Bydlení v továrně? V Americe vzniká „Dreamtroit“, komunitní projekt místní umělecké scény. Podporuje ho stát i město
Jak zvládnout transformaci města, odkud zmizel původní průmysl? Jeden z projektů v Detroitu se to pokouší řešit společně s dalšími problémy – krizí dostupného bydlení a životního prostředí. Na místě bývalé továrny automobilů Lincoln vzniklo recyklační středisko, které zároveň slouží jako vzdělávací a umělecké centrum. A kromě toho, že se mezi odpadem určeným k recyklaci tamní komunita schází, někteří z místních tam brzy najdou i novou střechu nad hlavou.
Do otevřeného hangáru lidé přivážejí sklo, plasty, nápojové kartony, plechovky, ale i větší kusy kovového odpadu. A když své poklady vysypou do příslušných kontejnerů, můžou se chvíli kochat nástěnnými malbami.
Důvěrné pouto k místu
Lokální výtvarníci vyzdobili jak zdi této haly, tak přilehlý detroitský Lincolnův park pouličního umění, kde se konávají komunitní kulturní akce. Jedním z umělců, kteří tento areál přikrášlují, je také Eno Laget.
Potkávám ho tu náhodou při jiném natáčení, ale dáváme se do řeči a výtvarník zachumlaný v čepici, s kelímkem horkého nápoje v ruce a šedivým plnovousem na tváři se spontánně stává mým průvodcem.
„Je to hlavně taková směs od umělců zabývajících se graffiti a výtvarným uměním, kteří společně vyzdobili tohle recyklační centrum. Většina autorů má k tomuhle místu důvěrné pouto,“ vysvětluje mi.
Umění, životní prostředí a bydlení
Zdejší spolek se obecně snaží spojovat komunitní život, umění i péči o životní prostředí a výnosy z recyklace používá na vzdělávací programy, které organizuje. Eno mě vede až na konec haly, kde mizíme do útrob budovy, a otevírá se před námi celé její další křídlo. Sledujeme tu dělníky, jak pracují na rekonstrukci starého továrního prostoru.
Čtěte také
Část z něj v poslední době sloužila jako nahrávací studia různých hudebních stylů, ukazuje mi Eno, když procházíme chodbou.
Teď se celá budova mění na objekt s dostupným bydlením, individuálním i sdíleným, až pro sedmdesát dva lidí. Přednostně tu mají vzniknout domovy pro lokální umělce. Projekt za víc než 20 milionů dolarů financuje stát Michigan, město Detroit i další investoři, kteří se shodli na tom, že by nemělo jít o komerční, ale komunitní projekt.
Šance pro chudé a znevýhodněné (umělce)
„Banky chtějí maximalizovat zisk a říkají, co všechno se dá postavit a pak to uživatelům budovy účtovat. My to ale takhle dělat nechceme. Vidíme, co se v tomhle městě děje, pokud jde o gentrifikaci. Chudší a znevýhodnění lidi jsou nucení odcházet pryč, nemají tu kde žít. Takže tohle vyvíjíme jako místo, kde můžou žít a pracovat – primárně umělci,“ popisuje Eno.
Nakonec stavbou projdeme až do místnosti, kam Eno Laget od začátku směřuje a kde mi ukazuje svou zdejší největší chloubu – portrét mladého Malcolma X, jedné z nejvýraznějších postav hnutí Afroameričanů za občanská práva.
Pod dohledem Malcolma X
„Namaloval jsem ho proto, že je skvělým příkladem odvahy, která je potřeba k hluboké duchovní proměně. On sám si jimi během života několikrát prošel a nakonec ho to stálo život, když vystoupil z Národa islámu,“ vypráví.
„Přišel na to, že pokud spolu nebudeme vycházet bez ohledu na barvu kůže, je s námi amen. Proto jsem ten portrét před lety vyrobil – ze staré cedule realitní kanceláře,“ poukazuje Eno na zvláštní, oprýskaný podklad své malby.
Svým provedením výborně zapadá na tohle místo, kde umění a recyklace odpadu tvoří přirozenou a nerozlučnou dvojici.
Související
-
V Gdaňsku vyrostla budova z rezavějících plechů. Architektura odkazuje na původní atmosféru doků
Jednou z nových budov, kterou v polském Gdaňsku nepřehlédnete je Centrum evropské solidarity.
-
Martin Warhola proměňuje odpad v umění. Máme to v genech, říká synovec slavného Andyho
Martin Warhola v neobyčejné pensylvánské sběrně odpadu. Synovec slavného Andyho zde proměňuje kovový odpad v uměleké předměty.
