Bukinisté jsou součástí Paříže už více než tři století

Bukinisté mají asi jedno z nejromantičtějších povolání na světě. Sedí na břehu Seiny, prodávají knížky a při tom potkají spoustu lidí, povídají si s nimi nebo diskutují nad některým z románů. A občas si u nich někdo nějakou knížku koupí.

Sedmdesátiletý Mathias mi vysvětluje, že nestačí mít knihy rád, musíte jim také rozumět. To je podle něj základní podmínka. On se zaměřuje především na knížky psychologické, sociologické, detektivky a filosofii, dozvídám se a hned také zjišťuji proč. Mathias je totiž bývalý univerzitní profesor filosofie.

Kontroly na kole

Abyste mohli knížky na nábřeží Seiny prodávat, potřebujete koncesi, přesněji radnice vám přidělí místo, na které se dlouho čeká. Pronajme vám vlastně tu nevzhlednou zelenou plechovou bednu, která tu stojí asi už od francouzské revoluce, protože tehdy se začali bukinisté na břehu Seiny objevovat.

Mathias mi vysvětluje, že musí plnit podmínky, které z koncese vyplývají. Pokud je nedodrží, může mu radnice koncesi odebrat. Patří mezi ně například otevírací doba po čtyři dny v týdnu. A není to jen formalita. Kontroloři prý stánky často na kole objíždějí a zapisují si, kde je otevřeno a kde není.

Mathias je univerzitní profesor na penzi

Mathias, který už je v důchodu, si libuje, že si popovídá s lidmi, může je nasměrovat, a je mu jedno, kolik knih prodá. Trápí ho ovšem, že stále více jeho kolegů si ke knihám přidává nejrůznější cetky – eiffelovky a jednoduché suvenýry, po nichž turisté touží.

Čtěte také

Zátopek u Seiny

Milovníci staré Francie si u bukinistů opravdu přijdou na své. Ale abyste si zdejší knižní poklady mohli vychutnat, musíte znát jazyk. Anglických knih tu moc nenajdete. Potom stačí jen se tak toulat kolem stánků a občas narazíte na opravdové rarity.

Eric, jehož stánek je přímo před budovou mincovny a restaurace Guy Savoy, která má tři michelinské hvězdičky, mi hrdě ukazuje starou fotografii Emila Zátopka. Ví o něm všechno, specializuje se totiž na sportovní knížky, obrázky nebo plakáty.

Navzdory nevlídnému únoroému počasí působí práce bukinisty takřka idylicky

Za nejcennější ze své nabídky považuje titulní stránky časopisů k Tour de France z počátku 50. let. Sám je také velkým milovníkem cyklistiky. Ostatně jeho kolo stojí opřené kousek dál o strom.

Eric pochází ze Savojských Alp, pracoval jako horský průvodce a na koncesi čekal neuvěřitelných deset let. Mezi časopisy z jeho sbírky jsem objevil i jeden z roku 1980, na jehož titulní straně je zachycen souboj dvou hokejových hráčů.

Čtěte také

Podle Erica toho o hokeji Francouzi moc nevědí. O Češích ovšem slyšel, že jsou docela dobří. Sám by velmi rád zhlédnul nějaký zápas na blížícím se mistrovství světa, ale nemůže si to dovolit. Vstupenka totiž stojí 110 eur.

autor: jšm
Spustit audio