Čtení jmen obětí holocaustu proběhlo letos v 16 českých a moravských městech

21. duben 2018

V minulém týdnu se v 16 českých a moravských městech konala každoročně pořádaná akce Jom ha-šoa – čtení jmen obětí holocaustu, pod záštitou Terezínského památníku.

Pojďte s námi na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde se vedle jmen židovských obětí četla i jména obětí holocaustu z řad Romů. Pokračuje Tereza Štěpková z Terezínského institutu:

„Nedokážeme říct, kolik přesně jmen čteme, protože čteme společně. To znamená, že každý člověk, který se připojí ke čtení, letos už v 16 městech České republiky, dostane seznam, na kterém jsou společně jména jak židovských obětí, tak romských. A jsou to seznamy, které máme z archivu Muzea romské kultury v Brně. Obsahují jména lidí, kteří zahynuli v koncentračních táborech Lety u Písku, Hodonín u Kunštátu a Auschwitz-Birkenau v Polsku.“

Stolpersteine

Tématem letošního čtení byly formy připomínání obětí holocaustu ve veřejném prostoru. Pokračuje Tereza Štěpková:

„Jsou to různé památníky, v poslední době hodně rozšířená aktivita Stolpersteine – v českém překladu Kameny zakopnutí, kameny, které jsou na chodnících měst, ulic, před domy, ve kterých ti lidé žili a ze kterých byli deportování do koncentračních táborů. Například v Brně – Černovičkách byly nedávno odhalené tyto pamětní kameny romským obětem. Snažíme se přibližovat i to, jakým způsobem připomínání funguje ve veřejném prostoru, nejenom čtením konkrétních jmen nebo databází obětí holocaustu. A tak o tomto tématu veřejně mluvíme.“

Nesmíme zapomenout

Veřejné připomínky se zúčastnili pamětníci holocaustu, významné osobnosti veřejného a kulturního života, představitelé židovských i romských organizací a lidé, kterým památka obětí není lhostejná.

„Jmenuju se František Lacko a jsem z Prahy, starousedlík přímo z Prahy. Stoprocentně jsem za to, že by bylo ideální o tom více informovat mládež ve školách, tedy ve vzdělávacích proudech, protože tam si myslím, že je toho potřeba hodně dodělat, protože pamětníků už tolik není, vymírají. A způsobem, jakým o tom vyprávějí, už o tom nikdo vyprávět nebude. Nebo se o tom málo mluví. Alespoň v tom vzdělávacím prostředí by bylo ideální to více zveřejňovat.“

Z Berouna na náměstí Jiřího z Poděbrad přijel i Jan Hauer, kterému v Osvětimi zemřeli sourozenci a další rodina:

„Pocházím z německých Sintů. Myslím si, že by se o tom mělo mluvit co nejvíc. Lidi na to hodně zapomínají. A přitom je tolik lidí, kterým zůstali rodiny, přátelé, bratranci, sestřenice v koncentráku. A obzvlášť Češi na to zapomínají, nejenom naši lidé, ať už jsou to Romové nebo Sintové. Nebo kdokoliv. Ale zapomínají na to. Mladí to potřebují dozvědět, aby o tom něco vůbec věděli. A ti se to ve školách nikde neučí.“

autor: Dušan Vágai
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...