Co odhalil permafrost? Z ledu se vynořily dávno zmizelé viry a bakterie, teď je zkoumají čeští vědci

9. únor 2021

I věčnost má svoje meze. Například permafrost (věčně zmrzlá půda) v Arktidě teď kvůli globálnímu oteplování roztává a vynořuje se z ní mnoho zásadních otázek týkajících se klimatu nebo dávno zmizelých virů a bakterií, které se vracejí k životu. Odpovědi hledá tým vědců z Jihočeské univerzity pod vedením mikrobiologa Jiřího Bárty.

Co je cílem vašeho bádání?

Náš výzkum se zaměřuje především na studium mikroorganismů v permafrostu, na to, jak mohou případně ovlivňovat klima na naší planetě. 

Klimatologové odhadují, že do konce století se průměrná teplota v Arktidě může zvýšit o dva až pět stupňů. Souvisí s tím rychlejší tempo uvolňování metanu a oxidu uhličitého do půdy. Co to může znamenat pro klima?

Může to znamenat, že se teplota na planetě bude dál zvyšovat vlivem zvýšené aktivity mikroorganismů v permafrostu. Ale jak moc? To je těžké predikovat, modely mají určitý rozptyl. Má se ale za to, že mikroorganismy budou větší měrou přispívat ke globální změně. 

Čtěte také

S táním permafrostu se k životu vracejí dávno zmrzlé viry a bakterie. Mohou být lidem nebezpečné?

Některé ano, ale většina bakterií v půdě je neškodná nebo prospěšná, například pro rostliny. Malé procento ale může být pro člověka patogenní. Tyto bakterie mohou způsobovat leccos – od jednoduché vyrážky na pokožce po závažnější onemocnění. Takové případy jsou ale většinou sporadické.

Takže vznik epidemie nehrozí…

Většinou nehrozí, protože když mluvíme o permafrostu, případy, kdy se objevil například antrax, zasáhly izolované vesnice, kde šíření bakterie ani není možné. 

Můžeme některé z oněch mikrobů využít pro svůj prospěch?

Určitě. Díky studiu permafrostu jsme objevili jednu důležitou skupinu mikroorganismů – aktinobakterie, které dokážou produkovat antibiotika. Permafrost tak může být potenciálním zdrojem nových antibiotik.

autoři: Vladimír Kroc , als
Spustit audio

Související