Chtěla jsem dokázat, že jsem dobrá Kanaďanka, vzpomíná Georgina Sehnoutka Steinsky

Do Kanady její rodina emigrovala rok po komunistickém převratu. Malé Georgině byly tehdy tři roky. „V Praze nás vyzvedl překupník, zavedl nás na hranice a asi 500 metrů před hranicemi nás nechal. Dál jsme museli jít pěšky,” vzpomíná na dramatické události roku 1949.

„Kanada je zem migrantů. Přestože jsem například neuměla anglicky, učitelky se nám ohromně věnovaly, snažily se z nás udělat Kanaďany. Zároveň ale měly zájem i o zem, ze které jsem přišla,” vybavuje si.

Být Kanaďanem podle ní znamená především být otevřený světu, slušný a multikulturní. „Kanadu považuju za hybrid Spojených států a Evropy,” shrnuje.

Doma na nás mluvili česky. Moje maminka byla intelektuálka a hodně nám o českých kořenech a historii Československa povídala. Na univerzitě jsem studovala dějepis a zajímala jsem se o osud Rakouska-Uherska a středoevropského prostoru vůbec.

Být příkladem

Georgina Sehnoutka Steinsky v Kanadě zastávala celou řadu funkcí v soukromém sektoru, ale i ve federální vládě. Například v roce 1989 pracovala jako náměstkyně ministra v kanadské státní správě.

A to navzdory tomu, že ani v Kanadě není zcela obvyklé, aby ženy pracovaly na tak vysokých postech. „Od malička mi rodina vtloukala do hlavy, že musím něco dokázat. Nebylo to jednoduché, ale věřila jsem, že mohu být příkladem i pro další ženy,” vysvětluje.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru: kliknutím na odkaz v tomto článku nebo v iRadiu.