Co odhalil permafrost? Z ledu se vynořily dávno zmizelé viry a bakterie, teď je zkoumají čeští vědci

Co je cílem vašeho bádání?

Náš výzkum se zaměřuje především na studium mikroorganismů v permafrostu, na to, jak mohou případně ovlivňovat klima na naší planetě. 

Klimatologové odhadují, že do konce století se průměrná teplota v Arktidě může zvýšit o dva až pět stupňů. Souvisí s tím rychlejší tempo uvolňování metanu a oxidu uhličitého do půdy. Co to může znamenat pro klima?

Může to znamenat, že se teplota na planetě bude dál zvyšovat vlivem zvýšené aktivity mikroorganismů v permafrostu. Ale jak moc? To je těžké predikovat, modely mají určitý rozptyl. Má se ale za to, že mikroorganismy budou větší měrou přispívat ke globální změně. 

Čtěte také

iROZHLAS

Permafrost na Sibiři taje, loňský rok byl nejteplejší v dějinách měření teploty

S táním permafrostu se k životu vracejí dávno zmrzlé viry a bakterie. Mohou být lidem nebezpečné?

Některé ano, ale většina bakterií v půdě je neškodná nebo prospěšná, například pro rostliny. Malé procento ale může být pro člověka patogenní. Tyto bakterie mohou způsobovat leccos – od jednoduché vyrážky na pokožce po závažnější onemocnění. Takové případy jsou ale většinou sporadické.

Takže vznik epidemie nehrozí…

Většinou nehrozí, protože když mluvíme o permafrostu, případy, kdy se objevil například antrax, zasáhly izolované vesnice, kde šíření bakterie ani není možné. 

Můžeme některé z oněch mikrobů využít pro svůj prospěch?

Určitě. Díky studiu permafrostu jsme objevili jednu důležitou skupinu mikroorganismů – aktinobakterie, které dokážou produkovat antibiotika. Permafrost tak může být potenciálním zdrojem nových antibiotik.