Čína jednoznačně profituje z války na Ukrajině. Vyhovuje jí, protože zaplnila prostor po západních firmách, míní sinoložka Lomová

Čínský prezident Si Ťin-pching přijel poprvé po pěti letech na oficiální návštěvu do Evropy. Jak důležitá ta cesta je? Je spíš zdvořilostní, nebo se od ní dají čekat nějaké důležité dohody a zásadní věci?

Je důležitá jako výraz snažení, které probíhá a není tak viditelné jako tato návštěva. Značí to pokračování komunikace mezi Evropou a Čínou.

V tomto případě je to konkrétně francouzská snaha navázat na pozitivní stránky spolupráce s Čínou a zároveň upozornit na evropské zájmy, které jdou velmi často proti zájmům Číny. Soudě podle čínského tisku je to velká prezentace úspěšnosti Číny ve světě, významu Číny a úspěšnosti generálního tajemníka Si Ťin-pchinga.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Proč jede Si Ťin-pching do Evropy

Prezident Si míří do tří států v Evropě – do Francie, Srbska a Maďarska. Proč právě tyto tři státy?

Můžeme z toho interpretovat, jaké jsou vztahy mezi Čínou a těmito státy. Do Francie míří jako do významného velkého státu Evropské unie, který vydává signály už od nedávné návštěvy prezidenta Macrona v Číně, že chce spolupracovat.

Pak je tu Srbsko, které není členem Evropské unie a které je blízkým spojencem Čínské lidové republiky v řadě ohledů. Mimo jiné posiluje čínský antiamerický diskurz, protože se neustále připomíná bombardování čínské ambasády v Bělehradě, což je velký příběh čínských dějin.

Pak je tu Maďarsko, které velmi oportunisticky vychází čínským požadavkům vstříc a je takovým spojencem Číny v Evropské unii. Antiamerikanismus se ale čínská strana snaží popichovat i ve francouzské politice. Jde o jakýsi distanc a snahu Francie o samostatnou politiku, která nebude závislá na Spojených státech.

Když poprvé po pětileté pauze čínský prezident jede do Evropy, vynechá Brusel, vynechá Německo. Co je to za vzkaz?

Vyjadřuje skutečnost, že Evropská unie se v poslední době vzpamatovala a pevně postavila proti nekalým praktikám například čínského obchodu.

Začala důsledně požadovat to, o čem se dlouho mluvilo – pro evropské firmy v Číně, jaké mají v Evropě. Zároveň to souvisí s jednoznačnou politikou vůči Rusku a s kritikou vůči čínskému vztahu k Rusku, kdy Čína drží Rusko při síle, aby mohlo drtit Ukrajinu.

Zbavit USA vlivu

Si Ťin-pching po příletu do Paříže řekl, že Čína považuje Evropu za prioritu  zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy. Je to spíš diplomatická fráze, anebo opravdu Čína považuje vztahy s EU v současné době za prioritu třeba i s ohledem na to, že v Americe budou volby, kdy je možné, že se do Bílého domu vrátí Donald Trump?

Čína dlouhodobě považuje Evropu za velmi důležitou strategickou oblast, kterou chce mít za svého partnera. Spojené státy v tom hrají roli, ale v trošku jiném smyslu.

Čtěte také

Republikánský senátor: Pokud dáte Putinovi Ukrajinu, nezastaví se. A jde i o Tchaj-wan, protože ani Čína nespí

Čínská politika od nástupu Si Ťin-pchinga k moci je stále výrazněji orientovaná protiamericky a motivovaná snahou zbavit Spojené státy vlivu, který mají ve světové politice a v mezinárodních organizacích.

Geopolitická síla Spojených států je i naše evropská geopolitická síla. Čínská politika jednoznačně směřuje k tomu, oddělit od sebe Evropu a Spojené státy. Odklonit Evropu od stejných zájmů, jaké mají Spojené státy a jaké máme do značné míry i my. Tím tak Spojené státy izolovat a dosáhnout svého cíle.

Případné zvolení Trumpa je úplně jiná kategorie uvažování. V tuto chvíli se mi zdá, že pro Čínu je pozitivní představa, že by se Trump stal prezidentem.

Že by vyhrál a ty vztahy byly ještě vyhrocenější?

Číně by se podařilo Evropu a Spojené státy oddělit. Spory, které jsou mezi Spojenými státy a Čínou, by se mohly posunout do takové roviny, že by Čína získala navrch.

Profit z války

Pokud jde o válku na Ukrajině, Ursula von der Leyenová včera v souvislosti se schůzkou s čínským prezidentem napsala, že Čína a EU mají společný zájem na míru a bezpečnosti. Není tato citace ze strany Ursuly von der Leyenové spíš vyjádřením toho pověstného, že přání je otcem myšlenky?

Určitě. Může to ale také být na Čínu chytrý tah – postavit ji do takového světla a tím tímto směrem posunovat, ale je to rozhodně nerealistické. Čína má úplně jiné zájmy. Číně válka vyhovuje, profituje z ní ekonomicky i geopoliticky.

Čtěte také

Čínský vliv v Česku sice opadl, někteří bývalí významní politici se ale angažují dál, všímá si sinolog Hála

Zájmy Ruska a Číny jsou v tuto chvíli v této geopolitické oblasti tak silné, že si neumím představit, že by chtěla v dohledné době působit na Rusko, aby změnilo svou agresi na Ukrajině.

Čím vším z toho Čína profituje?

Profituje z toho jednoznačně ekonomicky. Zaplnila prostor, který se uvolnil po západních firmách a získává za velmi výhodnou cenu ropu, plyn a energie. Čína a Rusko jsou zároveň partneři v mezinárodně politických otázkách.

Rusko se tu tak stává velmi úzkým spojencem v čínském protiamerickém tažení. Čína má také eminentní zájem na ruské vojenské technologie. Jakkoliv je ekonomicky mnohem dynamičtější, než Rusko, tak nemá některé vyspělé vojenské a kosmické technologie a velmi o ně stojí.

Jaké jsou čínské zájmy na Blízkém východě? Proč Čína neotevírá otázky lidských práv? A jak mají vypadat spravedlivá obchodní pravidla, o kterých mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron? Poslechněte si celý rozhovor.