České vorařství bojuje o zápis na seznam UNESCO. Jakou šanci má v konkurenci s chovem lipicánů nebo zpracováním čaje v Číně?
„Český móře, dřevenej chleba, špižník...“ Tyto a řada dalších slangových výrazů, které se váží k tradici plavení dřeva po řekách, by se mohly už za pár dní dostat na na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Rozhodne se o tom tento týden na zasedání v marockém Rabatu, kam odjela i česká delegace včetně šéfa Národního ústavu lidové kultury Martina Šimšy. Proč si vorařství zaslouží mezinárodní ochranu?
Tradice vorařství sahá v Česku až do 11. století, v moderní době ovšem voroplavbu vytlačila železnice a na Vltavě výstavba Vltavské kaskády. V Česku přesto stále existují spolky, které udržují tradici živou. Fungují třeba v Praze, Davli nebo Štěchovicích.
Česko podalo nominaci k vorařství společně s dalšími pěti státy – Německem, Polskem, Rakouskem, Lotyšskem a Španělskem.
Čtěte také
„Ve všech těchto zemích má vorařství nějakou tradici,“ vysvětluje Martin Šimša. „A právě proto, aby tradice nezanikla, aby veřejnost věděla, že je to věc, které si vážíme, tak tomuto všemu slouží mezinárodní zápis.“
Naděje pro budoucnost
Vorařství v Česku udržují už jenom skalní fanoušci, zařazení na seznam UNESCO by tak mohlo přispět i k dalšímu uchování této mnohasetleté tradice. Každý zápis totiž musí zahrnovat i takzvaná záchovná opatření, tedy soubor aktivit na podporu toho, aby nehmotné dědictví nezaniklo.
„To, že statek je zapsaný, není impulzem, aby se do něho začaly pumpovat peníze. Je to záležitost víceméně čestná – mezinárodní uznání. A je vždycky na každé komunitě, aby se maximálně snažila o jeho udržení včetně toho, že získává nové příznivce,“ popisuje Martin Šimša.
„Umění zpracování dřeva zažívá v posledních 10 až 20 letech obrovskou renesanci a naučit se stavět vor, tak tomu se u nás věnují celé učební obory. Takže spolupráce na tom, aby se technologii naučili mladí adepti tesařského řemesla, tady je a doufáme, že nezanikne,“ věří.
Jak probíhá proces zápisu na seznam UNESCO. A co se při něm posuzuje? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Horký vzduch, ledový fjord a výhled na norskou operu. V centru Osla mají plovoucí saunu
Po dlouhém létě začíná sychravý podzim. Milovníci tepla můžou zalézt za kamna anebo vyzkoušet saunu. V norském Oslu mají jednu, která plave přímo na hladině tamního fjordu.
-
Život ve mlýně nebyl nikdy lehký, ale nedovedu si nic jiného představit, říká sekerník
Jeho práce není sekat hlavy ani vyrábět sekyrky. František Mikyška je jedním ze dvou řemeslníků v Česku, kteří umí udělat mlýnské kolo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
