David Kraus

"Zpívaly se tam hlavně protest songy, já chtěl dělat písničky o holkách," usmívá se David Kraus při vzpomínce na svůj odchod z kapely Laura a její tygři. "Šel jsem tedy do vydavatelství, kam jsem jim přinesl tři písničky na ukázku. Měli zájem, dostal jsem smlouvu na pět let a byl jsem z toho nadšený."

V té době ještě David Kraus netušil, co ho čeká. "Pak jsem zjistil, že to není úplně takové, jak jsem si představoval - a začalo to být jen horší. Lidé tam nedělali, co měli. Jediná písnička se mi hrála v rádiu, protože reportér přemluvil hudebního dramaturga, aby to jednou pustil - ale vydavatelství pro to neudělalo nic."

S čím se vlastně mladý muzikant na své cestě za úspěchem setká? David Kraus vzpomínal i na to, jak odtažitý měl coby začínající muzikant vztah k médiím: "Byl jsem strašně nekompromisní - a myslím si, že v tom jsem možná udělal chybu. Dnes už bych tak ortodoxně proti médiím nebyl. Čím je člověk starší, tím víc v tomto otupí."

Kvůli čemu dnes tvrdí, že ve dvaceti letech musel vypadat jako blázen? Proč je pro něj představa skládání písní pro rádia nepřijatelná? Jak vznikala píseň Zuzana věnovaná zpěvačce Zuzaně Norisové? A z jakého důvodu byl v mládí ochoten dělat rozhovory pouze pro Reflex? I to se dozvíte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Davidem Krausem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.