenoménem poslední doby jsou i starosti spojené se sexuální orientací. Řešíte všechny tyto věci? Na co jsem zapomněla?
Čtěte také
Slečna se sebepoškozováním je poměrně klasický fenomén, ale chtěla bych říct, že sebepoškozování je mnoho druhů. Může přijít slečna s tím, že si řeže ruce, že o tom rodiče neví a že by se toho hrozně ráda zbavila, protože ji to nějak trápí a cítí, že se toho nedovede sama zbavit.
Někdy jsem za ten fenomén ráda, protože nám to odšpuntuje domácí situaci, hlavně to rodičům pomůže si všimnout, že se dítě trápí, že dospívání prožívá obtížně. Rodičům můžu říct, že se to děje leckomu, ale řeším s nimi, co s tím uděláme teď. Těm rodičům pomůže, že napnou soustředění k dítěti a nějak to doma otevřou.
Pro co si děti chodí ke školnímu psychologovi?
Mám čím dál víc dojem, že to, pro co si chodí, je nějaká jistota, pravdivost. Jako kdyby si chodily samy pro sebe. Současně pracuji částečně jako terapeut, tak mám tendenci pracovat terapeuticky, nicméně při vědomí toho, že to je krátkodobá podpora. Ale to, co mi terapeutický výcvik přináší, je vlastně nějaká naděje, že má smysl člověku dát prostor a být tam s ním, prostě ho doprovázet. A to je něco, co jsem se naučila ve výcviku a vnímám, jak je to pro děti velmi důležité. A sama si přeji, aby moje děti měly příležitost k někomu takovému zajít, když nemají chuť nebo prostor mluvit se mnou. Leckdy to tak je.
Téměř bych řekla, že ve sto procentech adolescentní dospívající děti nechtějí mluvit s rodiči. Jak otevřít zavřené dveře adolescentních pokojů?
Někdy se to stane tak, že se setkáme třeba ve škole – já, dítě a jeho rodiče. A najednou rodiče vidí dítě úplně jinak, vidí ho dospělejší. A jak otevřít dveře adolescentního pokoje? Nevlamovala bych se za každou cenu. Ale je fajn, když je v rodině nastavená komunikace už od mala, když se o věcech bavíme, ale když také děti vědí, že všechno říkat nemusí. Nicméně kdyby byl problém, že můžou přijít.
A to je těžký úkol pro každého rodiče, každý se to učíme, každý jsme začátečník a pořád děláme chyby. Někdy říkám, že se modlím, aby naše děti jednou našly dobrého terapeuta. Ale právě to můžu pro děti ve škole udělat, že nějak potvrdím to, že jak ony situaci vnímají, jak se v ní cítí, dává nějaký smysl. Jako psycholog jsem tam od toho, abych dítěti vždycky tento prostor dala, prostor, který si jako rodič nemůžu vždycky dovolit dát. A to je myslím něco, pro co ty děcka chodí, zvlášť adolescenti.
Řešíte návykové látky?
Určitě, to je fenomén dnešní doby. Jako rodič jsem si uvědomila, jak strašně přístupné jsou návykové látky pro děti v čím dál nižším věku. Všichni jsme chtěli zkusit kouřit tajně za školou, experimentování k tomu věku patří, ale dneska jsou látky trošku jiného druhu. A jako rodiče jsme někdy naivní v tom, co všechno děti mají příležitost vyzkoušet.
Rozhodně běžné jsou elektronické cigarety, nikotinové sáčky. Objevuje se kratom, což je bylinný produkt, který funguje jako opioid, zatím u nás legální, to znamená volně dostupný pro děti. Šňupe se kofein, to jsem také netušila. A alkohol v některých sortách dětí, který tráví čas po parcích. Ale myslím si, že bychom měli vnímat, jestli se jedná jenom o experiment, nebo jestli to překročilo hranici.
Snažím se učitelům i dětem vysvětlit, jaký je rozdíl mezi škádlením a šikanou
Veronika Francová, školní psycholožka
Jak postupujete v boji se šikanou? Jak pracujete s jejími strůjci a oběťmi?
Důležité je učit budoucí učitele i děti ve škole, jaký je rozdíl mezi škádlením a šikanou. A říkáme si to na konkrétních praktických příkladech. O šikaně je řeč, když mluvíme o ubližování, když mluvíme o nějaké nerovnosti sil mezi dětmi… Takže učím děti tyto dvě věci rozlišovat a říkat učitelům a dospělým včas o tom, když se děje něco, co považují jako za něco, co je za hranou. V každém kolektivu je přirozené, že děti nějak zkoušejí hranice, zkoušejí svoje síly, nějak se poměřují a může se nám stát, že se to někde posune. Zvlášť když některé z dětí se tomu neumí úplně dobře bránit.
Jak působí na dětskou mysl pornografie? Není problém její snadná dostupnost?
To je další fenomén dnešní doby. Internet otevřel spoustu prostoru, který není ve spoustě věcech ošetřený. První setkání s pornografii je podle výzkumů 11 let. Jako rodiče jsme strašně naivní. Řešení je, aby to rodiče věděli a s dětmi se o tom bavili, aby jim říkali, že mohou najít na internetu různé věci, které je překvapí.
Děti z toho bývají vykulené a je dobré o tom s nimi mluvit, vysvětlit jim, jak funguje porno – že to je stejné jako když placený herec v reklamě předstírá, že mu tahle čokoláda hrozně chutná, i když ji vlastně nesnáší. Že lidé jsou zaplacení za to, aby něco předstírali a aby vypadali, jak se od nich ve filmu očekává. Ale že to neznamená, že takhle vypadá skutečný vztah mezi dospělými lidmi.
Zorientovat děti, to je řešení. Druhá věc – doma si ohlídat neomezený přístup na internet, pomocí některých programů lze omezit přístupy na některé weby, omezit rozsah, čas. Hodně dětí nespí, protože jsou na wifině připojené celou noc.
Co všechno obnáší práce školní psycholožky? A jaké problémy trápí děti v dnešní době nejvíce? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Jak děti chránit před sextingem? Odpovědnost leží na bedrech rodičů, zdůrazňuje Moravčík
Se sextingem, tedy sdílením intimních fotek nebo videí na internetu se setkává stále více dětí. Jsou oběťmi šikany nebo vydírání.
-
33 % dospělých a 14 % mladistvých sdílelo intimní obsah. Rizika sextingu jsou vysoká, říká expertka
Sdílení intimního obsahu je stále populárnější. Společnost ESET ve spolupráci s policií představí průzkum, ve kterém konsensuální sexting v Česku zmapovala.
-
Homofobie je strach z neznámého, pomáhají lidské příběhy, říká patronka Sbarvouven.cz Janečková
„Jako rodiče chceme mít bezpečný a otevřený svět pro naše děti bez ohledu na to, jaké ty děti jsou, jaké city prožívají,“ říká patronka Sbarvouven.cz Ester Janečková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.