Co vás pálí... na moderátorech

10. duben 2009

Jsou vašimi společníky 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Ačkoli vás často musí informovat i o věcech nepříjemných, snaží se, abyste se s nimi cítili co nejlépe. V druhé části našeho nepravidelného seriálu najdete odpovědi na své nejčastější dotazy a připomínky, které se týkají moderátorů Radiožurnálu.

Od začátku roku 2008 jsme upravili programové schéma stanice. To se týká rovněž rozdělení, kdo a kdy vysílá. A tak vás každým všedním ránem provází Jan Pokorný, dopolednem Lucie Výborná, odpolednem Jiří Chum, Hanka Shánělová nebo Daniela Karafiátová. Kdy a kde můžete které moderátory slyšet, najdete v přehledu pořadů Radiožurnálu.

Rozhodnutí, který moderátor vás bude provázet kterou částí dne, záleží na několika věcech. Na čase, kdy moderátor vysílá, na pořadu a jeho zaměření, na povaze moderátora (zda jeho naturel vyhovuje spíše vysílání v časných hodinách, odpoledne, a podobně).

dotaz posluchače: Proč se moderátoři nestřídají, proč slyším každý den ve stejnou dobu stejný hlas?

Z výsledků specializovaného a podrobného průzkumu vyšlo najevo, že mezi požadavky většinového posluchače patří i možnost snazší identifikace. Posluchače zajímá, který pořad či proud právě poslouchá, a chce si ho spojit se jménem konkrétního člověka.

dotaz posluchače: Proč na Radiožurnálu vysílá víc moderátorů žen než mužů?

Věříme, že naše moderátorky jsou stejně příjemné a inteligentní, jako naši moderátoři-muži. V ideálním případě by bylo nejlepší, kdyby poměr moderujících mužů a žen odpovídal poměru mužů a žen v populaci. Toto kritérium považujeme za důležité, ale za ještě důležitější považujeme to, aby se moderující muži a ženy plně orientovali v situaci domácí i zahraniční, dokázali vnímat potřeby posluchačů a byli i příjemnými společníky.

připomínka posluchače: Moderátoři a zprávaři mluví uvolněně jako na komerčních stanicích, ale my si platíme za spisovnou češtinu.

Moderátoři a redaktoři Českého rozhlasu mluví spisovnou češtinou. Ve zpravodajských relacích jsou používány neutrální výrazové prostředky spisovného jazyka, které jsou stylově bezpříznakové a patří k nim i základní, neutrální spisovná (pečlivá) výslovnost. I v ostatních relacích je jejich povinností mluvit spisovnou češtinou - jedná se o takzvanou hovorovou češtinu; termín se užívá ve významu hovorová vrstva, respektive varianta spisovné češtiny.

Co je hovorová čeština?Příznak hovorovosti mají např. skupiny pojmenování jednoslovných vytvářených ze synonymních pojmenování víceslovných, např. minerálka (minerální voda), malinovka (malinová šťáva), pololetky (pololetní prázdniny), tvaroslovné podoby hraju, hrajou...Pro projevy mluvené a hovorové poskytují bohaté možnosti slohového rozlišení možnosti větné stavby, např. samostatný větný člen, věty neúplné, vsuvky. Hovorový ráz má v některých případech užití zájmenného podmětu (Já vím... Já jsem to pochopil...), a to i bez pomocného slovesa (Já myslel... Já to tušil... Já to pochopil), užívání zájmena ten (Ten je opálený... Nedá si s tím tu práci...). K oživení projevu slouží jednočlenné věty jmenné nebo citoslovečné a také jiné druhy vět než věty oznamovací (tj. věty tázací, žádací a zvolací).Slohové příznaky hovorovosti a knižnosti jsou často vázány na dvojí podoby slov a tvarů (polévka - polívka, kolébka - kolíbka, oblékat - oblíkat; hraji - hraju, hrají - hrajou, přeji - přeju, pomohu - pomůžu; podoby uvedené na druhém místě jsou hovorové).zdroj:
Pravidla českého pravopisu, školní vydání vč. dodatku, rozšířené vydání z roku 1999, schválené MŠTV ČR, Ústav pro jazyk český, Olga Martincová a kolektiv autorů (dodatek Jiří Kraus),
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost s dodatkem MŠTV ČR, Academia 1998, Ústav pro jazyk český, Kolektiv autorů

Živá moderace je velice náročná - moderátoři musí reagovat na mnoho odlišných situací. Naším prvotním zájmem je, aby se co možná nejvíce dostupných informací dostalo co nejrychleji k vám, našim posluchačům. Pokud tedy dojde k nějakému jazykovému prohřešku, řešíme ho s konkrétním moderátorem zpětně.

dotaz posluchače: Chci se zeptat, jak ověřujete výslovnosti cizích jmen/názvů?

