Česko-německou novinářskou cenu získala Adéla Petrová za šestidílný seriál o Letech u Písku pro rozhlasový pořad O Roma vakeren
V pátek 22. listopadu se v Postupimi udílela Česko-německá novinářská cena 2024. Celkem osm českých a německých autorek a autorů si převzalo ocenění z rukou velvyslanců obou zemí a dalších významných osobností. V kategorii Audio v češtině získala Adéla Petrová za šestidílný seriál o Letech u Písku, který pro pořad O Roma vakeren připravovala na jaře tohoto roku. Jak se mladá nadějná studentka dostala k romské tematice a co porotu na seriálu zaujalo, zjišťovala Jana Šustová.
Čtěte také
Česko-německá novinářská cena je ocenění pro novináře, jejichž práce napomáhá k lepšímu porozumění mezi Čechy a Němci. Od roku 2016 ji uděluje Česko-německý fond budoucnosti a její koordinátorkou je Silja Schultheis.
„Letos to byl opravdu rekordní počet přihlášených příspěvků, měli jsme jich 121. A máme z toho obrovskou radost, protože paleta těch témat byla obrovská. Nebyla to výhradně historická česko-německá témata, ale letos byla mezi nimi i spousta aktuálních témat, která pálí českou a německou společnost, jako třeba energetické otázky.“
Pětičlenná česko-německá porota zodpovědná za kategorii audio vybrala jako vítězný příspěvek v češtině seriál Adély Petrové s názvem Lety u Písku. Opomíjená historie romského holocaustu.
„Tam to byla právě ta kombinace, že to je historické téma, ale autorka ho zpracovala tak, že přemýšlela o tom, co to pro nás znamená dnes. Že nestačí, že ten památník existuje, že konečně po tolika letech tady vznikl důstojný památník, který připomíná holocaust Romů a Sintů v Evropě, ale teď jde o to ho propagovat a těm lidem říct: ‘Podívejte se, jaké to bylo!’ A přilákat sem školy. A to porota strašně ocenila.“
V laudatiu, které přednesla Libuše Černá z Německého svazu novinářů, zaznělo: „Adéla Petrová konzultovala s odborníky, historičkami, kulturními pracovníky, pedagogy. Ke slovu přišel i potomek přeživších, byl použit archivní materiál. Tímto dramaturgickým obloukem se nám dostalo informací jak o minulosti, tak o dalším vývoji a perspektivách.“
„Mě tam strašně zaujalo, že ona je ještě mladá začínající novinářka, k tomu tématu se dostala náhodou, ale tak intenzivně se jím zabývala a velmi reflektovaně o tom mluvila vzhledem ke svému ještě mladému věku, že mě fascinovalo, že naprosto, jak se německy řekne ‘Auf den Punkt’ nám to řekla do mikrofonu, jak se ty věci mají a co jí přijde důležité. Bylo to naprosto úžasné!“
Adéla Petrová se k romské tematice dostala během studia žurnalistiky: „Docela náhodou, protože jsem byla na stáži v brněnském Českém rozhlase ve zpravodajské redakci, a tam jsem narazila na příspěvek pro Ivetu Demeterovou, dramaturgyni pořadu O Roma vakeren. Bylo to tenkrát o panu Robinu Striovi, on dostal Cenu brněnského Muzea romské kultury, a já jsem tam šla nahrávat. A tak jsem se seznámila s Ivetou a ta naše spolupráce pokračuje až dodnes. Teď už to bude rok.“
Při této práci se Adéla Petrová dozvěděla i o Letech u Písku. „Právě jak jsem začala nahrávat pro romskou redakci, tak jsem hodně času trávila v Muzeu romské kultury v Brně a narazila jsem tam na tematiku Let u Písku, o které mi začala povídat paní ředitelka Jana Horváthová. A já jsem byla úplně v šoku. Přišla jsem domů a začala jsem si o tom hledat více a více věcí a zjistila jsem, že nevím téměř vůbec nic a že jsem ani netušila, že jsme měli nějaké romské koncentrační tábory. Já bydlím kousek od Hodonína u Kunštátu, takže ten jeden jsem měla kousek od domu, ale opravdu jsem o tom vůbec nevěděla. A když jsem se o tom začala bavit s lidmi okolo, tak jsem zjistila, že o tom neví nic ani oni a říkala jsem si, že by bylo fajn to nějak shrnout. A jelikož jsem zrovna psala bakalářskou práci, tak jsem to spojila a udělala jsem produktovou bakalářskou práci z těch příspěvků.“
Záznam z předávání Česko-německých novinářských cen je možné shlédnout v iVysílání České televize.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka