Demonstranti protestují proti stylu vládnutí. Měli bychom se vzájemně poslouchat, myslí si politolog
Poslanecká sněmovna po sedmnácti hodinách projevů, roztržek a vzájemných výčitek podle očekávání neohrozila menšinovou vládu. Jak vypadá česká politická scéna, když ji pozorujeme zvenčí? Jakou sílu představují aktuální demonstrace? Hostem Tomáše Pancíře byl česko-americký politolog, profesor Michael Kraus.
Politolog Michael Kraus se zamýšlí nad smyslem demonstrací, celosvětovými problémy a rozdělenou společností
Aktuální pokus o sesazení vlády vyvolaný opozicí byl druhý za poslední rok. Nesahá u nás opozice k tomuto nástroji příliš často? „Je to mimo jiné jakási forma varování stávající vládě, že něco není v pořádku. Podle toho signálu případně může dojít k jednáním na základě hlasování,“ myslí si Kraus. Dá se to vnímat i tak, že tlak zvnějšku – tzn. aktuální demonstrace – je přenesen na půdu parlamentu, kde dostává formu politického boje.
Jiří Pehe: V čem byl smysl hlasování o nedůvěře

Reakce na proběhlé hlasování o nedůvěře vládě jsou vesměs skeptické. Jednu linii této skepse představují komentátoři a politici, kteří se ptají, k čemu je prý takové hlasování, když je dopředu jasné, že vládu nejde svrhnout. Neměli by se zákonodárci raději věnovat svoji práci - tedy přijímání zákonů?
Kraus interpretuje požadavky protestujících jako obranu institucí liberální demokracie. „Vnímám je jako protesty proti stylu vládnutí. Ne proti režimu nebo systému, jako tomu bylo v roce 1989.“ Všímá si, že Česko má problémy s právním státem: „Trvalo asi sedm let, než byl Rath odsouzen, přestože důkazy byly evidentní. Tady je vidět, že naše demokracie ještě nevyspěla a máme co dohánět.“
Naše problémy podle něj souvisí se světem kolem nás. „USA jsou nejstarší fungující demokracií a vidíme, že administrativa v Bílém domě tlačí na hranice ústavnosti a někdy jde za ně. Demokracie je permanentní výzva a média a justice jsou velmi důležité složky této výzvy.“
Velký problém je také rozdělení společnosti. „To přirozeně existovalo vždy, z různých důvodů. Dnes například horní jedno procento ovládá horních deset procent bohatství. Společnost je rozdělená také pod dopadem nových technologií, modernizace, robotizace, digitalizace a globalizace.“
Co se proti tomu dá dělat? „Myslím, že se musíme naučit poslouchat druhou stranu, proč vidí svět tak jinak. Musíme začít u sebe. Ale je to také politická zodpovědnost, vládnoucí garnitura by si to měla vzít za své.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Skrz jižní Čechy se prohnalo tornádo. Zanechalo za sebou vyvrácené a polámané stromy
-
Na studium na Harvardu se chystal roky, teď je ohroženo. Českému studentovi hrozí, že mu zruší víza
-
Kim Čong-un po ostudě s potopením válečné lodi zuřil. Obvinil generály i vědce
-
Těhotná Američanka prodělala mozkovou smrt. Kvůli potratovým zákonům ji ale udržují na přístrojích