Čerstvá mozzarella je chuťový orgasmus, který bychom si měli dopřát i v zimě, píše Pavel Maurer

7. leden 2017
Glosa Pavla Maurera

Už jste si určitě zvykli na to, že téměř ve všech supermarketech vám nabízejí oblíbený italský sýr – mozzarellu. Přesněji řečeno – různé její variace. Bývá třeba balená jako třešničky, uzená, podlouhlá, šišatá, ponořená v syrovátce, solené vodě i vakuově balená. Malá i velká.

Na vlastní oči jsem jednou viděl, když dva nefalšovaní Neapolitáni holýma rukama uhnětli a svázali mozzarellovou pletýnku o délce jednoho metru!

Mozzarella není populární jen v Itálii či u nás, ale, dá se říci, že je to celosvětový fenomén. Podle předpovědí gastronomických expertů bude tento jemný pařený sýr letos na seznamu nejvyhledávanějších surovin, jež mají v oblibě prestižní šéfkuchaři! Co to ale vlastně je, ta porcelánově bílá, měkká a oblíbená mozzarella? A která je vlastně ta pravá a která je spíše trochu levá?

Pravá „mozzarella di buffala“ pochází z oblasti italské Kampánie nebo Lazia a je vyrobena pouze z mléka vodních buvolů. Buvolí samice produkují méně mléka než obyčejné krávy, zato s vyšším obsahem tuku a bílkovin. Proto je také vzácnější a dražší.

Tuhle pravou mozzarellu si můžete koupit i u nás. Hledejte na obalu písmena D.O.P., což je potvrzení originálnosti místa vzniku, a musí na ní být také nápis „buffalo“ se dvěma „F“, což jsou právě ti buvoli. Je skvělá, ale počítejte s tím, že si trochu připlatíte!

Nakládaná mozzarella

V běžném denním provozu si však tento sýr většina z nás kupuje vyrobený z normálního kravského mléka, nikoli buvolího. Je lacinější! Tato mozzarella bývá označena „fior di latte“ nebo jiným způsobem, ale nikdy už nesmí být prezentována jako buvolí. Není vůbec špatná, i když velkoprůmyslové zpracování oblíbených malých kuliček mě osobně moc neokouzluje.

Pokud si chcete udělat slavný salát caprese, kupte si nějakou pořádnou mozzarellu a nejezte ji chladnou rovnou z ledničky, ale nechte ji dosáhnout pokojové teploty. Je skvělá s rajčaty, bazalkou, olivovým olejem a případně několika kapkami balzamikového octa.

Ale mezi námi – dobrá, čerstvá mozzarella se dá jíst úplně samotná a je skutečně božským pokrmem. Zavřete oči a zakousněte se do její hedvábné kůžičky – je to chuťový orgasmus na druhou, který bychom si občas měli dopřát i v zimních měsících!

autor: Pavel Maurer
Spustit audio