Thor Heyerdahl dokázal nemožné a stal se legendou. Jeho vor Kon-Tiki chtějí vidět stovky tisíc lidí ročně

Plavit se po Tichém oceánu bez plachet na primitivním voru aztécké konstrukce? Na první pohled se to zdá jako čiré bláznovství, ale norský vědec a dobrodruh Thor Heyerdahl při expedici Kon-Tiki z jihoamerického Chile až k tichomořským Atolům skutečně doplul. Jeho výprava se stala legendární a z voru Kon-Tiki je i po letech symbol. Podívat se na něj můžete v norském Oslu.

Stojím před přídí 14 metrů dlouhého voru Kon-Tiki. Slavné plavidlo se vznáší na umělé vodě, plachta je natažená a na palubě leží bedny se zásobami a vybavením. Jen odplout a vyrazit na další objevnou cestu.

To by se dnes už nestalo. Není tu prostor pro skutečné dobrodruhy, říká Thor Heyerdahl junior o expedici Kon-Tiki

Kon-Tiki

101 dní se plavilo šest mužů vodami Tichého oceánu. Až dorazili na korálový atol Tuamotu. Expedice Kon-Tiki musela být dva roky po druhé světové válce skutečným zjevením, což uznává i Thor Heyerdahl junior, slavný syn slavného otce.

Muzeum Kon-Tiki vzniklo v roce 1950. Tři roky poté, co Thor Heyerdahl podnikl svou nejslavnější cestu. Lidé byli jeho expedicí nadšeni a nenechali si ujít příležitost vidět na vlastní oči vor z balzového dřeva, který překonal Tichý oceán.

Od té doby prošel svatostánek Kon-Tiki několika přestavbami a renovacemi a v současné době je to komplex budov s mnoha originálními předměty a multimediálními instalacemi. Od otevření sem přišlo skoro 20 milionů návštěvníků.

Svět podle Thora Heyerdahla

Hranice jsou jen v našich myslích, tvrdil Thor Heyerdahl. Když na ně zapomenete, zvládnete cokoliv.

„Muzeum bylo nejdřív v dřevěné budově, až pak vznikla první betonová stavba. A budova, ve které teď stojíme, vznikla až někdy po expedici Ra, tuším v roce 1978. Proto má muzeum víc různě vysokých pater,“ vysvětluje mi pracovnice muzea Nina.

Projít všechna oddělení, místnosti a přečíst popisky zabere několik hodin. K vidění je tu mnoho fotografií šestičlenné posádky, originální dokumenty nebo třeba vysílačka, kterou používal expert na radiotelekomunikaci Knut Haugland na palubě Kon-Tiki ke spojení s civilizací.

Zajít si můžete dokonce i na film. Každý den v pravé poledne se tu promítá co jiného než film Kon-Tiki, který v roce 1950 získal Oscara za nejlepší dokumentární film. Hlavní atrakcí je ale samozřejmě samotný vor.

Vor na cestě přes půl světa

Přijeďte si vyčistit hlavu, zvou na svou loď novodobí norští Vikingové

O historické norské čluny se stará asi deset nadšenců

Jaro poznáte v Norsku podle toho, že nadšení potomci Vikingů začnou vytahovat své čluny a připravovat je na novou sezónu. Tradiční malá plavidla víc než tisíc let staré konstrukce se v Norsku stále používají a existují i kluby, které se snaží vikingskou tradici rozvíjet.

„Máme tady přibližně 200 tisíc návštěvníků ročně. Největším exponátem je samozřejmě originální vor Kon-Tiki ze stejnojmenné expedice. A taky tu máme loď Ra II, kterou Heyerdahl postavil v roce 1970. Existovala ještě loď Ra I, ale ta expedici nepřežila vcelku, a tak o rok později vznikla loď Ra II,“ vysvětluje Nina.

„Kon-Tiki nejdřív odtáhli na Tahiti ve francouzské Polynésii. Odtud putovala do amerického San Franciska a nakonec sem do Norska. Thor Heyerdhal měl přítele, který vlastnil supertankery, takže to nebyl problém.“

Pohled pod hladinu

„Vor si v muzeu můžete prohlédnout i zespod. Kromě samotné lodi jsou z tohoto úhlu k vidění i mořští živočichové, se kterými se expedice mohla setkat – třeba kareta nebo různé druhy žraloků včetně žraloka velrybího, který posádku voru v jednu chvíli velmi vyděsil.

Pod hladinou umělého moře se návštěvníci mohou tváří v tvář setkat i se živočichy, kteří provázeli i expedici Kon-Tiki.

Z moře pak v muzeu vystoupíte mezi skály a ocitnete se v jedné z jeskyní, kterou autoři expozice vytvořili podle skutečné jeskyně na Velikonočním ostrově.

Expedice Kon-Tiki sice skončila už před víc než sedmdesáti lety, tady v Oslu ale dostanete pocit, jako byste na ní byli právě teď!

autoři: Matěj Štýs , and
Spustit audio