Čeká nás revoluce v cestování? Omezení není v rychlosti, ale ve vzdálenosti, říká šéfka vývoje dopravního prostředku budoucnosti

15. září 2018

Už kolem roku 2025 by první cestující mohli vyzkoušet takzvaný hyperloop – kapsli, která na polštáři magnetického pole velmi vysokou rychlostí kolem 400 kilometrů v hodině cestuje potrubím, ve kterém je vakuum. Na nedávném technologickém festivalu Future Port poskytla Radiožurnálu exkluzivní rozhovor šéfka vývoje ve společnosti Virgin Hyperloop One Anita Sengupta.

„Většinu své kariéry, celkem 16 let, jsem strávila v NASA a vesmírný program bude navždy mou vášní. Ne vždy ale má bezprostřední, přímý dopad na společnost, zvlášť když se zabýváte meziplanetárním průzkumem. Chtěla jsem najít způsob, jak využít zkušenosti z vývoje vesmírných raket tak, abych pomohla planetě Zemi,“ vysvětluje Anita Sengupta, proč se rozhodla přijmout nabídku práce v týmu vyvíjejícím Hyperloop.

Hyperloop a podobné způsoby dopravy totiž využívají spoustu vesmírných technologií. „Na základě své kvalifikace můžu říct, že to bude fungovat, protože při navrhování vesmírných raket jsem pracovala na něčem velmi podobném,“ dodává vědkyně.

Hyperloop nemá omezení, člověk ano

Kapsule v tunelu

Modul, na jehož vývoji momentálně její tým pracuje, dosáhl v testech rychlosti přes 380 kilometrů za hodinu. Podle Anity Sengupty ovšem fyzikální limit pro to, jak rychle může jet, v podstatě není. Tedy kromě toho, že na dané vzdálenosti musí zrychlit, ale také pak zabrzdit. Proto má podle jejích slov systém jako hyperloop smysl jen na vzdálenost větší než 40 kilometrů.

Hyperloop je vozidlo pro osobní přepravu pohybující se na polštáři magnetického pole v potrubí, ve kterém je vakuum. Tím, že z potrubí odstraníme téměř všechen vzduch – ne na úroveň ve vesmíru, ale na necelé jedno procento atmosférického tlaku – , zbavíte se aerodynamického odporu. Právě ten při rostoucí rychlosti způsobuje největší energetické ztráty. Při pohyb na polštáři magnetického pole navíc nevzniká žádné tření, které známe z auta, nákladních aut, vlaků nebo třeba metra.
Anita Sengupta

„Navíc lidé nemají rádi moc velké přetížení. Sneseme asi čtvrt G, tedy hodnotu, jakou známe třeba z metra nebo rychlodráhy. A pokud musíte omezit zrychlení, potřebujete pak poměrně dlouhou dráhu na to, abyste dosáhli maximální rychlosti,“ doplňuje Anita Sengupta.

Hyperloop bude superrychlý, tichý a ekologický

Při testech na palubě modulu ještě nejsou skuteční lidé. Vědci zatím pomocí senzorů v kabině měří rychlost, stabilitu, zrychlení a další hodnoty, aby zjistili, jestli systém funguje tak, jak má, a především bezpečně.

Anita Sengupta v NASA pracovala na misi vozítka Curiosity, kterému pomáhala bezpečně přistát na Marsu. Práci ve Virgin Hyperloop One přijala mimo jiné proto, že chtěla přispět k vývoji technologie, která nám pomůže přímo bojovat s klimatickými změnami.

Šéfka vývojového týmu ubezpečuje, že pocit, který budou cestující mít, se nebude podobat jízdě na horské dráze, ale spíš cestování ve vlaku TGV. „Kabina pro pasažéry je přetlaková podobně jako v letadle, ale pohybuje se ve vakuovém prostředí. To znamená, že na rozdíl od letadla nezažíváte turbulence a poskakování na přistávací dráze. Bude to velmi hladká jízda. Ani ve vysokých rychlostech téměř nepoznáte, že se pohybujete,“ dodává šéfinženýrka.

Hyperloop bude navíc ekologický způsob cestování, jeho jedinou vadou na kráse, kterou Anita Sengupta zatím před sebou a svým týmem vidí, je úplná absence legislativních standardů a regulací pro tento způsob cestování. Nové normy pro to, kdy, kde a jak budeme moct hyperloopem cestovat, budou teprve muset vzniknout.

autoři: Vojtěch Koval , and