Všichni redaktoři a moderátoři mají možnost v rámci jazykové poradny konzultovat (s oddělením vzdělávání ČRo) i některé obtížnější jazykové jevy a především výslovnosti cizích jmen a názvů v češtině - zpravidla tak činí.

Každý z nich se může účastnit i jazykových seminářů vedených významnými lingvisty (pořádaných v ČRo oddělením vzdělávání), kteří svými znalostmi mohou přispět k dobré jazykové úrovni rozhlasového vysílání (v poslední době především odborníci z Jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR vedení PhDr. Pravdivou, Ph.D. - dříve například semináře s prof. Brabcovou, prof. Jelínkem, doc. Bartoškem, dr. Hausenblasem, dr. Bozděchovou, dr. Hlavsovou a dalšími).

S oddělením vzdělávání ČRo se také domlouváme na monitoringu vysílání. Ten spočívá v intenzivním poslechu konkrétního pořadu nebo proudu, po kterém následuje důkladná analýza jazykové a řečové kultury. Rozbor upozorňuje na konkrétní nedostatky a současně možnosti vylepšení v jednotlivých oblastech projevu. Pro získání maximální objektivity jsou o souběžné monitorování zpravidla žádáni také odborníci.

dotaz posluchače: Některé z písniček, které hrajete, neznám. Proč moderátor pokaždé neřekne název skladby a jméno zpěváka?

Radiožurnál není primárně hudební stanicí. Hudbu bereme hlavně jako příjemnou relaxační část programu, která dává posluchači možnost "urovnat si v hlavě" informace z příspěvku, který právě slyšel. Z těchto důvodů informaci neuvádíme u každé písničky, ale podle uvážení moderátora většinou u méně známých titulů.

Chcete-li vědět název písničky nebo jméno interpreta a víte, kdy jste ji slyšeli, můžete si o informace napsat do naší hudební redakce.

dotaz posluchače: Někdy nestíhám vnímat, co mi moderátoři říkají, mluví moc rychle. Kam tak spěchají?

Naši moderátoři zpravidla mluví způsobem, který odpovídá hlavní cílové skupině Radiožurnálu, což jsou lidi v produktivním věku se zájmem o informace. Z výsledků výzkumu posluchačského vnímání ve srovnání s komerčními stanicemi vyplývá, že posluchači považují mluvu našich moderátorů za spíše pomalou. Pokud vám dikce našich moderátorů připadne přesto příliš rychlá, doporučujeme vám poslech sesterských stanic Českého rozhlasu, jejichž mluva bývá ještě klidnější.

dotaz posluchače: Podle čeho moderátor vybírá, které názory posluchačů přečte? (O všem - s vámi)

Zpravidla se snažíme vybrat názory posluchačů, které jsou rozdílné. Podle tohoto kritéria také vybíráme dvojici posluchačů, se kterými o jejich názoru mluvíme ve vysílání Radiožurnálu okolo 12.40 hodin. Navíc všechny zaslané názory, které jsou v souladu s pravidly slušnosti, zobrazujeme na hlavní stránce Radiožurnálu.

Vaše konkrétní názory nebo námitky nás zajímají. Budeme rádi, zachováte-li nám i nadále svou přízeň a budete nám dál psát, a to buď prostřednictvím kontaktního formuláře nebo přímo na naši e-mailovou adresu. Vulgární a urážlivé reakce nám však, prosím, neposílejte. Nebudeme na ně reagovat.

Vysílání ČRo 1 - Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu (Praha, střední, jižní, západní a severní Čechy, Brněnsko, Ostravsko).

Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.

autoři: Alexandr Pícha , lep
Spustit audio