Dalším letem do Afghánistánu bychom mohli evakuaci komplikovat, říká Šmigolová z ministerstva zahraničí

Na kábulském letišti v uplynulém týdnu zahynulo nejméně dvacet lidí pokoušejících se uniknout před vládou Tálibánu. Díky čemu se v chaosu po příchodu jednotek Tálibánu podařilo evakuovat alespoň část zájemců o odchod ze země?  Kdo měl právo dostat se na seznam osob určených k evakuaci? A jak se s dotyčnými osobami a jejich rodinami komunikovalo? Vladimír Kroc se ptal Veroniky Kuchyňové Šmigolové z krizového štábu Ministerstva zahraničních věcí.

Kolik lidí se podařilo v rámci evakuační akce převést z Afghánistánu do Česka?

Pokud máte na mysli afghánské občany, tak se jich podařilo převést 170.

Jak velkou skupinu tvoří ženy a děti?

Čtěte také

V této skupině bylo 55 dětí, úplně nejmladší byla holčička, které byl necelý měsíc. Většině z dětí je do deseti let, těch bylo 39. A mezi 15 a 18 lety byly pouze dvě děti. Afghánské rodiny jsou velké, jsou to rodiny, které mívají hodně dětí a to se ukazuje i na tomto případě.

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO řekl, že z Afghánistánu jsme zachránili všechny, které jsme chtěli. Organizace jako Vlčí máky ale tvrdí, že v zemi jsou stále bývalí spolupracovníci naší armády, lidé s příbuzenskými vazbami do České republiky a lidé, kteří mají u nás povolení k pobytu. Ti všichni chtějí odjet do Česka. Jak to tedy je?

Začnu tou poslední kategorií. Lidé, kteří mají povolení k trvalému pobytu v České republice, tak ti se do České republiky dostat mohou. Pokud se nám ozvou, a někteří se ozvali, tak těm není bráněno v přístupu na letiště. Potom se snažíme zařadit je do některých spojeneckých letů, kteří je evakuují někam do Evropy. V některých případech se to podařilo, a stalo se, že jsme nějakého člověka na takový let zařadili a on se potom nedostavil.

Pokud jde o další spolupracovníky české armády nebo České republiky, tak chápu, že v tuto chvíli jsou Afghánci zoufalí a snaží se dostat do zahraničí, zejména ti, kterým tálibánský režim není sympatický. Nicméně spolupracovníci České republiky, kteří byli evakuovaní, byli také prověření a jsou to lidé, o kterých jsme si jisti, že spolupracovali v dobré víře a že nespolupracovali s protistranou. To se nedá říci o úplně všech lidech, kteří se k nám hlásí. A také ti, kteří by chtěli být evakuovaní, vypráví srdceryvné příběhy, které nemusejí být pravda.

Rozumím tomu správě, že se nepočítá s tím, že by do Kábulu bylo vypraveno ještě další evakuační letadlo?

To je politické rozhodnutí, ale pokud vím, tak v tuto chvíli se s dalším letadlem nepočítá. A je na rozhodnutí premiéra a armády, pokud by to chtěli udělat.

Jak rozumět tomu, že ostatní země se snaží evakuaci prodloužit alespoň do konce srpna a vytáhnout z Afghánistánu, koho se dá? Jak to, že my už jsme skončili?

Česká republika je poměrně malá země a v Afghánistánu náš otisk, který jsme tam měli, nebyl tak velký. Zareagovali jsme skutečně rychle, evakuovali jsme tři letadla našich nejbližších spolupracovníků a v tuto chvíli, kdybychom tam pro někoho dalšího létali, tak bychom třeba i tu evakuaci mohli komplikovat. Spojené státy, které se rozjížděly s evakuací poměrně pomalu, tak mají teď letecký most a skutečně odvážejí své spolupracovníky. Nicméně to jsou spolupracovníci Spojených států, nikoliv České republiky.

Jak jsme naše spolupracovníky v Afghánistánu pro evakuaci vyhledávali? A je možné se z Afghánistánu dostat jinak než letecky?

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Související