Co všechno nevíme o dinosaurech! Vladimír Socha přibližuje nové poznatky v oblasti paleontologie

Po celé období druhohor byla střední Evropa oblastí, která byla zalitá mělkým mořem – krajina tropických ostrovů v mělkém moři. „Český dinosaurus byl takovým malým ostrovním trpaslíkem, býložravec, který se živil drobnými jehličinami na březích velkého mělkého moře,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

Většina dravých dinosaurů byla opeřena, vypadali jako velcí nelétaví orli, nosili ocasy vodorovně nad zemí, nohy pod tělem měli vzpřímené, dokázali se rychle pohybovat. Větší než dnes byli také někteří krokodýli – v Severní Americe dosahovali délky dnešního autobusu.

Čtěte také

Pojem dinosauří renesance označuje nové poznatky o ještěrech z pravěku – dinosauři byli rychlí, dynamičtí, měli vysoký stupeň metabolismu, žádní ještěři plazící se tropickým krajem. A ten nejmenší z druhohorních dinosaurů byl velký zhruba jako holub nebo vrána a i s ocáskem měřil na délku 34 centimetrů.

Dnes známe přes tisíc rodových jmen dinosaurů

K nejvýznamnějším objevům v oblasti paleontologie věnující se dinosaurům patří opeřené druhy dinosaurů z čínských provincií, které ukazují, jak se přibližně z těchto tvorů vyvíjeli ptáci. „Ptakoještěři jsou bratránci dinosaurů, ptáci je postupně vytlačovali,“ nastiňuje.

A co by bylo, kdyby nedošlo ke srážce meteoritu se Zemí? Člověk by se zřejmě nevyvinul, nebo alespoň ne tak brzy. „Díky tomu, že dinosauři vyhynuli, tak se mohli savci rozvíjet, prošli evoluční radiací, začaly se vytvářet nové formy, na konci stojíme my,“ uzavírá.