Česká veřejnost je náchylná k tomu věřit dezinformacím, říká koordinátorka Centra proti terorismu a hybridním hrozbám
V pondělí 2. ledna začalo pracovat Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které patří pod ministerstvo vnitra. Ve vánočním poselství ho prezident Miloš Zeman označil za novodobého Koniáše, který chce prý cenzurovat názory na internetu. Co je cílem Centra, které má vyhledávat ve veřejném prostoru dezinformace a chránit vnitřní bezpečnost země a demokracii?
„Centrum nevzniklo proto, že by se ministr rozhodl, že ho chce, ale proto, že audit národní bezpečnosti asi ve čtyřech kapitolách konstatoval, že bezpečnostní situace se proměnila a že dezinformační kampaně a jiné formy hybridních hrozeb ohrožují bezpečnost státu. Shodují se na tom bezpečnostní složky, zpravodajské služby, policie, NBÚ, vlastně celá bezpečnostní komunita. Audit národní bezpečnosti přišel s tím, že proti těmto hybridním hrozbám je potřeba, aby stát přijímal opatření. Vznik Centra je jedním z nich,“ říká jeho koordinátorka Eva Romancovová.
Česká veřejnost má určitou tendenci mít negativnější postoje k Americe, k NATO, k Západu obecně. Je tu velice euroskeptická nálada – nadstandardně, když to porovnáte s jinými evropskými zeměmi. EVA ROMANCOVOVÁ
Do Centra se obul i mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček, který na Twitteru Centrum nazývá zkratkou ČÚTI, což byl komunistický úřad pro cenzuru tisku, a v jedné ze zpráv uvedl, že má důkaz o propojení centra s think-tankem Evropské hodnoty a cituje falešný facebookový účet, který Centru nepatří. Eva Romancovová zdůrazňuje, že se nebudou zaměřovat na konkrétní osoby, ale na šíření dezinformací. Pokud se ale Centru objeví v hledáčku informace na profilu nějakého politika, tak na ni zareaguje.
Centrum má podle Romancovové za úkol vyhodnocovat hrozbu terorismu a projevy hybridních hrozeb. Z hlediska reakcí navenek bude vycházet z otevřených zdrojů, ale reakce na veřejné debaty bude jen 5 – 10 % činnosti Centra. K dalším úkolům bude využívat i informace od zpravodajských služeb.
Je na tom česká veřejnost v náchylnosti k uvěření propagandě hůře než jiné země Evropy? „To se dá velmi těžko odhadnout, protože nějaké pravidelné výzkumy veřejného mínění, které by na toto témě probíhaly, se nedělají. Na druhou stranu je potřeba přiznat, že česká veřejnost je náchylná věřit dezinformacím,“ myslí si Eva Romancovová.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
