Cena za Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách je významným oceněním pro celou romskou komunitu
Muzeum romské kultury získalo prestižní ocenění v soutěži Stavba roku 2024 za Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Více přiblíží ředitelka muzea Jana Horváthová.
Památník se nachází v místech, kde v letech 1942 až 1943 fungoval protektorátní, tzv. cikánský tábor. Z něj pak byli vězni deportováni do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Památník v Letech se podařilo vybudovat po dlouhodobých snahách jako důstojnou památku na tuto tragickou kapitolu romských dějin. Příběh stavby i areál samotný přibližuje ředitelka muzea Jana Horváthová.
Lety u Písku leží v Jihočeském kraji. Muzeum romské kultury má sídlo v Brně. Jak je tedy s památníkem propojeno?
“Památník je naší druhou pobočkou po srovnatelném památníku Hodonín u Kunštátu, památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě. Muzeum romské kultury bylo už v roce 2017 vládou České republiky pověřeno k demolici vepřína v Letech na tomto místě a k vybudování důstojného památníku.”
Jaký byl architektonický koncept a kdo se ho zhostil?
“Realizovaný návrh vzešel z mezinárodní krajinářsko-architektonické soutěže, kterou naše muzeum organizovalo i financovalo. Do soutěže se sešlo 41 návrhů z celého světa. Vítězný českých návrh architektů Jana Sulcera a architektonického studia Tera Florida byl vybrán zejména potomky přeživších, se kterými jej porota konzultovala.”
Mohla byste areál památníku posluchačům krátce přiblížit a popsat?
“Jde o areál velmi rozlehlý, má 100 tisíc metrů čtverečních. Zvolené řešení je citlivé k otevřené krajině. Ze staveb je tam hlavně budova návštěvnického centra, dřevostavba, kde je vnitřní expozice, kterou tvoří 16 audio-video bodů. Tato budova je potom propojená vnější expozicí v areálu takovými cestami, které se nazývají Stezka paměti, a které vedou ke kruhovému chodníku. Chodník obkružuje areál nedochovaného koncentračního tábora.”
“Na Stezce paměti je několik zastavení, informační body, audio-body se vzpomínkami pamětníků. Jsou zde ale také torza haly bývalého vepřína, je zde připomínka velmi těžkého trestu, jakému byly vězni podrobováni, tedy trestací kůl.”
“Součástí památníku je i kulturní památka, rozkládá se zde provizorní pohřebiště, kde jsme v roce 2023 vztyčili a nechali vysvětit kříž. U něj je venkovní areál už z dřívejší doby, kde probíhají pietní akty.”
“Velmi důležitou součástí je i les, který byl nově vysazen a který symbolizuje ztracené romské komunity. Tak, jak les bude v pozdějších letech a desetiletích narůstat, tak by i symbolicky tato ztráta alespoň nějakým způsobem měla být vyřčena a nahrazena.”
Za vybudování památníku získalo Muzeum romské kultury v rámci soutěže Stavba roku 2024 cenu předsedy Senátu České republiky za mimořádný celospolečenský přínos. Jak důležité je toto ocenění pro romskou komunitu v Česku?
“Určitě významné. Hlavní je, že se podařilo zlikvidovat nedůstojný vepřín, postavit památník a že se daří i péči o památník, byť jsou zatím prostředky na jeho provoz skromné. Myslím, že se tam vyvíjí opravdu nadstandardní péče a práce, a to ocenění předsedy senátu nás velmi těší a podle sociálních sítí bylo vidět, že i ostatní romské komunity to velmi kvitují.”
Související
-
Česko-německou novinářskou cenu získala Adéla Petrová za šestidílný seriál o Letech u Písku
Česko-německou novinářskou cenu v kategorii Audio v češtině získala Adéla Petrová za šestidílný seriál o Letech u Písku, který připravila pro pořad O Roma vakeren.
-
Protiromské příspěvky na internetu byly nejzávažnější v době otevření památníku v Letech u Písku
„To nechceš“ je název projektu organizace Ara Art, který se zaměřuje na boj proti nenávistným projevům a předsudečnému násilí, a zároveň podporuje ochranu práv Romů.
-
Nový památník v Letech u Písku přibližuje osud českých Romů za 2. světové války
Vzpomínky pamětníků nebo dochované předměty denní potřeby po vězních jsou k vidění v nové expozici v Památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
